Kde v Česku leží střed Evropy? Překvapivá zjištění naší detektivní mise

Občas se z řečí politiků zdá, jako by Česko bylo přinejmenším pupkem světa. Zatím se obce přou jen o střed Evropy. Ten astronomický se za pár dní chystají slavnostně označit v Kouřimi. A kde jsou další? Redaktor MF DNES se vydal na misi téměř detektivní.

Když si na internetu zadáte heslo střed Evropy, vypadne na vás řada míst, a nejen v Česku, což se odvíjí od množství metod, jak a odkud měřit. O svůj díl se hlásí i Polsko, Německo, Slovensko či Ukrajina. Ovšem nejvíc zmínek směřuje k nám. A bylo by to fajn, alespoň něco, když už nemáme moře.

Nejčastěji se pak opakují jména jako Číhošť, Jakubovice, Golčův Jeníkov či Havlíčkův Brod, o něco západněji jim konkuruje Kouřim. Měst, kopců a kamenů, o nichž v tomto smyslu najdete zmínky, jsou mraky, zejména na Havlíčkobrodsku. Ale co je recese, co mýty a co skutečnost?

Epicentrum výskytu evropských „pupků“ jsme se rozhodli prověřit na místě. Tedy pomineme-li fakt, že – řečeno s Michalem Vieweghem – střed Evropy je samozřejmě v Praze.

Kámen praotce Lecha

jak správně určit střed Evropy

Důležité je, jakou metodu měření zvolíme, jak Evropu definujeme, zda do ní počítáme ostrovy přináležející evropským zemím nebo Rusko a zda započítáme příliv či odliv moří.

Může se jednat o místo, které má nejmenší vzdálenost od nejvzdálenějšího bodu povrchu Evropy, stejně dobře to může být těžiště plochy ve tvaru Evropy, nebo bod, které má nejblíže ke všem evropským mořím.

"Jeden střed Evropy jsem viděl v Rakousku a pak třeba na Slovensku. Domnívám se ale, že je to spíš jen turistický a společenský moment, který má nějak dané místo zatraktivnit. S geografickou metodou to většinou nemá nic společného. Každopádně jeden střed definitivně určit nejde. Můžete vzít těžiště či krajní meze, ale metod je opravdu hodně. Protože máme polohu ve středu hlavní kontinentální plochy, nějaký střed by u nás vyjít mohl. Ale třeba také ne," míní ředitel zeměměřičského úřadu Jiří Černohorský.

Kámen praotce Lecha Kouřim je astronomickým středobodem kontinentu a podle měření České astronomické společnosti se tu nachází průsečík padesáté rovnoběžky severní šířky a patnáctého poledníku východní délky.

Když tajemník místní radnice slyší, oč mi jde, bere do ruky tlustou složku. "Že je střed Evropy u Kouřimi, se tradovalo už když jsem byl malý. Od 70. let navrhovali umístit označník poblíž mytického Lechova kamene. Ale teprve od chvíle, kdy se tu sešli astronomové, má vše reálný základ," říká Josef Klouda.

Střed na centimetr vypočítali asi kilometr a půl od náměstí, a tak mě veze za Kouřim, sám bych ho v polích těžko našel.

Od silnice se vydáme dvě stě metrů, až dorazíme ke žluté orezlé tyči, která v zemi drží jen silou vůle a přemístit ji by nebyl žádný problém. "Od tohoto místa se počítají všechny meteorologické úkazy a časy České republiky," tvrdí tajemník. Zatím nic moc.

Pak mi Klouda ukazuje plány, jak má vypadat označník ve tvaru zeměkoule. Kouřim by ho chtěla umístit na náměstí ještě letos v listopadu. "Už tři roky je hotové výběrové řízení. Shodou okolností vítězný návrh pochází od Kouřimáka, i když jsme měli nabídky až z Varšavy. Na náměstí turista uvidí označník se šipkou, která bude ukazovat směrem, kde je skutečný střed. Časem bychom mohli vykoupit i pole a umístit tam důstojnější označení než tyč," říká.

