Pobyt na horách v zimě rozhodně není kratochvílí několika jedinců. Zimní sezona včetně lukrativního silvestrovského týdne je životně důležitá pro horské chaty, hotely a penziony, které bez zimních hostů na jaře už vůbec nemusejí otevřít. Podle průzkumu agentury Nielsen Admosphere se na zimní dovolenou vydalo 58 procent Čechů a v sezoně 2018/19 celková útrata turistů ve všech horských střediscích v Česku přesáhla 32 miliard korun.
Zimní dovolená je také velmi důležitá pro rekreaci, ozdravný pobyt a udržení kondice během dlouhé zimy. Od lékařů slyšíme neustále opakovaná doporučení, jak je pohyb na čerstvém vzduchu zdravý jako prevence proti ochoření a posílení imunity.
Všichni však víme, jak vypadá období od listopadu do března v nížině pokryté inverzní poklicí znečištěného vzduchu a šedé bezútěšné oblohy. V naprosté většina našich měst je v zimě nezdravé vůbec vycházet ven, natož v tom sportovat! Jediné místo, kde se lze od prosince do března pohybovat na čerstvém vzduchu a dělat něco pro zdraví, jsou hory.
Politici však, zdá se, řeší věci až v momentě, když je začnou pálit. Jako by v parlamentu a ve Strakově akademii neseděl nikdo, kdo očekává, že zima přijde. Lidé tak nyní vůbec nevědí, jak se zachovat: Mám si rezervovat ubytování na horách? Nebo raději shánět obytný vůz? Koupit dětem pod stromeček lyže? Nebo nové boty, ze kterých vyrostly?
Národ sedí v karanténě už dost dlouho a většina lidí chce vidět nějakou perspektivu, ne jen poslouchat od profesorů temné věštby z křišťálové koule. A nadějnou perspektivu zatím nepřináší ani postoj politiků. V Česku se mezi politiky o zimní sezoně ani nemluví a v Itálii se politici turistů v horách asi přímo děsí.
Některá lyžařská střediska už zasněžují. Otázka je, jak zimní sezona na horách bude vůbec vypadat.
Podle italského premiéra znamenají zimní prázdniny v horách výrazné riziko šíření nákazy koronavirem. A to i za předpokladu, že budou na sjezdovkách i vlecích platit přísná hygienická pravidla. „Vše, co se točí kolem zimních prázdnin, kontrolovatelné není,“ tvrdí Conte.
Opravdu to znamená, že to není kontrolovatelné? Neznamená to, že politikům spíš schází jakákoli koncepce a kreativní přístup k řešení problému?
Na hory se dá cestovat bezpečně autem, ubytovat se lze v samostatném apartmánu a vařit z dovezených potravin. Běžkaři ani nepotřebují se přes den zastavovat v restauraci, své zásoby si dávají do baťůžku. Na sjezdovkách bude vyhnutí se kontaktům sice trochu obtížnější, ale při troše opatrnosti a nastavení pravidel by to jít mělo i tady.
Zničit celou zimní sezonu kvůli panické obavě z večerních opíječek pár jedinců na hotelích je zločin – zejména vůči dětem, které v online karanténě letos sedí už čtvrtý měsíc!
Bez bydlení to nepůjde
To, jak bude na horách v zimě živo, nejvíce záleží na vládních opatřeních omezujících ubytování a stravování. A tady panuje největší nejistota. Zatímco svačinu s termoskou horkého čaje si do batohu asi může přibalit každý, bez teplé postele v zimní divočině prostě přežije málokdo.
Dobrodruzi tedy pro jistotu mohou nastudovat spaní ve sněhovém záhrabu a vybavit se teplými spacáky, většina populace však sní o něčem jiném, než je ledová noc v medvědím brlohu. Je možné, že lidé budou vyrážet na lyže „na otočku“ ranními vlaky a autobusy jak tomu bývalo v dobách, o kterých mi kdysi vyprávěl děda.
Bude letos na sjezdovkách opravdu prázdno?
