Podzim přináší do Krkonoš poklid. V očekávání hektické zimní sezony jakoby si všichni chtěli odpočinout. Přitom jde o jedno z nejkrásnějších období, kdy krajině vévodí barvy podzimního listí, posledních přezrálých plodů i běloba prvního sněhu. Typické podzimní mlhy halí vrcholky kopců a dodávají jejich lesům magickou atmosféru. A v Rýchorském pralese to platí opravdu dvojnásob.
Město na konci světa
Město Žacléř leží u hranice s Polskem, v průsmyku, který odděluje Krkonoše a Vraní hory. Možná by někdo nesouhlasil, že Žacléř leží obrazně na konci světa, ovšem místo na konci našich nejvyšších hor opanoval zcela jistě. Je to ideální východiště pro výlety do této části hor, která často bývá turisty neprávem přehlížena.
 |
Ale i samotné město stojí za pozornost – vévodí mu náměstí s kašnou, Mariánským sloupem a několika roubenkami a barokními domy s podloubími. Zde můžete navštívit informační středisko a také městské vlastivědné muzeum. Na východním okraji města stojí za návštěvu hornický skansen, dokumentující hlubinné dobývání uhlí, které zde bylo v provozu až do konce roku 1992. Návštěvníci si mohou prohlédnout například těžní věže, hornické šatny nebo 100 metrů dlouhou štolu Jitřenku.
V zimě je Žacléř střediskem zimních sportů, končí zde běžkařská krkonošská magistrála a skiareál Prkenný důl nabízí solidní lyžování na zdejších svazích. Lyžařská tradice se propsala i do místního podnikání – v Žacléři sídlí úspěšná rodinná firma Lusti, ryze český výrobce sjezdových lyží a snowboardů.
Neokoukaný pohled na Sněžku
Žacléř leží v nadmořské výšce 600 metrů a hned v úvodu výletu nás čeká vystoupat o přibližně 400 metrů až na Rýchory. Není se ale třeba obávat – cesta má příjemný sklon a dá se vyjet i na kole nebo případně s kočárkem. Na náměstí v Žacléři se chytáme žluté turistické značky, která projde kolem nepřístupného zámku a pak se již zanoří do hezkého smíšeného lesa. Ještě před zámkem je možné odbočit doprava k vyhlídkové lavičce a potěšit se pohledem na město.
Široká lesní cesta vyústí po čtyřech kilometrech na horských loukách u osady Vízov s několika roztroušenými chalupami. Od Röhrichtova kříže se otevírají hezké výhledy k severu a východu a dobře odtud můžete spatřit horu Královecký Špičák, nejvyšší horu Vraních hor a rovněž celé Broumovské vrchoviny.
Na podzim zde lze obdivovat žloutnoucí listí na mohutných solitérních javorech, které rostou na zdejších loukách. Další průchod lesem vás přivede k rozcestí Rýchorský kříž, kde se trasa napojuje na červeně značenou Cestu bratří Čapků a také na dálkovou Severní stezku Via Czechia.
Na podzim lze u Vízova obdivovat žloutnoucí listí na mohutných solitérních javorech, které rostou na zdejších loukách.
Po obou stezkách nyní půjdeme jednou z nejhezčích oblastí Krkonoš. Zajímavostí je útulna, zvaná „Oko“, kterou poutníci na těchto dálkových stezkách mohou využít.
Za barokním Poltzovým křížem se otevírá zajímavý a málo okoukaný pohled na Sněžku a již odtud uvidíte i Rýchorskou boudu.
V ráji fotografů
Od rozcestí Kutná-Rýchory vás krátká odbočka přivede k Rýchorské boudě. Tato tradiční krkonošská bouda se může pochlubit výjimečnou polohou uprostřed přírodní rezervace ve výšce 1 000 metrů nad mořem. První bouda zde byla postavena roku 1892, jmenovala se Maxova chata a na jejím místě dnes najdete terasu s vyhlídkou na hřeben Krkonoš. Dnešní bouda patří správě Krkonošského národního parku a kromě ubytování a občerstvení zde organizují i výchovné pobyty se zaměřením na ochranu krkonošské přírody.
