Kounovské kamenné řady v okrese Rakovník jsou unikátní kamenná pole na rozlehlé ploše několika hektarů. Tvoří je na dva tisíce velkých i menších kamenů z křemence, nejčastěji o průměru 80 centimetrů, uspořádaných do paralelních linií. Tyto řady se táhnou ve směru severozápad –jihovýchod a jejich pravidelnost je naprosto překvapivá, vzhledem k době, kdy pravděpodobně vznikly. Celé místo z ptačí perspektivy připomíná jakýsi prastarý čárový kód, zanechaný neznámou civilizací. Kdo kounovské řady vytvořil a s jakým účelem?
Kamenné řady u Kounova objevil v roce 1934 místní učitel Antonín Patejdl, který si v té době ani nedokázal představit sílu, která by s některými obřími balvany dokázala hnout. Ještě téhož roku řady prozkoumal a zaměřil památkový úřad. První archeologický průzkum provedli v září roku 1939 žatečtí muzejníci. Podle jejich zjištění jsou kameny lidským dílem a jsou uloženy v lůžkách. V roce 1996 vzorky odebrané pro pylovou analýzu přinesly zjištění, že v době, kdy kamenné řady vznikly, nebyla tato náhorní plošina porostlá lesem.
Kdy kounovské řady vznikly?
Přesné datování vzniku kounovských řad je obtížné, neboť chybí archeologické nálezy, které by umožnily jednoznačné určení stáří. Většina odborníků se však shoduje, že vznikly pravděpodobně v období pozdní doby kamenné nebo rané doby bronzové, tedy před několika tisíci lety. To podtrhuje jejich význam a tajemnost, neboť v té době musela být jejich výstavba nesmírně náročná.
Některé z největších kamenů dnes mají své jméno, nejznámější jsou Pegas (podle rýh připomínající stejnojmenné souhvězdí) a Gibbon (na počest britského historika Edwarda Gibbona).
K čemu kounovské řady sloužily?
Existuje několik teorií, které se snaží objasnit smysl kounovských řad.
Pravěká astronomická observatoř
Jedna z nejrozšířenějších hypotéz tvrdí, že kounovské řady sloužily jako prehistorická astronomická observatoř. Spojnice mezi určitými význačnými kameny a body na obzoru skutečně naznačují možné vazby na postavení nebeských těles. Badatelé naznačují, že řady mohly sloužit k přesnému určování východů a západů Slunce během významných dní v roce, jako jsou rovnodennosti a slunovraty, ale i k sledování pohybu Měsíce nebo Polárky. Tato teorie by svědčila o pozoruhodných astronomických znalostech našich předků.
Místo kultu a rituálů
Další teorie hovoří o kounovských řadách jako o posvátném místě, pravděpodobně využívaném druidy nebo jinými starověkými kulty. Věří se, že kameny mohly být součástí energetické sítě, posilující tzv. dračí žíly neboli tellurické zemské proudy. V tomto kontextu by místo sloužilo k meditacím, rituálům nebo shromažďování energie. I dnes někteří návštěvníci uvádějí, že na tomto místě cítí silnou energii.
„Podobné řady, avšak mnohem rozsáhlejší, nalezneme na severozápadě Francie v Bretani v oblasti Carnacu, kde je podobných kamenů mnoho tisíc v řadách dlouhých čtyři kilometry. To je nejznámější výskyt, ale faktem je, že například v Británii je více než sto lokalit s tímto fenoménem, nalezneme je i ve Skandinávii, Portugalsku, Španělsku, Irsku a jedny z nejdelších jsou v i Arménii. Druidi ze spolku KRUH21 pracují s hypotézou, že kamenné linie dokážou vést bioenergii planety na určitá místa. Dříve prý byly často na koncích těchto řad kamenné kruhy, kde se ona energie hromadí, a lze ji využít k léčení fyzického těla a také k magické práci zhmotňování určitých dějů. Odvážnější badatelé spekulují, že byla takto získanou energií napájena multidimenzionální brána,“ uvádí česká záhadoložka a spisovatelka Ava Brožová.
Pravěké ohrazení nebo značení
Méně romantické, ale stále možné teorie naznačují, že řady mohly mít i praktičtější účel, například sloužit jako pravěké ohrazení pro dobytek, značení území, nebo dokonce jako součást obranného systému. Jejich rozsah a pravidelnost by však pro takový účel byly poněkud neobvyklé.
Stálá expozice v Kounově
Obec Kounov je na svou záhadu pyšná, a tak vytvořila stálou expozici v domě U Tří lip v Kounově 49. Otevřena bude od 4. července 2025 vždy v pátek, v sobotu a neděli od 10 do 16 hodin.
Záhada přetrvává. Kdo ji vyřeší?
Navzdory intenzivnímu bádání a mnoha hypotézám zůstávají kounovské řady opředeny tajemstvím. Jsou fascinujícím svědectvím o dávné minulosti a inteligenci našich předků. Ať už sloužily jako prehistorická observatoř, posvátné místo, nebo jako něco úplně jiného, jedno je jisté. Jsou místem, které vybízí k zamyšlení a probouzí fantazii.
