Krušné hory geografové dělí na dva hlavní podcelky – západní a vyšší Klínoveckou hornatinu a východní Loučenskou hornatinu. Nejvyšší bod tohoto pohoří nalezneme v jeho západní části, je jím 1 244 metrů vysoký Klínovec. Odtud k východu se pohoří postupně snižuje, takže na území Loučenské hornatiny již žádná hora nepřesahuje tisícimetrovou hranici.
To nejlepší z hor Česka: bez těchto míst nikdy nepoznáte Krušné hory |
Krajina a historie Krušných hor byla v minulosti ovlivněna těžbou nerostných surovin, koneckonců od slova „krušit“ (tedy těžit) pochází i jejich jméno. Na mnoha místech se od středověku dobýval cín, měď, stříbro, olovo, železo nebo uran a pozůstatky po těžbě najdeme na mnoha místech. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří byl v roce 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Dalším reliktem minulosti Krušných hor je množství vysídlených obcí a pro tento kraj jsou tak typické opuštěné polorozpadlé budovy nebo solitérně stojící kostely.
Pohled k Děčínskému Sněžníku z nejvýchodnější části Krušných hor
Krušné hory už dávno nejsou synonymem pro totálně zničenou přírodu. Kdysi uschlé smrky se vzpamatovaly z kalamity způsobené kyselými dešti a dnes se hory opět zelenají. Přes četné přírodní rezervace a krajinné bohatství netvořily Krušné hory do roku 2025 ucelené velkoplošné chráněné území typu chráněné krajinné oblasti. Připravovaná CHKO Krušné hory má být vyhlášena roku 2026 a svou rozlohou bude největším chráněným územím v Česku.
Kde se ubytovat
Pokud chcete Krušné hory poznat komplexně, určitě si kvůli jejich rozloze nevystačíte s jedním místem ubytování. Z mých zkušeností jsou ideálními základnami pro výlety v západní části hor vysoko položené lokality, jako je trojúhelník Horní Blatná-Pernink-Abertamy, nejvýše položené město v Česku Boží Dar, Kovářská nebo rychle se rozvíjející zimní středisko Loučná pod Klínovcem. Kdo chce prozkoumat nejzápadnější část hor, může se také ubytovat v Bublavě nebo Kraslicích.
Ve střední části pohoří, která disponuje spíše sporadickými možnostmi ubytování, je mým nejoblíbenějším místem vysoko položená Lesná s příjemným hotýlkem a množstvím zajímavostí v okolí. Ubytovací kapacity nabízí také malé zimní středisko Klíny, Český Jiřetín nebo Moldava.
Pohled od Božídarského rašeliniště na město Boží Dar
Východní Krušné hory od Cínovce po Nakléřovský průsmyk jsou poněkud opomíjenou částí hor s roztroušenými penziony. Tady se můžete ubytovat například na Cínovci (množství penzionů leží i v Německu za hranicemi), v Adolfově a jemu blízké Telnici nebo v Tisé na pomezí Krušných hor a Děčínských stěn.
Pěší turistika
Relativně plochý reliéf Krušných hor s hustou sítí značených cest nabízí mnoho příležitostí pro turistiku, a to jak pěší, tak na kole nebo na lyžích. Stezky vedou často málo osídlenou krajinou s minimem infrastruktury, a turisté tak musí být do značné míry soběstační. Zatímco vrcholové partie hor pokrývá mozaika převážně smrkových lesů, luk a rašelinišť, na strmých svazích padajících hluboko na českou stranu Podkrušnohoří nalezneme členitý a místy náročný terén.
