Jméno Edwarda VII. (1841–1910) si možná nevybavíte na první dobrou. Vládl pouhých devět let, na trůn nastoupil po smrti své matky, královny Viktorie v roce 1901. Do povědomí Britů se zapsal spíše svým kulturním než politickým vlivem. Zpopularizoval tvíd, hovězí pečeni jako nedělní oběd a jako první britský panovník začal aktivně cestovat a reprezentovat monarchii v zahraničí.
Zázračný pramen jako lék proti obezitě
Častým hostem byl i v Čechách, jeho primárním zájmem však byl odpočinek a léčba. Mariánské Lázně tehdy byly novým lázeňským centrem, léčilo se tu necelých sto let a císař je na město povýšil teprve v roce 1865. O sedm let později je s okolním světem spojila železnice. Po ní přijížděl do Mariánských Lázní i Edward, a to jako soukromá osoba, známá jako lord Renfrew, později vévoda z Lancasteru.
„Procestoval jsem celou Indii, Ceylon, všechna lázeňská města Evropy, ale nikde na světě mne nechytila u srdce poezie nádherné přírody, tak jako zde, v Mariánských Lázních.“
Edward VII., 1907
První cestu do Mariánek podnikl ještě jako korunní princ v roce 1897. Trápila ho obezita, kterou hodlal vyléčit pitnou kúrou, dietou a procházkami. Nejspíš i k němu se donesla pověst Křížového pramene, který dnes vyvěrá v pavilonu vedle Hlavní kolonády.
Pramen je silně mineralizovaný, chuťově přitom lahodný a má silné projímavé účinky. Využívá se u onemocnění zažívacího ústrojí a také při dně, diabetu a obezitě. V minulosti se k němu sjížděli lidé z celé Evropy a u vývěru se tvořily dlouhé fronty.
Identita jako veřejné tajemství
Krále v Mariánských Lázních léčili Dr. Adolf Ott a později jeho syn Dr. Ernst Ott. Oba vzpomínali, že vévoda, jehož pravá identita se nakonec stala veřejným tajemstvím, byl velmi žoviální, přátelský a rád vyprávěl o svých cestách po světě. Otce i syna si monarcha velmi oblíbil a několikrát je hostil v Británii: ve Windsoru, Buckinghamském paláci, Sandringhamu či na královské jachtě.
Protože jídlo miloval, předepsané diety se ani nesnažil příliš dodržovat. Zvlášť mu zachutnali čeští pstruzi a koroptve. I přesto se mu během prvního osmnáctidenního pobytu podařilo zhubnout pět kilo.
„Možná by mi prameny těch či jiných lázní přinesly též dobrý výsledek, ale neměl bych tam svého lékaře Otta.“
Odpověď Edwarda VII. na otázku, proč někdy nenavštíví i jiné lázně
Tehdy princ obýval luxusní apartmá v hotelu Klinger, který dnes již neexistuje. Pro další návštěvy si vybral Kavkaz, v oné době známý jako Weimar. Jeho majitel jej v letech 1903–1908 přestavěl v secesním stylu, údajně právě kvůli králi. Luxusní interiéry mu rozhodně musely připomínat honosné paláce v jeho domovině. Američtí vojáci, kteří zde byli ubytovaní v roce 1945, jej překřtili na King of England (Anglický král).
Kavkaz byste našli v nejvyšší části Goethova náměstí. Od svého uzavření v roce 1994 dlouho chátral, loni však započala náročná rekonstrukce. Pokud vše půjde hladce, měl by své brány znovu otevřít zhruba za pět let.
Hotel Kavkaz na Goethově náměstí v lázeňském centru Mariánských Lázní.
Během pobytů se král rozhodně nenudil. Patřil k velkým milovníkům divadla, zdejší Městské divadlo navštěvoval i třikrát do týdne. Jakmile se rozkřiklo, že „vévoda z Lancasteru“ bude hostem, mizely vstupenky rychlostí blesku. I se svým doprovodem se také ukázal na několika tenisových turnajích, koncertech, honech a na golfu.
V srpnu 1905 sám otevřel zdejší golfové hřiště, které se chlubí titulem nejstaršího v Česku. O měsíc později vznikl golfový klub, jehož členy se kromě Edwarda stala britská i rakouská aristokracie a významní obyvatelé Mariánek. Zprvu se utkávali jen na devíti jamkách, dalších devět přibylo v roce 1923. Už tehdy se o hřišti mluvilo jako o nejkrásnějším v Evropě. Dnes hostí prestižní světové soutěže a žádný milovník golfu by ho neměl minout.
Setkání monarchů
V roce 1903 Edward, tehdy již král toho jména sedmý, navštívil Mariánské Lázně potřetí. Ubytoval se opět v hotelu Weimar. S ním přijel i početnější doprovod, který zabral celkem 22 pokojů. Na výlety se dopravoval horkou novinkou – automobilem značky Mercedes, který si dovezl s sebou z Británie.
