Zásah do krajiny nevadí, hlavní je výdělek...
Co nejlevněji postav co nejvíc rekreačních bytů v atraktivním prostředí, které ti pomůže s jejich prodejem. Vložené peníze se ti jejich rozprodáním rychle vrátí s vysokým ziskem. Tak by mohlo znít první přikázání desatera pro podnikatele, kteří chtějí zbohatnout na výstavbě apartmánových domů v Krkonoších.
"To by bylo v pořádku, kdyby objekty v takové míře nepoškozovaly prostředí. Zahuštěná zástavba a pokleslá architektura mění ráz horských sídel i přírodě blízkých lokalit, navíc zhoršuje sociální prostředí. Hotely a penziony přinášejí zaměstnanost, rozvoj služeb a prosperitu místním obyvatelům, apartmánové domy ne. Ty rozvracejí těžko stabilizované komunity,“ upozorňuje krajinný ekolog a krkonošský patriot Pavel Klimeš.
Draví developeři podle něj nutí architekty v Krkonoších projektovat a prosazovat stavby s maximálním ekonomickým efektem bez ohledu na charakter místa, v němž vznikají.
"S nadsázkou říkám, že projektanti nechávají apartmánové domy tvořit samotné investory a jen přidávají svá autorizační razítka. Někteří zcela bez zábran přiznají dobrý obchod a provázanost s velkými stavebními společnostmi, jiní nás přesvědčují o čistých úmyslech a lásce k horám, kterým by přece nikdy neublížili,“ dodává Klimeš.
Největší sídliště: Horní Mísečky
Největší apartmánové sídliště v Krkonoších vyrůstá už čtyři roky na Horních Mísečkách nad Špindlerovým Mlýnem. Ubytovací kapacita rozlehlého areálu s desítkami nových horských domů s dvoulůžkovými apartmány by se měla po dokončení pohybovat okolo 500 lůžek.
Výstavba proběhne ve třech etapách a součástí rekreačního komplexu má být i široká nabídka služeb včetně terminálu veřejné dopravy, podzemních parkovišť, recepce, informačního centra, skiservisu s půjčovnou lyží, lyžařské školy či pizzerie. Investor počítá s výstavbou fit centra s víceúčelovou sportovní halou.
Staví se všude
Souhlas s výstavbou rekreačního sídliště v blízkosti nejpřísněji chráněných oblastí Krkonoš vydala správa národního parku ve druhé polovině 90. let. Odborná i laická veřejnost dodnes kritizuje vznik sídliště na Mísečkách i jako nevhodnou inspiraci pro další investory.
"Tyto obavy se už naplňují. Zájem developerů a majitelů bytů výrazně přetlačuje zájem místních obyvatel, ostatních hostů a ochránců přírody. Chápu dravost první skupiny, ale neomluvitelné je selhání správy národního parku, která neochránila zájmy společnosti,“ tvrdí Klimeš.
Apartmánové domy vs. příroda a tradiční ráz horských obcí
|
Investoři zkoušejí různé triky
Stovky nových bytů určených k rekreaci už vznikly nebo se připravují k výstavbě i v dalších krkonošských lyžařských střediscích. Rekord drží s 1186 byty Harrachov, ve Špindlerově Mlýně napočítali ochranáři 886 bytů a v Peci pod Sněžkou 492. V drtivé většině případů se jedná o novostavby nebo rekonstrukce bývalých podnikových chat.
Záměry na přestavbu nevyužívaných továrních objektů, které by obce i správci parku uvítali, se téměř neobjevují.
K prosazení svého záměru se investoři nezdráhají použít ani nejrůznější triky.
"U nás je třeba chata Švadlenka, kterou majitelé přestavovali a kolaudovali jako penzion. Jakmile měli v ruce kolaudační rozhodnutí, byty rozprodali do soukromých rukou. My jsme se to dozvěděli až z katastru nemovitostí. Neměli jsme nejmenší šanci tomu nějak zabránit,“ postěžoval si v diskusi nad společným memorandem krkonošských radnic a správy národního parku starosta Rokytnice nad Jizerou Petr Matyáš.
Byty v Krkonoších za posledních 10 let
Harrachov 657/529/1186 |
Řešením jsou rodinné domky
Přijatelným řešením pro ochranáře, obce i investory by se podle schváleného memoranda mohly stát menší objekty s maximální kapacitou do dvaceti ubytovaných osob, které budou ctít stavební tradice a splynou lépe s okolní zástavbou svým objemem, výškou i architektonickým výrazem.
Touto cestou se už ubírají záměry investorů třeba v Černém Dole, kde by mělo v následujících čtyřech letech vyrůst okolo osmdesáti nových objektů. "Měly by to být převážně vícegenerační rodinné domky. V záměrech investorů však nechybí ani nový hotel nebo golfové hřiště,“ sdělil starosta Černého Dolu Zdeněk Kraus.
Proměnu nejvyšších českých hor negativně vnímají i mnozí turisté: "Do Krkonoš jezdíme léta, naši oblíbenou trasu na Krakonošovu snídani, Voseckou a zpět přes Dvoračky a Rýžoviště do Harrachova jsme zakončovali posezením v některé hospůdce. Dnes už nás to ale neláká, romantika místa dávno zmizela, je to tady takový cirkus bez ladu a skladu - jeden penzion a barák na druhém," říkají například manželé Vondrovi z Liberce.