Pro Kouřim to může být velké turistické lákadlo. "Když ho spojíte s bájemi o Lechově kameni, který odtud leží jen půl kilometru, a historií Slovanů, tak by to mělo mít úspěch," myslí si Klouda. "Takže tu souvislost s mytickým místem a středem Evropy možná je." Snahy dalších obcí být též centrem kontinentu chápe, neb zviditelnit se chce každý. "Ale my to máme změřené a ostatní ať se snaží," směje se.

Jakubovický pupík si místní odkrokovali

Opouštím starodávnou Kouřim a mířím k Vysočině. Historicky by měl být střed Evropy doložen v Jakubovicích u Golčova Jeníkova. Byl tu prý nalezen nultý evropský kilometr – tedy starý kámen, označený dvěma nulami.

Když dorazím na náves vesničky s patnácti obyvateli a rozcestníkem do nejrůznějších evropských velkoměst, spatřím, že tu místní hrdě vztyčili obelisk s nápisem "Pupík Evropy". "To víte, střed Evropy vyhlásili v Číhošti, pak i v Golčově Jeníkově, takže jsme nemohli zůstat pozadu," vysvětlují mi.

Iniciátor jakubovického zápisu na kandidátku pomyslných center našeho kontinentu Jaroslav Kreibich je recesista. Ale staví na reálných základech. "Vyšel jsem z mapy ze 17. století, kde je zobrazena Evropa jako královna, která má na krku diadém visící až do partií, kde je pupík. A tam je napsáno Bohemia. Čechy jsou ve středu Evropy a pupíkem jsou Jakubovice, protože jsou v centru. Četl jsem, že Golčův Jeníkov je střed republiky. Dlouho se k tomu nehlásili, tak jsme se přihlásili my s tím, že došlo k úpravám hranic se Slovenskem. Našli jsme starý kámen a přidělali dvě nuly, což označuje, že zde začíná Evropa."

Ostatní středy Evropy jsou prý reakcí na jejich aktivity. "My jsme s tím začali, pak si vzpomněli i jinde. S nikým se nepřeme, kde střed přesně je, ale pevně se k němu hlásíme. Když se ptají, jak jsme na to přišli, říkáme, že jsme si to odkrokovali. Ať prokážou, že to není pravda."

Jakubovice. Tak tahle informace na kameni v malebné vesnici s dvaceti domy hovoří docela jasně

Jeníkovským zbyla jen velryba

Nasedám do auta a popojíždím dál, ale jen o pět kilometrů. Podle řady zmínek je na řadě Golčův Jeníkov, kde působil páter Koniáš a v kostele mají torzo kostry velryby. V rohu náměstí najdu na betonovém podstavci ve tvaru studny nenápadný kámen s deskou označující centrum republiky.

Samotný naměřený středobod vlasti se nacházel ale trochu jinde, jak mi vysvětluje starosta Pavel Kopecký: "Nikdy jsem přesně nevěděl, jestli to bylo na jedné, či druhé straně Jeníkova, ale na náměstí máme kámen, který má symbolizovat střed republiky, ne Evropy." Což se dá podle něj snadno zaměnit, a jak zdůrazňuje, město se za centrum Evropy nikdy nepovažovalo.

Ovšem i o primát pupku republiky už tady před lety přišli. "Za ten byl Golčův Jeníkov považován od rozdělení republiky přibližně do konce tisíciletí. Ale po novém přeměření ho posunuli do Číhoště."

Golčův Jeníkov. Na náměstí sice stojí kámen označující centrum republiky, ale naměřený bod tu není

Číhošťský zázrak

Vyrážím tedy na jih do Číhoště, což je shodou okolností místo, kde se v kostele před šedesáti lety udál dodnes nejasnostmi opředený a snad zinscenovaný zázrak, vedoucí k umučení místního faráře.

