Trasa celé pivní stezky tvoří celkem 155 kilometrů dlouhý okruh, procházející Lužickými horami a oblastí Šluknovského výběžku. Na pivní stezku se tak můžete napojit kdekoliv, případně zvolit jen určitou její pasáž. Stezka prochází nejkrásnějšími partiemi hor a podhůří a zavede vás nejenom k pivovarům nebo místním pivnicím, ale také k nejznámějším místům, jako jsou kupříkladu hrad Tolštejn, hora Luž nebo kamenné varhany u Kamenického Šenova.
Na celé pivní stezce leží několik pivovarů, z nichž nejznámější je asi ten Cvikovský, dále jsou to Kotouč v České Kamenici, Helene v Kytlici, Kocour ve Varnsdorfu, Born v Novém Boru a Falkenštejn v Krásné Lípě. Trasa prochází i místy, kde se přímo pivo nevaří, ale můžete zde vyzkoušet místní značky – kupříkladu v Kunraticích u Cvikova můžete vedle sklářské huti ochutnat osmičku „sklář“ (vaří se ve Cvikově) a v České Lípě lze okusit piva značky Lípák, které se vaří v okolních pivovarech s volnou kapacitou.
Výhled ze Zámeckého vrchu na Růžovský vrch a saskou stolovou horu Grosser Zschirnstein
My jsme si pro průzkum pivní stezky vybrali dvoudenní trasu vedoucí z České Kamenice přes Kamenický Šenov a Kytlici do Nového Boru. Tento úsek zároveň kopíruje část dálkové trasy Via Czechia – Stezka středozemím, spojující nejsevernější a nejjižnější body ČR. Čekalo na nás tak přibližně 30 kilometrů se třemi pivovary a nádhernou přírodou jihozápadní části Lužických hor.
Po hranici Lužických hor
Česká Kamenice, kde naše putování začíná, patří k nejhezčím městům Lužických hor, rozlehlé dlážděné náměstí s renesanční kašnou lemují honosné domy, mezi nimiž zaujme klasicistní radnice nebo budova bývalého hostince s dvojitým štítem. Jako jediné město v Česku leží na styku tří velkoplošných chráněných území – Lužických hor, Českého Švýcarska a Českého středohoří.
Česká Kamenice patří k nejhezčím městům Lužických hor, rozlehlé dlážděné náměstí s renesanční kašnou lemují honosné domy.
Pivovar Kotouč leží pár kroků od centra, jeho barokní budova je opravdu nepřehlédnutelná. Původní panský pivovar Kinských byl založen již v 17. století a vařil pivo až do roku 1951. Současný pivovar Kotouč funguje od roku 2015 a v portfoliu má přibližně dvacítku piv – ležáků i svrchně kvašených. Na čepu najdete nepasterovaná a nefiltrovaná piva, jako jsou tradiční Kamenický Zlaťák, vyzkoušet ale můžete třeba čtrnáctku medový speciál „Kamenická kaple“.
Protože máme před sebou kus cesty, raději degustujeme s rozumem a Kamenici opouštíme s lehkými nohami a příjemnou hořkostí na jazyku. Několik kilometrů nyní půjdeme po samém okraji Lužických hor a částečně přes území chráněné krajinné oblasti České středohoří.
Cesta začíná pěkně zostra strmým výstupem po zelené značce na Zámecký vrch, jehož vrchol leží o 250 metrů výše, než náměstí v České Kamenici. Na vrcholku čedičového kužele stojí zřícenina hradu Kamenice s celoročně přístupnou vyhlídkovou věží. Výhledy každopádně stojí zato, zejména směrem k severu a západu. Z okolních hor dominuje Růžovský vrch, za kterým pěkně uvidíte také Křídelní stěnu v Českém Švýcarsku a o něco dále Děčínský Sněžník a saskou stolovou horu Grosser Zschirnstein
Panská skála se pyšní titulem nejstarší geologické památky v Česku.
Stezka pak pokračuje do centra Kamenického Šenova se sklářským muzeem, které sídlí v nádherné budově z roku 1770. Historie sklářství sahá v Kamenickém Šenově až do sedmnáctého století, zdejší specializací je především výroba svítidel a křišťálových lustrů.
Spíše, než se sklářstvím, má ovšem toto město většina návštěvníků spojené se známým útvarem Panská skála, zvaným též kamenné varhany. Esteticky působivý objekt nacházíme na návrší nad městem. Panská skála se pyšní titulem nejstarší geologické památky v Česku, vznikla však lidskou činností, neboť jde o opuštěný lom na čedičové sloupy. Kvitujeme nejenom zajímavý geologický objekt, ale také pěkné výhledy na okolní krajinu, které se odtud otvírají.