Výhled z Puklé skály na přehradu Fláje
Mezi tradiční cíle vhodné pro pěší turistiku patří oblast Božího Daru s horou Klínovec, horské obce Abertamy a Horní Blatná s rozhlednami na Blatenském vrchu a Plešivci, oblast okolo Flájské přehrady, krajina kolem Cínovce nebo rozhledna Komáří vížka na Komářím vrchu. Obrovská rozloha hor a jejich pestrá krajina nabízí v podstatě nevyčerpatelné možnosti jak pro milovníky vyhlídek a turistických atrakcí, tak i pro hledače ticha, zapomenutých lokalit, opuštěných dolů a zaniklých obcí.
Vícedenní přechod po Via Czechia
Přejít pěšky celé Krušné hory vyžaduje nejenom dostatek času, ale také odhodlání. Ne každému se totiž budou líbit dlouhé úseky vedoucí po asfaltových cestách, které jsou pro toto pohoří typické. Na druhou stranu putování usnadňuje pozvolnější výškový profil, než jaký bychom čekali u hor takové mohutnosti. Severní stezka ze sítě Via Czechia překračuje Krušné hory mezi Kraslicemi a Tisou v celkové délce 186 kilometrů a je rozdělena do osmi celodenních etap.
Cykloturistika
Relativně plochý terén vrcholové části Krušných hor láká množství cyklistů, kteří zde ocení solidní síť kvalitních cest i techničtější traily. Přes celé Krušné hory vede páteřní cyklistická Krušnohorská magistrála (označená jako cyklotrasa č. 23), která od Chebu po Děčín měří celkem 242 kilometrů. Protože v celém jejím průběhu se na ni napojuje řada dalších cyklotras, je těžké v Krušných horách vypíchnout ty nejlepší oblasti.
Přes Krušné hory vede páteřní cyklistická Krušnohorská magistrála, která od Chebu po Děčín měří 242 kilometrů.
Osobně rád vyrážím na horském kole do otevřené krajiny kolem Moldavy, převážně asfaltové lesní cesty mezi Flájskou vodní nádrží a Novým Městem zase přijdou vhod milovníkům gravelu, rodinám s dětmi nebo cyklistickým začátečníkům. Podobně parádní ježdění nabízí také síť cest a vedlejších silniček mezi Božím Darem a Přebuzí. Milovníci singltrailů by neměli přehlídnout areál Trail park Klínovec s celkem 30 kilometry tras různých obtížností, další trailové areály najdete u Kraslic, na Plešivci a v Klínech.
Kde se najíst a napít
Pustá krajina Krušných hor sice potěší romantické duše, nicméně na mnoha místech je třeba během putování počítat s řidší turistickou infrastrukturou. Naštěstí tu najdete několik jedinečných restaurací a kiosků v místech, kde byste to opravdu nečekali a jejichž návštěva je zážitkem sám o sobě. Mezi taková legendární občerstvovací zařízení patří například hospůdka Červená jáma u Abertam, připomínající chaloupku „z mechu a kapradí“. O kus dále u Hřebečné pak narazíte na neméně legendární Maringotku a kdo dostane chuť na domácí pivo, může od ní přes kopec dojít k Pivovaru Ryžovna.
Volně stojící kostely uprostřed krajiny jsou pro Krušné hory typické. Na fotografii je kostel sv. Václava v Kalku.
Z dalších oblíbených občerstvoven na turistických stezkách bych jmenoval kupříkladu Penzion Jelení, Chatu Bernava v Zákoutí, restauraci Horský Hotel Lesná nebo restauraci Rozcestí na Dlouhé Louce. Oživením nabídky pocestným je pak samoobslužná Zuzífkova lednička v Přebuzi nebo samoobslužný lesní bar Šlápota u Kovářské.
Zážitky s dětmi
Velké popularitě se těší Ježíškova cesta u Božího Daru, jejíž trasu tvoří dva okruhy průjezdné i s kočárky – ten pro ty nejmenší měří 5,6 kilometru, velký okruh pak 13 kilometrů. Na obou okruzích najdete úkoly pro děti a přístřešky s atrakcemi, jako jsou skluzavky, kladiny, lanovky, kolotoče či houpačky. Před cestou si můžete v Informačním centru na Božím Daru zakoupit notýsek pro záznamy a po absolvování trasy na stejném místě děti obdrží razítko a malý dárek.