Pár set metrů severovýchodně od kostela dojdu k dřevěnému altánu, u něhož je evropský rozcestník a honosně vypadající památník s jehlanem na vrcholu, hlásající, že stojím na přesně zaměřeném středu republiky. To potvrzují i vystavené dokumenty o výpočtu geografického středu České republiky. "O polohu geografického středu Evropy vedou spory významné univerzity, zeměpisné ústavy a řada dalších kapacit v oboru," praví se v nich. Výsledkem jsou prý údaje lišící se ve stovkách kilometrů.

Číhošť. Dominantou obce je kostelík s pohnutou minulostí, pár minut chůze severovýchodně příchozí narazí na dřevěný evropský rozcestník a památník s jehlanem na vrcholu, který označuje přesně zaměřený střed republiky. Střed Evropy to ale není.

V Číhošti si řekli, že je evidentně lepší vrabec v hrsti. "Jsme střed republiky, ale s uváděným středem Evropy bych to nespojoval. Po rozdělení federace to tu poprvé naměřil drážní inženýr Fiala. V roce 2004 se to zaměřilo definitivně a dali jsme sem kolík, pak i tyče. Když jsem ale viděl, jak se tam chlapi jako Maxim Turbulenc přes ně škrábou, aby se na tom místě mohli vyfotit, dali jsme sem kámen s jehlanem," říká mi starosta Jiří Novák.

A co si myslí o konkurenci? "Ve Vilniusu je nějaké kamenné srdce, tam říkají, že mají střed Evropy, ale mně to přijde moc na severu, je to asi nesmysl. Cimrmanovci mají evropský střed v Havlíčkově Brodě, ale my máme střed České republiky."

Cimrmanův Brod

Od zásadního objevu cimrmanologů před deseti lety se za střed Evropy považuje Havlíčkův Brod. Jako stěžejní informace to uvádějí i mapy města. Ladislav Smoljak potvrdil primát Havlíčkova Brodu prohlášením, že "střed Evropy nechť je tam, kde o to nejsilněji usilují". A Havlíčkobrodští se opravdu snaží.

"Můžou o tom bádat geodeti, geografové a další vědci, ale my jsme se obrátili na cimrmanology, ti nám potvrdili, že střed je u nás, a nepotřebujeme si to dál dokazovat. My jsme s odborným bádáním hotovi," říká mi radní Libor Honzárek a vede mne do zasedací místnosti k vynálezu, na který je celé město hrdé. Hodí skleněnou kouli, nalezenou u bývalého brodu přes Sázavu, do vypouklého trojúhelníku, na jehož dně jsou souřadnice města. Koule rotuje a pomalu se blíží tam, kde nutně skončit musí. "Nic není jisté, ale vidíte, zase tam je!" jásá.

"V pozůstalosti Járy Cimrmana, se nalezly jeho vize o středech Evropy, které podle něj bývají u Brodu. Tady měl známost a potřeboval důvod sem jezdit, takže upravil hranice Evropy kdesi u Uralu, aby těžiště připadlo zrovna sem," říká Honzárek a dodává, že teorie byla zveřejněna za účasti cimrmanologů Smoljaka a Svěráka. "Od té doby se stoprocentní jistotou tvrdíme, že je střed Evropy zde."

Když jsem do města přijel, nikde jsem žádnou ceduli neviděl, ale prý není všem dnům konec. "Chceme na tom marketingově pracovat. Máme známou psychiatrickou léčebnu, dobrý hokejový manšaft. To jsou ale věci pomíjivé, zato střed Evropy je na věky věků."

Na zahrádce místní kavárny U Notáře najdete obří trychtýř označující přesný střed kontinentu. Paní domu mi ukazuje fotografii Cimrmanů u trychtýře, k níž Ladislav Smoljak připsal: "Úsilí o střed Evropy už ostatní vzdali, jen Havlíčkobrodští vytrvali. Tím je střed Evropy definitivně ustaven."

