Ta přezdívka Velkého Kosíře s nadmořskou výškou 442 metrů vznikla jako recese. Na kopec snadno vyjdou i malé děti. Nicméně Kosíř vystupuje z okolních hanáckých nížin jako jeden z mála a navzdory své skromné nadmořské výšce nemá v blízkém okolí sobě rovného.
Pro obyvatele Olomoucka a Prostějovska je placatý zalesněný masiv vyhledávaným výletním místem a rekreačním zázemím. Odměnou za výstup bylo až do loňského roku pouze uspokojení z dobytí nejvyšší kóty, ze sportovního výkonu nebo z procházky přírodou. Všude okolo byl totiž neprůhledný les. Teprve nová rozhledna umožnila zahledět se do širokých a netušeně dalekých obzorů.
Kočáry, zámek a hasiči v Čechách na Hané
Okružní naučná stezka přes Velký Kosíř sice vychází z Čelechovic na Hané, pro zdolání hanáckého Mont Blanku však doporučujeme zvolit jako východisko malebnou obec Čechy pod Kosířem při západním úpatí. Její jméno je spojeno především s malířem Josefem Mánesem, který sem v 19. století 20 let pravidelně jezdíval na léto pobýt a tvořit. Přechodným domovem mu byl klasicistní zámek postavený a až do roku 1945 vlastněný rodem Silva Tarouca.
Čechy pod Kosířem
Naučná stezka okolo Velkého Kosíře
Zámek včetně pamětní síně slavného českého malíře sice nyní prochází rekonstrukcí a je uzavřený, i tak je toho k vidění až až. V prvé řadě unikátní zámecký park s 87 druhy jehličnatých a 183 druhy listnatých dřevin a také s romantickou cihlovou rozhlednou, Muzeum kočárů nebo Hasičské muzeum. Turistickou novinkou je možnost letního táboření u penzionu Mánes.
Na Velký Kosíř vede z Čech nejkratší, žlutě značená cesta v délce tří kilometrů. Její první polovina je zároveň nejstrmější ze všech možných výstupových variant na hanácký Mont Blanc: na 1,5 km překonává lesním úvozem asi 120 výškových metrů. Druhá polovina je již pozvolná a vede po zpevněné lesní cestě.
Rozhledna jako dobře živený hanácký sedlák
Rozhledna na tak významném kopci jako Velký Kosíř chyběla turistům opravdu velmi dlouho. Čekalo se na ni plných 74 let.
Může se hoditMapa KČT 1:50 000 č. 57 - Olomoucko Rozhledna Velký Kosíř otevírací doba: mimořádné vstupy: www.kosirsko.cz |
První vyhlídková věž jednoduché dřevěné konstrukce vysoká 26 metrů tu stávala v letech 1927–39. Ta dnešní, slavnostně otevřená 22. června 2013, je mnohem bytelnější a měla by vydržet podstatně déle.
Zrod rozhledny nebyl vůbec jednoduchý, projekt se kvůli nedostatku peněz několikrát měnil. Výsledná podoba představuje cenově výrazně levnější a vzhledem k výšce také nižší kompromis původních představ. Prvotní ambiciózní projekt betonové věže za 11 až 17 milionů pokryté přírodním kamenem musel ustoupit opláštěné kuželovité dřevěné konstrukci.
Finální podobu nakonec tvoří o 11 metrů snížená otevřená konstrukce na kamenem obloženém podstavci, kterou zvenčí ovíjí kryté schodiště.
Rozhledna na Velkém Kosíři
Vyhlídkovou plošinu kruhového půdorysu ve výšce 25 metrů zakončuje lehká prstencovitá stříška. V betonové podstavě kužele je umístěno základní zázemí nutné pro provoz budovy. Nachází se tu WC pro návštěvníky, prodejna suvenýrů i nádrže na užitkovou vodu.
Rozhledna působí robustním dojmem, snad má navozovat představu dobře živeného hanáckého sedláka. Je to stavba každopádně originální, zrozená z aktivity i veřejných sbírek místních obyvatel a nikoli v kancelářích, kterými protékají evropské peníze.
Morava jako na dlani
Vyhlídková plošina nabízí zajímavé pohledy, za příznivé dohlednosti spatříte nejvyšší moravská pohoří. Nejblíže se klene Hrubý Jeseník, avšak bez Pradědu, jenž se schovává za Vysokou holí. Zato plejáda nejvyšších beskydských hor se řadí vedle sebe od Lysé hory až po Radhošť, ovšem musí být hodně čistý vzduch. Napravo do Hostýnských a Vizovických vrchů vystupují nejvyšší bělokarpatské masivy Lopeníku i Javořiny.
Kouzelné siluety vzdálených horstev dotváří mozaika měst a vesnic rozsetá v nížině Hornomoravského úvalu. Dobře je vidět Litovel, samozřejmě Olomouc i se siluetou Svatého Kopečku, poutní kostel v Dubu nad Moravou, komíny přerovské Prechezy a Prostějov.
Hostýnské vrchy od Čelechovic
Zasněžené Jeseníky z Velkého Kosíře
Další krásné pohledy do krajiny střední Moravy vás čekají, pokud budete pokračovat z Velkého Kosíře směrem do Čelechovic na Hané po trase naučné a zároveň zeleně značené trasy. Kousek od místa, kde les končí a začíná otevřená krajina, se nachází Státní a Růžičkův lom, což jsou místa patřící mezi top lokality českomoravské paleontologie. Vyskytují se tu zkameněliny prvohorních korálů a řady dalších tehdejších mořských živočichů včetně trilobitů. Rozhodně alespoň nahlédněte.
Zpět do Čech pod Kosířem vede žlutá značka po jihozápadním úpatí hanáckého Mont Blanku.
Procházka pro fajnšmekry
Velký Kosíř je nejenom krajinnou dominantou, ale i významným přírodním fenoménem v téměř bezlesé a zemědělsky intenzivně využívané krajině Hornomoravského úvalu. Již v roce 1987 byl vyhlášen Okresním národním výborem v Prostějově jako tzv. oblast klidu, která se po změně společenských poměrů převedla na kategorii přírodní park. Jeho celková rozloha je 1963 hektarů.
Kra Velkého Kosíře, představující nejjižnější výběžek Zábřežské vrchoviny, má pestré horninové složení. Dokládá to několik starých lomů. Ohraničení Velkého Kosíře tvoří hluboké zlomové struktury s prameny léčivých minerálních vod ve Slatinicích – nejstarších lázní na Moravě.
Větší část Velkého Kosíře je téměř úplně pokryta lesy. Původní teplomilné doubravy však byly z větší části nahrazeny smrkovými a borovicovými monokulturami. Rozsáhlé bezlesí se nachází pouze v jihovýchodní části, dříve využívané jako lomy, zahrady a sady.
Velký Kosíř je cenný hlavně z botanického hlediska, roste zde celá řada chráněných a ohrožených druhů rostlin. S nimi pak souvisí výskyt neméně pestré fauny, zejména hmyzu. O cenných přírodních hodnotách svědčí celkem šest maloplošných chráněných území, z nichž dvě mají dokonce statut národní přírodní památky.