Z dalších míst, kde se vaše děti nebudou nudit,
bych vyjmenoval například Zoopark Chomutov, huť v Šindelové, Zámek Jezeří se strašidelným sklepením a pokojem alchymistů, Údolí vodních mlýnků u Jáchymova, stezku mýtických bytostí Krušných hor na Plešivci, bobovou dráhu Klíny, Pohádkové muzeum Duchcov, Informační centrum vodního díla Fláje s možností prohlídky vnitřku hráze nebo některou z mnoha prohlídkových štol.
Přírodní unikáty
Přes četné přírodní rezervace a krajinné bohatství netvořily Krušné hory do roku 2025 ucelené velkoplošné chráněné území typu chráněné krajinné oblasti. Připravovaná CHKO Krušné hory má být svou rozlohou přibližně 1 200 km2 největším chráněným územím v Česku.
Mezi nejcennější přírodní rezervace v Krušných horách patří Rolavská vrchoviště s Velkým Jeřábím jezerem a Novodomské a Božídarské rašeliniště – všechny s ekosystémy horských rašelinišť a vzácnou horskou faunou a flórou.
Bukový les na Bouřňáku se stromy tvarovanými klimatickými jevy je vyhledávaným místem fotografů.
Mezi nejcennější přírodní rezervace v Krušných horách patří ekosystémy horských rašelinišť.
Jedinečností Krušných hor jsou také zachované horské bučiny, jednou z lokalit, kde lze vidět stromy tvarované klimatickými jevy je přírodní památka Buky na Bouřňáku. Dalším příkladem zachovalých lesů je národní přírodní rezervace Jezerka se starými smíšenými bučinami.
Přírodními zajímavostmi, které vznikly v souvislosti s dávnou hornickou činností, jsou Vlčí jámy u Blatné, jejichž úzké skalní štěrbiny celoročně ukrývají sníh a jeskynní led. Částečně umělým přírodním výtvorem je mohutná stěna čedičového kamenolomu, nazývaná Rotavské varhany.
Jednou ze zajímavostí Krušných hor jsou tzv. krušnohorské oči, což jsou tůňky vzniklé propadem půdy, sycené bohatými prameny. Oko u Hory Svatého Šebestiána patří k nejznámějším, další podobné leží například při silnici z Fojtovic do Cínovce.
Kam za výhledy
Krušné hory nabízejí množství vyhlídkových míst – ať již jde o přirozené vyhlídky nebo rozhledny. Některé vyhlídky jsou známé, o jiných běžný turista nemá ponětí. V krušných horách najdeme více, než desítku rozhleden, od západu jsou to: Cibulka u Oloví, Pajndl, Blatenský vrch, Plešivec, Boží vyhlídka u Božího Daru, Klínovec, Málkov u Chmutova, Hláska u Hory sv. Kateřiny, Jeřabina u Litvínova, Vlčí hora u Dlouhé Louky a Komáří vížka.
Jelení hora nabízí jednu z nejhezčích přirozených vyhlídek v Krušných horách.
Osobně mám ale raději přirozené vyhlídky, o které také Krušných horách není nouze. Mezi takovými místy bych vyzdvihl například vrchol Meluzína s dřevěnou sochou, Mědník a skalní vyhlídku Sfingy u Měděnce, vrchol Jelení hory (podle mě jeden z nejkrásnějších výhledů na Krušné hory), Puklou skálu nad vodní nádrží Fláje, vrchol Loučné, Sedmihůrskou vyhlídku nebo vrchol Špičáku u Krásného Lesa.
TOP místa Krušných hor• Památky UNESCO Hornická krajina (důl Mauritius, Mědník, Jáchymov, Krupka, Ostrov) |
