Nejstarší český kronikář Kosmas, píšící na počátku 12. století, nám zanechal legendární příběh o kněžně Libuši, která vystoupila „na vysokou skálu nad řekou“ a prorockým zrakem uviděla místo budoucí slávy – město Prahu. Kosmas ale nikdy neřekl, kde přesně ta skála byla. V jeho textu nenajdeme žádnou zmínku o Vyšehradu. Pouze: skála, výhled, řeka.
Jedná se vůbec o českou legendu?
„Někteří historičtí badatelé tvrdí, že Kosmas pocházel z Polska a tady se dostáváme k zajímavému faktu, že v polském bývalém královském městě Krakov se tradují velice podobné legendy, jaké jsou zapsány v Kosmově kronice. Krakov založil prý kníže Krak, a ten měl tři děti. Dva syny a jednu dceru. A právě tato princezna jménem Vanda převzala vládu po svém otci, poté, kdy její bratři Krak II. a Lech zabili nejdříve draka, který sídlil v krakovské hoře Wawel, a poté napadli jeden druhého,“ uvádí Ava Brožová, česká záhadoložka a spisovatelka.
Národní muzeum vystavilo Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky.
Libuše se možná vůbec nejmenovala Libuše
„Vzhledem k tomu, že Kosmas v latinském originále nazývá Libuši ‚regina Libussa‘, s trochou představivosti, když přečteme její jméno pozpátku, dostaneme Subil. A to se zase velmi blíží označení antických věštkyň. Můžeme jen usuzovat, že toto označení vzniklo jako přesmyčka odkazující na její zjevné prorocké schopnosti. Nakonec Sibyla také nebyla jedna konkrétní věštkyně, ale bylo to označení příslušnice řádu,“ dodala Ava Brožová.
Kristiánova legenda: žena beze jména
Zajímavé je, že už na konci 10. století Kristián ve své legendě o svatém Václavovi zmiňuje bezejmennou prorockou ženu, která „skrze vnuknutí z Výsosti“ vybrala vládce lidu. Jméno Libuše ale nepoužívá. Tato tajemná žena mohla být nejstarší verzí Libuše – jen ještě nepřetvořenou v mýtus. A opět – žádná zmínka o Vyšehradu.
Kde tedy kněžna Libuše opravdu věštila?
Je možné, že označení „Vysoký hrad“ (tedy Vyšehrad) se původně vztahovalo k úplně jinému místu – k hradišti situovanému na vysokém ostrohu nad Vltavou. Z geografického hlediska je klíčové si uvědomit, že pokud Libuše svým poslům ukazovala cestu za Přemyslem do Stadic, nemohla tak učinit z pražského Vyšehradu, odkud není na České středohoří vidět. Naopak z lokality Levý Hradec by takový výhled a vizuální orientace byly zcela možné. Z hlediska historického i geografického je tak jedním z nejvážnějších kandidátů na místo Libušiny věštby Levý Hradec nedaleko Roztok u Prahy.
Levý Hradec – zapomenuté sídlo kněžny?
Levý Hradec se nachází nad meandrem Vltavy, nedaleko dnešních Roztok u Prahy. Je to jedno z nejstarších mocenských center Přemyslovců, osídlené již v 8. století, a místo, kde stála vůbec první křesťanská rotunda v Čechách (sv. Klimenta). Co je ale nejdůležitější – splňuje přesně Kosmův popis. Stojí na skále nad řekou, má široký výhled do krajiny a byl v době raných Přemyslovců skutečným centrem moci.
Je tedy možné, že právě z tohoto místa kněžna Libuše hleděla do dálky a pronesla svou slavnou věštbu.
Římskokatolický kostel sv. Klementa nezapře své gotické kořeny.
A co Vyšehrad?
Spojení Libuše s Vyšehradem nepochází od Kosmase, ale až od Přibíka Pulkavy z Radenína – kronikáře ze 14. století, tedy z doby o více než dvě století pozdější. Právě Pulkava poprvé píše, že Libuše věštila z Vyšehradu. Byla to ale doba Karla IV., který Vyšehrad proměnil v národní svatyni a symbol duchovní síly českého království. Přenesení Libuše na Vyšehrad tedy mohlo být spíše politickým aktem než historickou skutečností.
Dnešní Levý Hradec – klidné místo s výhledem do historie
Dnes je Levý Hradec poklidným, avšak magickým místem nad řekou Vltavou v obci Roztoky u Prahy. Na jeho vrcholu stála rotunda sv. Klimenta, která zde byla už od 9. století – jako vůbec první doložený křesťanský kostel v Čechách.
Z původní rotundy se zachovaly pouze základy pod dnešní barokní lodí ze 17. století. Místo je obklopeno lesoparkem, ale jakmile vystoupáte ke kostelíku, otevře se před vámi úchvatný výhled na meandry Vltavy, lesy a vzdálený obzor. Panuje tu klid, ticho a zvláštní duch místa, který jako by šeptal o dávných časech. Mnozí návštěvníci říkají, že tu něco cítí – zvláštní přítomnost, závan historie, nebo snad dotek věštby…
Kostel sv. Klementa na Levém Hradci vznikl na základech rotundy z 9. století.
Vydejte se na letní výlet na Levý Hradec
Levý Hradec je skvělým cílem pro:
- Odpolední výlet z Prahy – autem, vlakem nebo na kole.
- Duchovní zastavení pro ty, kdo hledají hlubší spojení s českou krajinou.
- Nebo jen pro každého, kdo miluje krásné výhledy a místa s příběhem.
Doporučení pro návštěvníky:
- Zaparkujte pod kostelíkem a projděte se pěšky až na vrchol hradiště.
- Přineste si deku a potřeby na piknik – tráva pod rotundou je jako stvořená pro klidné posezení.
- Pro milovníky historie: u rotundy najdete informační tabule o osídlení a rodu Přemyslovců.
Nedaleko se nachází také přívoz přes Vltavu, můžete si užít také romantickou procházku podél řeky nebo se vydat naučnou stezkou Únětice – Levý Hradec.
Levý Hradec, místo s výhledem na Vltavu. Mohla kněžna Libuše věštit tady?
Toužíte prožít kus české historie na vlastní kůži? Vydejte se na Levý Hradec. Postavte se na hranu skály. Zadívejte se do dálky tak, jako kdysi kněžna Libuše. Možná právě tady – a ne na Vyšehradě – pronesla ta slova, která změnila běh dějin.
