"Restaurátoři odborně dezinfikují a nakonzervují nejen mumifikovaná těla, ale i celý prostor. Před časem se totiž nedaleko poškodila kanalizace, a tak se v podzemí zvýšila vlhkost vzduchu. Podíl na zhoršení mikroklimatu v katakombách má jistě také jejich velká návštěvnost. Ostatně v historii nebylo zvykem chodit se dívat na mrtvé, takže těla zůstávala uložená v prostředí se stálou kvalitou vzduchu i teplotou, a tak nehrozila jejich zkáza," říká Karel Mráz, klatovský starosta.
Zvýšená teplota vzduchu a jeho vlhkost způsobily, že se na některých mumiích objevila plíseň. "Dezinfekci a konzervaci ovšem podstoupí mumie všechny. Bude to po sedmdesáti letech první zákrok pro zachování těl," upozorňuje Mráz.
Restaurátorské práce mají být hotové v květnu a budou stát půl milionu korun, které uvolní město ze svého rozpočtu. Prvního nebožtíka pohřbili jezuité v kostelní kryptě v roce 1676 a posledního o více než sto let později. Za tu dobu se v podzemí shromáždily dvě stovky těl, která přirozeně a bez užití chemických látek mumifikoval suchý vzduch. Ten proudí do katakomb speciálními průduchy ústícími na střeše kostela. Tento důmyslný systém větracích kanálů patří mezi technické unikáty kostela.
Většina uložených těl podlehla zkáze poté, kdy v roce 1937 při přestavbě dělníci narušili větrací šachty, čímž se změnilo prostředí v podzemí a navíc původní dubové rakve napadl červotoč. V katakombách byli pohřbeni rektoři a učitelé jezuitské koleje, šlechtici i bohatí měšťané a řemeslníci. První byl v katakombách pohřben člen řádu Jan Jahoda, následovali například matematik Benjamin Schleier a později k nim přibývali také páni z Klenové a Janovic, Kocové z Dobrše, Příchovičtí či Kolovratové. Jednotlivá těla nyní váží osm až deset kilogramů.
 |
