Krásné kostely na Broumovsku

  10:35aktualizováno  10:35
Zcela nevšední výlet lze uskutečnit do Broumovského výběžku. Běžně známé a přírodně i krajinářsky nejatraktivnější cíle této oblasti, Adršpašsko-teplické skály, Křížový vrch i Broumovské stěny, pro tentokrát pomineme a zaměříme se na církevní historické památky. Broumovská kotlina je totiž zcela ojedinělou enklávou, jaká nemá v celých Čechách obdobu.
Heřmánkovice - kostel Všech svatých

Heřmánkovice - kostel Všech svatých | foto: Jaroslav DuchoňMF DNES

Opat Otmar Zinke
Nové kostely se postavily v osmi velkých vsích na Broumovsku díky působení opata Otmara Zinkeho z broumovského benediktinského kláštera (ve funkci 1700-1738).

Jak se Zinkemu podařilo přesvědčit své poddané v těchto místech, aby se vzdali svých původních, často ještě dřevěných kostelíků, a navíc, aby přispěli na stavby, se už asi nedozvíme. Všechny stavby proběhly historicky vzato v krátké době několika desetiletí vrcholného baroka.

Kostely projektovali Dienzenhoferové
Otmar Zinke jako dobrý klášterní hospodář a investor si k uskutečnění myšlenky výstavby nových svatostánků vybral tehdejšího prvotřídního a obdivovaného architekta Kryštofa Dienzenhofera. Po jeho smrti v roce 1722 pokračoval v započaté práci jeho syn Kilián Ignác.

Dienzenhoferové měli podle smlouvy s klášterem nejen vyhotovit plány kostelů, ale občas kontrolovat i vlastní průběh stavby, svěřený polírovi nebo místnímu zednickému mistrovi. Oba projektanti si byli vědomi toho, že technická vyspělost místních zedníků není na té úrovni, jako měli zedničtí mistři jejich pražské stavební huti. Proto byly všechny projekty pro opata Otmara skromnější.

V žádném případě se to však neprojevilo na menším urbanistickém působení. Naopak, všechny kostely se staly i díky umístění na návrších nebo okrajích obcí dominantami celého okolí. Projevila se u nich jistá šetrnost v tom, že některé z kostelů mají jen dřevěné falešné klenby, což stavby značně zlevnilo.

Tvarová pestrost kostelů je velká, ač všechny vycházejí z podélně centralizujícího půdorysu s drobnými obměnami. Krajina Broumovska jimi byla povznesena do výjimečné jednoty kulturní a výtvarné.

TIPY KAM NA VÍKEND 6. - 8.9. NAJDETE ZDE.

Interiéry rozměrově nikterak velkých staveb působí překvapivě prostorně a vznosně. Podílí se na tom dostatek světla i půlkruhové výklenky a pilastry, nesoucí hlavní římsu. Krajinu Broumovska kromě těchto dominantních staveb doplňují drobnější památky, zastoupené v hojném počtu. Jsou to křížky, plastiky, sošky, křížové cesty i další.

Kostely na Broumovsku
Podívejme se alespoň zběžně na některé kostely. Se stavbou prvního v Božanově se začalo v roce 1709. Byla však přerušována, takže dokončena byla až v roce 1743. Kostelní loď je vyzdvižena na půdorysu čtverce s okosenými rohy. Ve Vernéřovicích se začalo se stavbou v roce 1719. Loď je eliptická.

V následujícím roce začala stavba v Ruprechticích, kde půdorys lodi tvoří protáhlý osmiúhelník s rovnými stranami. V roce 1722 přistoupili ke stavbě v Heřmánkovicích, také na půdorysu protáhlého osmiúhelníku, ale se stěnami vně konklávně vybranými. V Bezděkově začínali stavbu roku 1724 na půdorysu lehce protaženého osmiúhelníku a s dvojvěžovým průčelím.

V témže roce začali i ve Vižňově na eliptickém půdorysu s proláknutím dlouhých stran. V následujícím roce pak začali se stavbou kostela v Otovicích na oválném půdorysu se šesti vystouplými kaplemi, takže loď má zevně zvlněný obrys. Jako poslední přišel na řadu Šonov v roce 1727. Kostel má dvouvěžové vyklenuté průčelí, šikmo postavené věže a obdélná loď má okosené rohy.

Záchrana broumovských kostelů

Po minulém režimu, který nepřál církevním památkám, nejsou kostely v nejlepším technickém stavu. Z omezených prostředků se však zachraňuje, co se dá.

Od roku 2000 se koná každoročně v létě Týden pro broumovské kostely. Při něm se tyto památky otevírají veřejnosti. Ve většině z nich se konají výstavy, koncerty i další kulturní vystoupení. Při nich je příležitost poznat interiéry, akustiku a vůbec vznosnost vnitřních prostor těchto krásných památek.

Autoři:

Nejčtenější

V Africe vyfotili vzácného černého levharta. Prvního po 110 letech

Britský fotograf Will Burrard-Lucas zachytil v keňském parku Laikipia...

Britskému fotografovi Willu Burrardovi - Lucasovi se v Africe povedl náramný kousek. Podařilo se mu vyfotit vzácného...

Byl to asi nejhorší James Bond, přesto naučil turisty lyžovat v Mürrenu

Díky za všechno, Mr. Bond.

Možná by se měl tento slavný snímek jmenovat spíše Ve službách švýcarskému turismu, než Jejímu Veličenstvu, neboť agent...

KVÍZ: Lidé pro ně i umírají. Jak dobře znáte státní vlajky?

Víte, který stát má na své vlajce kalašnikov?

Jsou jedním z nejvýraznějších symbolů každého státu. Některé vlajky pozná na první pohled téměř každý, jiné se dají...

Slavný cestovatel Miroslav Zikmund slaví sto let, svůj věk bere jako dar

Miroslav Zikmund

Při dvou cestách projel Miroslav Zikmund Asii, Afriku i Ameriku. Je absolutní systematik, jeho život má pevně daný...

Lyže v Německu, postel v Česku. Zkusili jsme lyžování na Velkém Javoru

Lyžování na Grosser Arber stojí za to i v pozdějších odpoledních hodinách, kdy...

Moderní lanovky, sjezdovky všech obtížností, výborné sněhové podmínky obvykle až do dubna a perfektní zázemí. To jsou...

Další z rubriky

Český výletník: Jak mě Vincek Priessnitz naučil léčit a být trpělivý

Sanatorium Priessnitz je dnes nejvýznamnější stavbou a jakýmsi logem Lázní...

Když zazní jméno Priessnitz, člověk si představí cosi tajemně německého a chladného. Vincenz Priessnitz však založil...

Na co zírá mašinfíra: Východočeské derby z Pardubic do Hradce Králové

Motorový vůz M131.1228 Pardubického spolku historie železniční dopravy

Dnešní díl seriálu Na co zírá mašinfíra nám ukáže trať, která zanedlouho přestane v dosavadní podobě existovat. Čeká ji...

Neznámý Pražský hrad II. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Pětadvacet míst, která turisté míjejí - Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho...

Najdete na iDNES.cz