Na problém zalesnění Řípu upozorňuje geolog a spisovatel Václav Cílek v novém dokumentárním cyklu České televize Magické hory Čech a Moravy, jehož první díl, věnovaný právě Řípu, se vysílá v sobotu 11. června v 18:10.
Bájný Říp, vystupující v Českém středohoří z roviny pět kilometrů jižně od Roudnice nad Labem, byl bezlesý až do roku 1879, protože i celá krajina kolem byla holá a vypasená. Lidé se ale tehdy rozhodli, že by bylo hezké národní horu zalesnit a s velkými náklady tak učinili. Dnes její svahy pokrývá hlavně dubohabrový les, objevuje se i javor, jasan, borovice a lípa. Zalesnění má ale nyní za následek téměř nulový výhled z vrcholu, částečné rozhledy umožňují jen některé vyhlídky na úbočích, například severozápadní.
Po stopách praotce Čecha
Nejsnadnější přístup na Říp se nabízí například ze severní strany kopce, nedaleko obce Krabčice. Václav Cílek s herečkou Květou Fialovou, která ho v dokumentu ČT provází, ale zahajují putování symbolicky v Mělníku, na zámecké vyhlídce na soutok Labe s Vltavou. Vlastně přesněji Vltavy s Vltavou. Což je ta klasická vidlička, na kterou všichni turisté shora obdivně shlížejí a většinou ji považují za soutok Labe a Vltavy, Labe se však přidává až o kousek dále.
My jdeme ve stopách praotce Čecha, který připlul po Labi z východu, což byla ta nejjednodušší cesta, vysvětluje Václav Cílek. Praotec pak viděl vysokou skálu, jeden z mála záchytných bodů, navíc nahoře je pravěké osídlení, vylezl na ni a odsud spatřil v české kotlině Říp.
Hezkým zpestřením výletu může být následná zastávka u Labe. To by se ale správně mělo od soutoku jmenovat Vltava, upozorňuje Václav Cílek na nelogičnost pojmenování řeky. Vltava je se svými 430 km totiž delší než Labe, které měří jen 360 km, navíc má i menší průtok a menší povodí. Můžete se zkusit vody napít, třeba vám bude přece jen chutnat, stejně jako Květě Fialové.
Zpřetrhané vazby ke kořenům
Zajímavým zastavením cestou k Řípu je obec Ctiněves, kterou turisté, přicházející na Říp jinou trasou, např. z Vražkova, Mlčechvostů či Horních Beřkovic, míjejí.
Ve Ctiněvsi byl podle kronikářů, např. Přibíka z Pulpavy, současníka Karla IV., praotec Čech pohřbený. Mnozí badatelé jeho hrob hledali, mezi nimi v druhé polovině 17. století třeba Bohuslav Balbín, ale nenašli. Za povšimnutí ale stojí náhrobní kameny na místním hřbitově, na kterých se často opakuje motiv Řípu. Je to nejen důkaz hrdosti místních, že žijí pod slavnou horou, ale ukazuje to i sílu vazby, na kterou jsme dnes už zapomněli, míní Václav Cílek.
Václav Cílek a Květa Fialová na hřbitově ve Ctiněvsi
Ctiněves pod Řípem
Vzhůru na horu od pramene
Příjemnou zastávkou je osvěžení u pramene na úbočí Řípu, kde praotec Čech údajně nechal svůj lid a vzhůru už stoupal sám s ochranitelskými bůžky. Svým způsobem to navazuje na pověst o Mojžíšovi, který zanechal svou družinu u pramenů pod horou Tabor a šel sám na vrchol hovořit s bohem. "Může se nám zdát, že je to laciná varianta starozákonního příběhu, ale lidem té doby se jednalo o to propojit ten český národ, jeho příběh, s dějinami světa," vysvětluje pozadí staré české pověsti Václav Cílek.
Pro představu, příchod prvních Slovanů do české kotliny se datuje do 40. let 6. století. I proto se o Řípu, pomyslném středu původního osídlení Čech, vždy hovoří jako o hoře, nikoli o kopci, a právě v tom spočívá síla a úcta k té hoře, dodává geolog Cílek.
Když ale jdete na Říp, narazíte na stopy doby mnohem starší než 6. století, tisíce a tisíce let zpátky. Můžete totiž objevit říční valouny, které jsou důkazem toho, že Pralabe kdysi obtékalo středočeský vulkán z druhé strany než dnes. Říp byl tehdy chvíli občas na levé, pak třeba na pravé straně řeky, vypráví Václav Cílek.
Václav Cílek a Květa Fialové na své pouti na Říp
Pramen na úpatí Řípu
Říp patřil vždy bohům
Magické hory Čech a Moravy1. díl 13dílného dokumentárního cyklu Magické hory Čech a Moravy je věnovaný Řípu. Na ČT2 se na něj můžete podívat 11. června v 18:10. Více o pořadu na www.ceskatelevize.cz/magickehory. |
Málokdo vynechá na vrcholu hory návštěvu románské rotundy, zasvěcené svatému Jiří. Zřejmě už před rokem 1126 tady stál kostel, možná jeden z 20 kostelů, které v 11. století nechal postavit Boleslav I. Dnes si můžeme uvnitř prohlédnout Památník českého státu, sochu sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870 či plastiku zobrazující přeměnu kočovného slovanského lidu v usedlý a spořádaný lid zemědělský.
Zajímavé je, že ačkoli se Říp nachází uprostřed sídelní oblasti, kde žilo dvacet keramických kultur, na hoře nikdy nebylo žádné opevnění. "Tady by muselo normálně být několik hradišť, ale vypadá to, že Říp vždy patřil bohům, nikoli lidem," říká Václav Cílek.
Výletní restaurace ba vrcholu Řípu. Nápis na štítě říká: Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp.
Zatímco poutníci pořadu České televize končí výlet na Říp na severozápadní vyhlídce, vy se můžete jít občerstvit do nedaleké restaurace, původně turistické chaty postavené v roce 1907. Pod nápisem "Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp" na štítě chaty můžete patrioticky rozjímat nad tím, co Říp znamená pro vás.