Přes Polevský ledovec
Cesta dále vystoupá na vrch Klučky, jehož úbočí ukrývají jednak zbytky rozhledny U Obrázku a na opačné straně hřebene také opuštěný lom na čedičové sloupy. Z hrany lomu se otevírá další parádní panorama mnoha vrcholů Lužických hor.
Přes nádherné louky s mnoha výhledy sejdeme ke kapličce nad půvabnou vesničkou Polevsko. V zimě bychom zde našli hlavní běžkařské centrum oblasti a pokud napadne dostatek sněhu, upravují místní nadšenci několik lyžařských okruhů, včetně tzv. Polevského ledovce. Přes něj vedou i naše další kroky do konce první etapy v Kytlici.
V romantickém údolí Kamenice, obklopena hlubokými lesy, tvoří obec Kytlice vyhledávané rekreační místo. Ve zdejším obnoveném lesním divadle z roku 1931 každoročně probíhají činoherní představení, muzikály, koncerty a také dva letní festivaly.
Kromě penzionů se zde také nachází jeden z nejmenších pivovarů Lužických hor – pivovar Helene. Stejně, jako v České Kamenici, i zde začali s výrobou piva v roce 2015. Jak jsme se dozvěděli od majitelů, úvodní vaření probíhalo ve velkém hrnci na sporáku v kuchyni a prvními zákazníky a degustátory byli kamarádi z okolí. Jak pivo získávalo na oblibě, majitelé záhy zjistili, že potřebují větší prostory, a tak dnes v místě bývalé sauny stojí chladící box se šesti tanky.
Na čepu si můžeme vybrat ze tří piv, dva ležáky se jmény Adonis a Grácie doplňuje jedenáctistupňová APA. A protože pivo stáčejí i do PET lahví, určitě si vezmeme zítra jeden vzorek na cestu!
Z Klíče do Hajdy
Následující den nás čeká výstup na jeden z nejhezčích rozhledových vrcholů Lužických hor – Klíč. Stezka se zprvu příjemně klikatí lesy a teprve od rozcestí Sedlo pod Klíčem začíná prudce stoupat. Strmý výstup vede po suťových polích a končí na čtvrtém nejvyšším vrcholu Lužických hor.
Pohled na Klíč od Havraních skal u Nového Boru
Výrazný znělcový kužel tvoří dominantu Novoborska a pokrývá jej přírodní rezervace s teplomilnými doubravami a občasným výskytem kamzíka. Dříve na vrcholu Klíče stávala turistická chatka, dnes tu nacházíme jen holou skálu umožňující dokonalý kruhový výhled. Z tohoto důvodu je vrchol Klíče oblíbeným cílem fotografů i výletníků, kteří sem stoupají během dne i za pozorováním východu nebo západu slunce.
V závěru putování stezka sestupuje z lesů, po lávce překonáme rušnou silniční komunikaci a nakonec se ocitáme na náměstí Míru v Novém Boru. Rozlehlé ploše dominuje barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s vysokou věží a starobylým zvonem, protilehlou stranu lemují pro tuto oblast typické podstávkové domy a budova radnice. Město, dříve zvané Hajda a později Bor u České Lípy, je tradičním centrem sklářského průmyslu. Sídlí zde sklářská škola a dodnes zde funguje několik skláren, včetně té asi nejznámější nesoucí jméno Crystalex.
Spodně i svrchně kvašená piva značky Born zrají v historických pískovcových sklepech.
Kousek od náměstí, v památkově chráněné budově, se také nachází poslední pivovar na naší cestě, nesoucí jméno Born. Zdejší spodně i svrchně kvašená piva, zrající v historických pískovcových sklepech, nesou názvy po šachových figurách – Král, Dáma, Jezdec nebo Střelec.
Pro „rozjezd“ pivovaru a přilehlé restaurace si jeho zakladatelé vybrali snad nejhorší možnou covidovou dobu, neboť hospodu otevírali v prosinci roku 2020 (tedy jen pár týdnů předtím, než stát kvůli čínskému viru všechny podniky tohoto typu uzavřel). Dnes tento historicky první pivovar Nového Boru opět funguje a přejme jemu i těm ostatním hodně spokojených zákazníků – třeba těch, kteří je navštíví na Pivní stezce!
Může se hoditDélka trasy: 29 km/2 dny |