Nedaleký Dvorský les, známý též pod názvem Rýchorský prales, je unikátní ukázkou zachovalých horských bučin. Bizarně pokroucené kmeny stromů sem lákají mnohé fotografy přírody, kteří tuto lokalitu vyhledávají zejména za mlhavých dnů a na podzim, kdy se krásně zbarví listy.
Rýchorská bouda se může pochlubit výjimečnou polohou uprostřed přírodní rezervace.
Rýchorský prales je unikátní ukázkou zachovalých horských bučin. Bizarně pokroucené kmeny stromů sem lákají mnohé fotografy přírody.
Bizarně pokroucené buky kupodivu nejsou pouze dílem divoké přírody ani Krakonošových kouzel. V místě nejvýchodnější krkonošské tisícovky bývaly před válkou pastviny a pasoucí se dobytek okusoval výhonky buků. Po odsunu Němců a ukončení pastvy začal les divočet a spolu s drsnou přírodními podmínkami vznikly typické pokroucené kmeny rýchorských buků.
Cesta přes Dvorský les není vhodná pro kola, cyklisté tak mohou pokračovat po alternativní, žlutě značené trase.
Pevnost Stachelberg a rozhledna Eliška
Za horou Dvorský les se začínáme vracet směrem k Žacléři. Jakmile vyjdete z lesa, všimnete si vlevo od cesty izolovaného pěchotního srubu T-S 82 „V končinách“, nejzápadnějšího objektu československého těžkého opevnění.
Stezka zde opouští Krkonošský národní park a pokračuje přes louky v místech zaniklé obce Vernířovice s výhledy na Žacléř nebo krkonošské podhůří. Tudy lze po značené trase po loukách sestoupit do Žacléře a celý výlet si zkrátit o dva kilometry.
Červená značka vás záhy přivede k dělostřelecké tvrzi Stachelberg. Tato tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes v ní sídlí vojensko-historické muzeum. Návštěvníci tu mohou zhlédnout unikátní systém podzemních chodeb a sálů v hloubce 25 až 60 metrů, z celkové délky cca 3,5 kilometru lze projít necelý kilometr podzemí.
Tvrz Stachelberg nebyla stavebně dokončena a dnes v ní sídlí vojenskohistorické muzeum.
Rozhledna Eliška, postavená v roce 2014. Z vyhlídkové plošiny se můžete potěšit pohledy na Libavské sedlo, Rýchory, Jestřebí hory nebo Orlické hory.
Nedaleko Stachelbergu se tyčí rozhledna Eliška, postavená v roce 2014. Z vyhlídkové plošiny se můžete potěšit pohledy na Libavské sedlo, Rýchory, Jestřebí hory nebo Orlické hory.
Poslední úsek výletu trasa opouští Cestu bratří Čapků i stezku Via Czechia a vede po zelené turistické trase. Trasa nejprve sestoupí k vedlejší silnici, po které dojdete do obce Prkenný Důl. U kapličky Sv. Anny odbočíte ze silnice na cestu, která vás přivede hezkou alejí zpět na náměstí v Žacléři.
Může se hoditDélka trasy: 15 km, 5 hod. Občerstvení: Rýchorská Bouda Hornický skansen Žacléř: Odkaz Pevnost Stachelberg: Odkaz Rýchorská bouda: Odkaz Uzavírka silnice: do 31. 10. 2022 je uzavřená silnice č. II/300 Prkenný Důl – Babí. Cesta do Žacléře z Trutnova vede po trase Zlatá Olešnice – Bernartice – Lampertice. Kvůli rekonstrukci silnice je aktuálně uzavřena i pevnost Stachelberg. |