Svou přítomností způsobil vždy hotové pozdvižení a městské elity dokonce nechaly vytisknout letáčky s prosbou, aby lidé krále neobtěžovali. Samotný Edward několikrát žádal starostu, aby jeho příjezd nedoprovázely žádné ceremonie, ale nebylo mu vyhověno. V pozdějších letech proto vystupoval na nádraží v Chebu a do lázní přijížděl autem.
Na památku setkání krále Edwarda VII. a císaře Františka Josefa I. vznikla v centru Mariánských Lázní jejich socha.
Za Edwardem VII. přijel do Mariánských Lázní i rakousko-uherský císař František Josef I. Tomu v oné době táhlo už na osmdesát a jeho návštěva ve Velké Británii byla vyloučena. Diplomaté obou zemí proto vyjednali dvě schůzky monarchů, druhá se měla odehrát v Bad Ischlu.
Představitelé i obyvatelé Mariánských Lázní se na návštěvu „svého“ císaře těšili a horlivě chystali. Ten už do města jednou zavítal, společně se svými bratry v roce 1847, když mu bylo sedmnáct. O 57 let později ulice i budovy ozdobil nespočet vlajek obou států, květinových girland i světelné koruny. Slavnostní oběd i večeře se konaly v hotelu Weimar, na menu nechyběli oblíbení Edwardovi pstruzi a koroptve, ale třeba ani želví polévka. Odpoledne se král s císařem projel po městě v mercedesu.
„Byl jsem tímto pobytem v Mariánských Lázních potěšen, je to zde velmi krásné, též král Anglie je s pobytem spokojen. Aranžmá se hodilo, bylo velmi krásné; děkuji od srdce.“
Císař František Josef I. mariánskolázeňskému starostovi, 1904
Slavnosti i bohatá výzdoba dozajista ohromily oba panovníky i všechny přítomné. Město se však kvůli nim muselo zadlužit, cena se totiž vyšplhala na tehdy astronomických 70 tisíc korun.
Ale rakousko-uherský císař nebyl jediným významným hostem, který se v lázních s králem sešel. Odehrála se tu například jedna ze schůzek Edwarda VII. s francouzským ministerským předsedou Georgesem Clemenceauem a ruským ministrem zahraničí Alexandrem Petrovičem Izvolským, která položila základy Trojdohody. Král se tu setkal také s bulharským knížetem Ferdinandem a během vlastní svatební cesty za ním přijel Winston Churchill.
Koupel v králově vaně
V Edwardových stopách se novodobý návštěvník může vydat také v hotelu Nové lázně. Král podle vzpomínek lékaře vstával velmi brzo, hned po probuzení pil skleničku Křížového pramene a další si natočil přímo u vývěru. Poté odcházel na koupele do Nových lázní, které vyrostly pod Hlavní kolonádou v roce 1828.
Dodnes se jedná o jednu z dominant Mariánských Lázní. Hotel se honosí pěti hvězdičkami a kromě ubytování nabízí i širokou škálu procedur. Tou asi nejzajímavější je uhličitá koupel, kterou si hosté mohou užít v Královské kabině. Jak její jméno napovídá, právě tady se před 120 lety oddával odpočinku samotný Edward VII.
V Královské kabině se mohou hosté vykoupat v originální Edwardově vaně.
Bohatě zdobená kabina je vybavena originální vanou i topením z konce 19. století, a dokonce i vyřezávaným křeslem, které monarchovi sloužilo jako váha. Koupat se tu už tehdy mohl každý, kdo měl peníze nazbyt. Tak je tomu dodnes, jen za koupel místo pěti zlatých zaplatíte 1560 korun.
Králův doprovod si mezitím užíval ve dvou bazénech Římských lázní, které se nacházejí v suterénu hotelu. Své jméno nezískaly náhodou, díky nástěnné výzdobě a monumentálním sloupům si tu člověk skutečně přijde jako v luxusní římské vile. V Bílém sále se také na přání krále odehrál turnaj v šermu. V roce 2005 se v Nových lázních ubytoval jeho stejnojmenný potomek princ Edward, bratr současného britského monarchy Karla III.
Dvacet kilo dolů
Při své poslední návštěvě v roce 1908 Edward VII. příznivce ujistil, že příští rok plánuje přijet znova. Zemřel však pouhé tři měsíce před svým oblíbeným srpnovým termínem. Na jeho pohřeb v Londýně odcestoval i Dr. Ernst Ott. Mariánskolázeňskému plátku poté prozradil, že díky dietám a pitným kúrám se králi během let podařilo zhubnout 20 kilogramů.
Návštěvy britského panovníka přitáhly do dříve provinčního lázeňského centra nebývalé množství návštěvníků z vyšší i střední třídy. Peníze, které zde utratili, posloužily ke zvelebování hotelů i samotného města.
Kdo ještě navštívil Mariánské Lázně?Na dlouhém seznamu hostů byste našli i skladatele Fryderyka Chopina, Johanna Strausse, spisovatele Marka Twaina a Johanna Wolfganga Goetha, vynálezce Alfreda Nobela, Thomase A. Edisona či prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. |
