Klášter a hrobka ve Vranově
Klášter paulánů ve Vranově u Brna
Lichtenštejnské knížectví leží v Alpách, rodový hrad stojí na úpatí Vídeňského lesa, rod tradičně působil na moravsko-rakouském pomezí, ale jeho nejposvátnější místo rodové paměti knížecího rodu je ve Vranově. Tedy ne v tom nad Dyjí, proslaveným velkolepým zámkem, ale v mnohem méně známém Vranově u Brna, tisícové obci mezi Blanskem a Kuřimí, se známým mariánským poutním místem.
Poutní místo tu podle legendy vzniklo už ve středověku. Na začátku 17. století tu nechal Maxmilián z Lichtenštejna společně se svou manželkou Kateřinou Černohorskou z Boskovic vybudovat na místě dřevěné svatyně kamenný kostel a u něj klášter řádu paulánů.
Zároveň využil svého práva a pod kostelem vybudoval kryptu, která se po čtyři století stala hlavním rodovým pohřebištěm. Postupně zde bylo pohřbeno čtrnáct vládnoucích knížat – od Karla I. (1569–1627) po Františka I. (1853–1938). Poslední pohřbenou byla princezna Marie Benedikta v roce 1992. Celkem zde bylo pohřbeno šest desítek příslušníků knížecího rodu a jejich příbuzných.
Rodinná hrobka Lichtenštejnů ve Vranově u Brna
Ani podpora mocných Lichtenštejnů ale nezabránila zrušení kláštera v roce 1784. Klášter byl po odchodu paulánů postupně zbořen, ze čtyř křídel zbylo jediné, využívané jako fara, kromě něj už jen kostel s postupně rozšiřovanou kryptou.
Devadesátá léta 20. století však nebyla v Česku jen dobou politických a ekonomických změn, ale i dobou obnovy duchovního života. V roce 1992 se vrátili pauláni a začala obnova jejich kláštera, který má opět čtyři křídla. Péčí Lichtenštejnů byla obnovena i hrobka, která však není majetkem rodu. Rekonstrukce ze desítky milionů korun byla v roce 2016 oceněna i památkářskou cenou. V klášteře funguje Duchovní centrum svatého Františka z Pauly, přístupný je i kostel, jen hrobka je pro veřejnost otevřena na přání rodiny pouze při mimořádných příležitostech.
