Muzeum v Jindřichově Hradci vystavuje poklad

  9:35aktualizováno  9:35
V jindřichohradeckém muzeu je právě k vidění část stříbrného pokladu, který tvoří celkem 612 mincí. V této podobě je soubor vystaven poprvé a naposled. Muzeum připravilo krátkodobou expozici věnovanou archeologii, která shrnuje výsledky jeho výzkumů za posledních deset let. Po skončení této výstavy, kterou nazvalo Za poklady minulosti, budou groše Karla IV. a Václava IV. předány k odborné expertize a konzervaci do Národního muzea v Praze. Už nikdy nebudou vystavovány pohromadě.

Na výstavě se představuje osm lokalit z jindřichohradeckého okresu: Třeboň, Lásenice, Deštná, Jindřichův Hradec, Slavonice, Dačice, Nová Bystřice a Sedlo. Právě v katastru této obce v listopadu minulého roku nalezl Jaroslav Korbel stříbrný poklad. Avšak archeolog Burian si nejvíce cení pro veřejnost méně atraktivních prací v Jindřichově Hradci, Stráži nad Nežárkou a v kostele sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici. "Pro mě osobně byl nejvýznamnější výzkum, který jsme dělali s doktorem Břicháčkem na náměstí Míru v Jindřichově Hradci," řekl autor výstavy a archeolog jindřichohradeckého muzea Vladislav Burian.

Mezi nejzajímavější exponáty patří právě nálezy z kostela sv. Petra a Pavla. Archeologové zde pracovali od listopadu 1996 do října 1997. Odkryli základy kruhové stavby, které pracovně říkají centrála. "Zatím je to domněnka, ale možná se jedná o největší rotundu v Evropě, protože vnitřní průměr centrály je 13 metrů. A zároveň o jednu z nejmladších, protože ji datujeme do roku 1188," doufá archeolog. Z tohoto kostela pochází celá řada vystavených funerálií. Krásné jsou šperky a další části hrobových výbav šlechticů. Ojedinělý je nález srdce Adama Pavla Slavaty uloženého ve zvláštní skříňce. Zajímavé jsou i dřevěné piloty z Třeboně. O těch je přesně známo z písemných pramenů, kdy je stavitel Štěpánek Netolický použil.

Během uplynulých deseti let se také díky Burianově práci změnily informace o středověkém Jindřichově Hradci. Během výkopů na náměstí Míru, na které archeolog vzpomíná nejvíc, objevili badatelé tři polozemnice z druhé poloviny 13. století. Jejich nález znamená, že náměstí mělo při založení města jen třetinovou rozlohu a zabíralo pouze severní část jeho dnešní plochy. Krumpáče archeologů také odkryly základy gotických bran, Rybniční a Pražské. V bezprostředním okolí kostela sv. Jana Křtitele našli odborníci vesnici z 12. století a základy nejstarších městských hradeb z počátku 14. století. O těch se dosud nevědělo, kudy vedly. "Na první pohled to nejsou převratné objevy, ale mění mapu města v jeho nejstarším období," míní Burian.

Mezi prvními návštěvníky, kteří si přišli výstavu prohlédnout, byl například Karel Bajer z Jindřichova Hradce, který patří mezi pravidelné návštěvníky výstav v muzeu. Na těch především oceňuje pestrost témat. "Historie Jindřichova Hradce mě zajímá a archeologie k ní má co říct. Proto jsem tady," vysvětlil. Expozice se líbila i studentovi třetího ročníku lesnické školy v Písku Lukáši Janurovi: "Částečně mě to zajímá a hlavně jsem tady kvůli Vláďovi Burianovi, který je můj kamarád. Chtěl jsem vidět výsledky jeho práce." Autor výstavy, jež bude v muzeu otevřena do 31. října, se snažil skloubit dva protikladné pohledy na koncepci výstavy Za poklady minulosti. Na jedné straně chtěl ukázat průřez archeologické činnosti za posledních deset let. Tedy alespoň ve zkratce představit všechny výzkumy. Na druhé chtěl zvýraznit klíčové výzkumy a ostatní potlačit. Zároveň se snažil, aby expozici rozuměli i školáci. "Nakonec zvítězila verze odborná, kterou pochopí žáci středních škol. Rozhodli jsme se vyzdvihnout zásadní výzkumy," charakterizoval Burian výsledek svého snažení.

S výstavou, která bilancuje posledních deset let archeologických výzkumů na Jindřichohradecku, je spokojený i ředitel okresního muzea Jan Dolák. "Na rozdíl od jiných oborů je budoucnost archeologického pracoviště velmi dobrá. Archeolog je v podstatě jediný vědecký pracovník muzea, který přináší peníze," řekl. Záchranné výzkumy totiž platí investoři staveb.

Jindřichův Hradec. Prohlídka zámku je nyní možná i v nočních hodinách.

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Najděte na mapě „socialistická“ letoviska a vyhrajte cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Chovejte se konečně slušně, vzkazuje poblázněným turistům Bali

Český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo zneuctil. Česká...

Sociální sítě Instagram a Facebook ničí jeden z posledních rájů na Zemi. To kvůli nim na Bali přijíždějí turisté, aby...

Tisíce zraněných. Kvůli kluzkému mostu musí architekt zaplatit odškodné

Most navržený slavným architektem Santiagem Calatravem.

Slavný architekt Santiago Calatrava musí Benátkám zaplatit odškodné 78 tisíc eur, více než dva miliony korun. Podle...

Turisté stojí dlouhé fronty na lanovku, pak se tísní na vrcholu Sněžky

Na Sněžce je přes léto rušno (23. 8. 2019).

Vrchol Sněžky je v posledních týdnech v obležení turistů. Redaktoři iDNES.cz v pátek vyrazili do Pece pod Sněžkou...

Kvíz: Poznejte turistické zajímavosti v Česku a na Slovensku

Na kánoi v Lednicko-valtickém areálu

Český ráj, Vysoké Tatry nebo Brdy zná téměř každý český turista. I v těchto místech ale můžete objevovat souvislosti,...

Další z rubriky

Český výletník: Kde hledat nejhezčí pravoslavný kostel? Odpověď tušíte

Karlovarský chrám svatého Petra a Pavla je největším a nejkrásnějším ruským...

Ruské pravoslavné kostely se staly zvláštními exotickými vyslanci v českých městech. Není divu, často si je stavěli...

Třiatřicet českých divů světa. U nás najdete poušť, Versailles i Fudžijamu

Letní slunovrat - nejkratší noc roku u menhiru Kamenný pastýř u obce Klobuky na...

Nejkrásnější a nejzajímavější místa planety se vejdou do hranic naší vlasti. Nevěříte? Magazín Víkend MF DNES vám...

Na co zírá mašinfíra: Legendární tratí z Děčína přes Lužické hory

Brejlovec 753 197-3 společnosti KDS Kladno ve stanici Varnsdorf

V dnešním dílu seriálu Na co zírá mašinfíra se vypravíme do skal Českého Švýcarska a mezi homole Lužických hor. Vydáme...

Najdete na iDNES.cz