Logicky by neměl být problém nechat otevřené chalupy a penziony s ubytováním pouze pro jednu rodinu, případně tam, kde lze oddělit jednotlivé apartmány od sebe. Takové ubytování není rozdílné od privátních chat a chalup, které beztak spousta lidí vlastní a využívá.
Pokud se tak nestane a ubytování se neotevře v žádném rozsahu, můžeme mít sice dokonale kontrolované fronty na lanovky, ale nikdo v nich prostě stát nebude. Jednodenní dojíždění na hory kromě nadšenců prostě baví málokoho. Tady by měla vláda rozhodně přistoupit k otevření penzionů, chalup a chat s odděleným ubytováním a neopakovat mantru o „rovnosti přístupu“ k jednotlivým ubytovacím zařízením.
PES na sjezdovce
Asi největší tlak nastane na českých sjezdovkách. Tady situaci navíc poněkud zkomplikuje fakt, že velká část lidí obvykle lyžujících v zahraničí bude tuto zimu pravděpodobně zůstávat v tuzemsku a nápor na naše zimní střediska tak může být větší než obvykle.
S prvními mrazy a zasněžováním toto téma začíná být stále aktuálnější a objevují se první nesmělá prohlášení. Je pravděpodobné, že nikdo z hygieniků, modelářů a epidemiolologů se tím zatím vážně nezabýval. Už jsme si zvykli, že tento aparát se do budoucna příliš nedívá a problémy jaksi „řeší za pochodu“. Koneckonců, máme na to nyní PSA a nikdo vám neřekne, jestli bude v únoru červený vzteky, nebo bude dělat žlutá kolečka do sněhu...
Zvažme však možnost, že ubytování bude otevřené a vleky a lanovky pojedou. Kdo byl někdy na českých horách, ví, že největším problémem jsou fronty u lanovek a narvané restaurace. Připočtěme k tomu lyžaře, kteří nepojedou do Rakouska a do Itálie a dále vzpomínku na jarní hysterii okolo zavlečení viru do Česka právě z lyžařských středisek.
Čekají nás přeplněná parkoviště a při dodržení odstupu velmi, ale opravdu velmi dlouhé fronty. Řešením by byl rozumný management občerstvení, posílení výdejních okének a omezení nebo i neotevření apre-ski barů. Tak se odfiltrují skuteční lyžaři od těch, co mají lyže jen jako záminku pro alkoholové dýchánky. Je potřeba to udělat promyšleně, dobře a včas.
PES ve stopě
Druhou část lyžařské veřejnosti tvoří běžkaři. Jestliže na lanovce teoreticky k nakažení dojít může, tento sport by neměl v ničem vadit – odstupy jsou jaksi z povahy běhu nezbytné a ke kontaktům tu nedochází. Bohužel mám obavu, že ani tady nám hygienici nedají pokoj. Vzpomínám, když na začátku března úřady přikázaly zahrnout v Jizerských horách strojové stopy a ukončili tak běžkování v této oblíbené lokalitě.
Zavzpomínáme na lyžích na staré doby?
Celé to na mě dělá dojem, že vláda některé aktivity sice nezakazuje, ale tím, že nejrůznějšími omezeními situaci komplikuje, tak vlastně lidi nakonec od zdravého sportování odradí. Prostě nám to natolik znechutí, že nakonec spousta lidí raději zůstane doma.
Je například možné, že z důvodu hygieny (a koneckonců i financí) nebudou letos najížděné strojové stopy na hlavních lyžařských trasách. Kromě již zmíněných Jizerských hor jde zejména o Krušnohorskou magistrálu, Šumavu, Jeseníky nebo Rychlebské hory.
Letošní zima nás tak může pomyslně vrátit desítky let zpátky, kdy jsme na laminátových „rubínech“ prošlapávali hlubokým sněhem klasické stopy. A také do dob, kdy úřady v zájmu vytváření „všeobecného blaha“ ničily lidem jejich životy.
