Z Květnice, která je v současnosti přírodní památkou, by se tak stala turistická atrakce. "V Tišnově pracuje silná speleologická skupina, která by byla schopna jeskyně veřejnosti otevřít. Existuje na to projekt, který počítá s částkou asi dvou milionů korun," doplnil starosta. Na Květnici radní chtějí také opravit turistické cesty a chodníčky.
Také místní jeskyňáři zpřístupnění největší ze zdejších jeskyní - Královy jeskyně, podporují. "Pro město by to bylo jako výhra v loterii," říká o otevření jeskyně veřejnosti vedoucí speleologické skupiny Tišnovský kras Karel Molík. Už v současnosti jeskyni otevírají veřejnosti dvakrát do roka, kdy si návštěvníci mohou prohlédnout asi šedesát metrů osvětleného horního patra. "V koncové části jeskyně se snažíme prokopat do části nad impozantní prostorou známou jako Tišnovský dóm.
Pokud by se propojení povedlo, na návštěvníky by čekala asi čtyřiceti minutová prohlídka," uvedl jeskyňář. Zpřístupnění však nezáleží jen na práci jeskyňářů, ale také na penězích. V jeskyni by se například musely vybudovat bezpečné chodníky a zabezpečení, aby návštěvníci podzemí nepoškodili. Ke zpřístupnění, případně k budování dalších cest, budou tišnovští radní potřebovat souhlas orgánu ochrany přírody, kterým je Okresní úřad Brno-venkov.
"Zpřístupnění jeskyní bude možné jen za podmínek, že to nebude mít negativní vliv na přírodní prostředí, chráněné druhy rostlin a živočichů, které se na Květnici vyskytují," řekl vedoucí oddělení ochrany přírody referátu životního prostředí Okresního úřadu Brno-venkov Pavel Nesvatba. "Je to ku prospěchu věci. Pokud je toto maloplošné chráněné území fixováno na obec, je tam větší záruka než u jiných subjektů, že se bude dodržovat ochranný režim. Město může Květnici používat i jako přírodní fenomén ke své prezentaci. Je to totiž unikátní geologická, botanická a zoologická lokalita," dodal Pavel Nesvatba z okresního úřadu.
Květnice - zalesněná hora vysoká 470 metrů. Na jižním svahu ji pokrývá skalní lesostep s teplomilnými druhy rostlin, z nichž některé zde dosahují severní hranice svého rozšíření. Jedná se rovněž o významnou mineralogickou lokalitu. Zajímavá je i z historického hlediska, neboť ve středověku se zde těžilo stříbro. Hora Květnice měla Tišnovu patřit už od roku 1949, kdy měla být na město převedena z vlastnictví cisterciáckého řádu. Pozemky o rozloze 127 hektarů však převzaly státní lesy a teprve letos byl tento majetek přepsán na město.