Havlíčkův Brod. Střed kontinentu tu navíc označuje obří trychtýř požehnaný cimrmanology

Středů jako máku

Na zpáteční cestě se zastavuji pod Melechovem, tajemnou horou u Sázavy, kde se před staletími sešlo obrovské shromáždění husitů. "Za Rakouska-Uherska tam měl být kámen, kde byl střed Evropy vyznačený. Nevím, zda je tam doposud. Je to skutečně podložené, ale netuším, z čeho tehdy vycházeli," říkal mi Jaroslav Kreibich z Jakubovic. "Měl to být podle řady lidí symbolický bod středu Evropy," sdělil mi i číhošťský starosta.

Když stoupám nahoru, najdu velký balvan. Označuje ale seskok partyzánů. Nahoře míjím zavřenou rozhlednu, ale žádnou známku evropského středu. Volám tedy Otakaru Kubátovi z městského úřadu v nedaleké Ledči nad Sázavou. "Traduje se to proto, že je to nejvyšší místo v okolí, ale nějakou přímou souvislost ani legendu neznám. Je to spíš přání lidí, kteří v okolí žijí."

Melechov. Zalesněný kopec u Ledče nad Sázavou symbolizoval za Rakouska-Uherska střed Evropy. (Zimní foto 2009)

Hledání středu Evropy je trochu detektivka. Na internetu najdete i zmínky o Břežanech nad Ohří, brněnském Zelném trhu, Břeclavi či Třebíči... Cimrman zřejmě opomněl možnost, že by o střed usilovali "nejvíc" na několika místech najednou.

Je možné, že střed Evropy leží opravdu v České republice? "Já bych se tomu nebránil. Záleží v podstatě na drzosti, co prohlásíte za střed Evropy," míní ředitel Geologického ústavu Akademie věd Václav Cílek. Česko má středů Evropy požehnaně. Třeba se dočkáme i toho, že bude středem Evropy i v negeografickém smyslu.

Zobrazit místo Střed Evropy na větší mapě

Srdce Evropy: Česko a kdo dál?

Dějiny nám přály

České země se jako centrum starého kontinentu zmiňovaly již od středověku a na mapách se jako srdce přímo označovaly. Geograf Filip Cluverius zobrazil Evropu jako královnu a Čechy jako její pupek.

Bohuslav Balbín či Karel Škréta je považovali za duchovní centrum, čehož se chopili i obrozenci. "Údajně středová pozice českého národa představovala pro české vlastence 19. věku pozitivní hodnotu.

Ve svých názorech se opírali o koncept středu německého myslitele Johanna Gottfrieda Herdera, jenž ve svých filozofických tezích pracuje s představou ,šťastného středu‘. Domnělá středová poloha národa se tudíž stala kladnou hodnotou naplňující ideál dokonalosti," říká historik Jan Randák.

Podobná místa mají i v zahraničí

Zahraničních center Evropy je požehnaně. Nejblíže je údajně geologicky a historicky uznaný střed Evropy na vrcholu kopce Dyleň těsně za hranicemi s Německem. Podle legendy vrch už v roce 1813 prohlásil za zeměpisný střed Evropy Napoleon.

Titul evropského středobodu si přivlastňují i další země jako Polsko, Slovensko, Maďarsko, Litva, Bělorusko, Rakousko či Ukrajina. V některých zemích jde o marketingový tah, jinde o projev nacionalismu, někde zase spíš o legraci.

Mezi známé evropské středy patří i ukrajinský Rachov, který patřil za první republiky Československu.

Slovenský střed Evropy se nachází u obce Krahule nedaleko Kremnice.

V Guinnessově knize rekordů je jako střed Evropy zapsán kopec Bernotai nedaleko litevského Vilniusu.

Geografický institut Mnichovské univerzity ho zase umisťuje "překvapivě" do Německa u obce Hildweinsreuth.