Výrazný Radeč je přirozeným lákadlem milovníků dalekých výhledů. Není tedy divu, že na vrchol vede nejstarší značená turistická trasa v západních Čechách a čtvrtá nejstarší v Česku. Trasa z Holoubkova přes Těškov byla vyznačena již roku 1889.
Náš výlet začíná v městečku Zbiroh, romantickém letovisku na pomezí Křivoklátska a brdských lesů. Zbiroh je rodištěm básníka a spisovatele Josefa Václava Sládka, v jehož rodném domě sídlí Městské muzeum a Muzeum J. V. Sládka.
Dokud tu jste sami. Údolí Zbirožského potoka ukrývá poklad Křivoklátska |
Zatímco v městském muzeu se můžete seznámit s vývojem řemesel, jimž dominovaly z dnešního pohledu exotické činnosti, jako výroba cvočků nebo dýmek z mořské pěny, Muzeum J. V. Sládka nechá nahlédnout do domácnosti slavného básníka.
Pokud si ze školy pamatujete verše o studánce, „kde nejhlubší je les, kde roste tmavé kapradí a vůkol rudý vřes“, pak se můžete vypravit k sedm kilometrů vzdálené Křišťálové studánce, která básníka inspirovala, když kolem ní chodil k příbuzným ze Sýkorova mlýna.
Zámek tří císařů
My ale vyrážíme jiným směrem a z náměstí nejprve zamíříme vzhůru k zámku Zbiroh, přezdívanému „zámek tří císařů“. Pravděpodobně nejstarší české šlechtické sídlo vzniklo jako starobylý hrad na přelomu 12. a 13. století a dnes je to jeden z mála celoročně otevřených zámků v Česku.
Najdete tu mimo jiné nejhlubší ručně kopanou hradní studnu ve střední Evropě, dosahující hloubky 163 metrů, a na jeho nádvoří se tyčí nejstarší samostatná hlásná věž v Česku.
Zámek obklopuje veřejně přístupný anglický park, původně založený Rudolfem II. jako lovecká obora. Jeho unikátem je nejvýše položený registrovaný vinohrad u nás, nacházející se v nadmořské výšce 540 metrů.
Karlštejn, Zbiroh či Eiffelova věž. Když nacisté zavřeli světové památky |
Zbirožský zámek dnes patří do soukromých rukou a je také hlavním sídlem řádu templářů. Celoročně tu můžete absolvovat některý z komentovaných prohlídkových okruhů, ubytovat se v zámeckém hotelu nebo posedět v restauraci.
Během prohlídky mimo jiné navštívíte hradní kapli, vinné sklepy a také honosný velký sál s prosklenou střechou, ve kterém Alfons Mucha tvořil dlouhých osmnáct let svou Slovanskou epopej.
Přitom ještě relativně nedávno tuto dominantu Rokycanska okupovala armáda – nejprve německá a po válce až do 90. let ta naše. Buližníková skála s jaspisem, na které zámek stojí, údajně zesiluje rádiové vlny, a možná i proto tu svého času byl umístěn radiolokátor Tamara.
Zbirožské vyhlídky
Trasa od zámku pokračuje k dalším buližníkovým skalám, které se zvedají nedaleko. Nejprve ovšem projdete kolem expozice požární techniky (v zimě uzavřené), která velkoryse dokumentuje vývoj požární ochrany. Na ploše téměř 4 500 m2 se nachází více než stovka exponátů hasičské techniky a výstroje od poloviny 18. století až po současnost.
Stezka se poté zanoří do lesa a vystoupá k vrcholu a skalní vyhlídce Čertova skála, zvané též Čertovka. Po zdolání buližníkového suku se vám otevřou pěkné výhledy k jihu a jihozápadu, včetně pohledu na vrchol Radče.
Pohled na Radeč ze skalní vyhlídky u Schodišťové věže
O pár set metrů dále na trase se u tzv. Schodišťové věže nachází další skalní vyhlídka a 800 metrů stranou třetí vyhlídkové skalisko, zvané Světovina.
Všechny tyto body propojuje sedm kilometrů dlouhý okruh, zvaný Zbirožské vyhlídky, který se vrací zpět do Zbiroha a je tak snazší alternativou našeho výletu.
Na vrcholu Radče
U vesnice Chotětín trasa opouští CHKO Křivoklátsko a vstupuje do přírodního parku Radeč, rozprostřeného severovýchodně od Rokycan. Kvalitní lesní cesty vás následně dovedou do obce Lhota pod Radčem, kde si na návsi můžete všimnout několika roubených i zděných staveb lidové architektury, které tvoří vesnickou památkovou zónu.
Může se hodit
|
Stezka vytrvale nabírá výšku a poté následuje jediné strmější stoupání k pozůstatkům ve skále vytesaného hradu Radeč, nazývaného také Mitrvald. Z hradu tady sice už mnoho neuvidíte, zato se od jeho pozůstatků otevírá daleký výhled k severu a severovýchodu.
Na nejvyšší bod výletu už to odtud není daleko, nejprve ovšem dosáhnete jen o tři metry nižšího vrcholu Brno, na kterém se tyčí telekomunikační vysílač. Jméno vrchol získal za národního obrození podle největšího moravského města.
Samotný vrchol Radče označuje nenápadná kamenná mohyla, od níž ale výhledy nespatříte. Za těmi musíte pokračovat pár set metrů dále k pasekám na severním úbočí, z nichž se otevírají daleká panoramata.
Pokud vás netlačí boty nebo čas, doporučujeme pokračovat ještě asi kilometr dál až ke skalnímu ostrohu a pravěkému hradišti Bílá skála. Odtud se vám naskytnou další výhledy, tentokrát zejména západním směrem.
Trasa se z vrcholu Radče vrací stejnou cestou k rozcestí Radeč-východ, odkud klesá do cíle výletu v Těškově. Pokud dojdete až k Bílé skále, můžete do Těškova dojít po lesní asfaltové cestě. V cíli si nezapomeňte všimnout dřevěné polygonální kapličky se zvoničkou, která pochází z přelomu 18. a 19. století.
