Pokud se podaří dotáhnout plány na obnovu lesních porostů do konce, Jizerské hory se vlastně vrátí o několik staletí nazpátek. Tehdy na tamních kopcích rostl smíšený les, v němž převažovaly jedle a buky. Nekonečné plochy smrků, na kterých si v minulých desetiletích tak "pochutnaly" kyselé deště, tady rozhodně nikdy nebyly zcela doma.
"Do třiceti až čtyřiceti let tu bude smíšený les. Ale ještě nebude plnohodnotný. Úplná obnova potrvá sto, možná i dvě stě let," řekl před časem v MF DNES vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.
* Pohled z úbočí Smědavské hory, na horním snímku v roce 1930, na dolním snímku z roku 2000. Na obzoru vidíte křivku Vlašského hřebene s Černým vrchem, v pozadí kontury Krkonoš. Při srovnání záběrů je zřejmé, že jizerskohorské lesy prošly velkými proměnami. Zdroj: Jan a Šimon Pikousovi - Jizerské hory včera a dnes
Devastaci začali předci
Bylo by chybou si myslet, že rozsáhlé plochy, kde po hustých porostech zůstaly jen suché pahýly, jsou památkou pouze 70. a 80. let. Devastace jizerskohorských lesů začala mnohem dříve, vlastně už v okamžiku, kdy do lesa poprvé vstoupil člověk.
"Stav lesa, jeho rozlohu, ale především druhovou strukturu začal ovlivňovat člověk výrazněji od 14. století, kdy začalo být území cílevědomě osidlováno. Nejvýznamnější změny jsou však spojeny s obdobím rozvoje sklářství, hutnictví a dalšího průmyslu, tedy přibližně v 16. až 19. století," uvádí Správa CHKO Jizerské hory.
Sklárny, hutě a další podniky potřebovaly dřevo. Všude okolo ho bylo plno. Jizerské hory byly na dřevo opravdu bohaté. Strom vedle stromu stál i na místě dnešní obce Bedřichov, která je dnes jedním z nejvýznamnějších turistických center Jizerských hor.
"V roce 1598 podal ‚muž znalý výroby skla‘ Peter Wander majiteli libereckého panství panu Melchioru z Redernu žádost, aby mu zde bylo povoleno založit podnik, kde by ‚průsvitné tabule snad vyráběti mohl‘. Jeho žádosti bylo vyhověno, a tak zde vznikla rozsáhlá sklářská huť. Okolo ní brzy vznikla celá ves," píše se na internetových stránkách Bedřichova.
* Jizerky: 70.-80. léta 20. stol. Odkryté porostní stěny byly velmi labilní vůči působení větru a dále se postupně prolamovaly, v pozadí Bukovec a obec Jizerka. Další fotky ZDE.
Smrky nahrazují smrky
Počátkem 19. století začalo masivní, plošné kácení stromů, takzvané holoseče. Na vybraných místech nezůstal stát jediný kmen. Na pokácených plochách se začal vysazovat nový les. Nebyl to ovšem ten původní, smíšený. Vysazovaly se smrky.
Sazeničky se přitom mnohdy vozily z oblastí s odlišnými ekologickými podmínkami. Takový nepůvodní les přitom mnohem hůře odolává například silným poryvům větru nebo kůrovci. To se ukázalo v Jizerských horách poměrně brzy.
"Již počátkem 20. století se ve velkém rozsahu objevují větrné a hmyzí kalamity," uvádí Správa CHKO Jizerské hory. Tam, kde smrky popadaly, se ovšem většinou znovu vysazují smrky.
Tzv. Hejnická holina vzniklá po vichřici v roce 1967 byla v krátké době opět zalesněna smrkem, pravděpodobně nejistého původu. Mladé smrkové porosty jsou dodnes nestabilní a poškozovány větrem. V pozadí Tetřeví boudy.
* Jizerky - 70.-80. léta 20. stol. Uschlý les v rezervacích, zřetelně jsou vidět "strestolerantní jedinci". Z těchto přeživších stromů, které i dále plodily, vzniká další generace lesa v mnohem příznivějších klimatických podmínkách než na holé ploše.
Ekologická katastrofa
Druhá polovina 20. století je ve znamení narůstajících exhalací z tepelných elektráren a dalších podniků. Na nepůvodní lesní porosty dopadají tuny síry a dalších škodlivin. Oslabené porosty špatně odolávají větru a škůdcům.
"V 70. a 80. letech byla při likvidaci těchto kalamit prakticky úplně odtěžena celá náhorní plošina Jizerských hor," připomíná chráněná krajinná oblast. Při zalesňování se znovu používají nepůvodní dřeviny, především severoamerický smrk pichlavý.
"V odborné i laické veřejnosti jsou tyto události hodnoceny jako ekologická katastrofa," uvádí CHKO Jizerské hory.
Smutné záběry ze 70.let
* 70.-80. léta 20. stol. Pohled na vrchol Jizery ze svahů Smědavské hory. Velkoplošné těžby se zastavily na hranicích rezervací. Lesy na těchto územích sice částečně odumřely, ale "mrtvý" les poskytl příhodnější mikroklimatické podmínky pro obnovu lesa podsadbami, oproti extrémním podmínkám holin.
Návrat k přírodě
Od 90. let se v Jizerských horách začínají lesníci vracet k přírodě blízkému hospodaření. Velký důraz je znovu kladen na vyšší podíl listnatých dřevin. Na jizerskohorské svahy se vrací buk, lípa, jilm či jedle. Lesníci a ekologové se zaměřují i na zachování zbytků původních porostů včetně horského smrku. Obnova lesních porostů přitom stojí desítky milionů korun.
"Holiny postupně zarůstají," konstatoval někdejší starosta Bedřichova Martin Koucký. "Kolem naší obce budou hlavně smíšené lesy. Na svazích sice zmizí výhledy, ale les bude zdravější. A díky tomu možná i na kopcích přibudou rozhledny."
Šéf tamní CHKO Jiří Hušek ovšem upozorňuje, že Jizerské hory mají ještě k dokonalé obnově daleko. "Jsme zhruba v polovině cesty mezi zdevastovaným a zdravým lesem," uvedl Hušek.
Porosty smrku pichlavého, původní severoamerické dřeviny. Vysázeny jako porosty náhradních dřevin. Pro mnoho lidí sice působí pohledově pěkně ("jé, to jsou pěkné stříbrné smrčky"), ale budoucnost jizerskohorských lesů s těmito porosty rozhodně není možno spojovat.
Nejlepší situace je podle Huška na severních svazích pohoří, nejhorší na náhorních plošinách. Nejvíce poškozenou oblastí je lokalita mezi Smrkem a Smědavou.
Snímek krajiny z NPR rašeliniště Jizery, 2006
Rizika: půda, zvěř a evropské peníze
Vedení chráněné oblasti ví, že existuje spousta rizik, která obnovu lesních porostů mohou podstatně zkomplikovat. V lesní půdě, po desítky let masírované kyselými dešti a vyčerpávané smrkovými porosty, chybí živiny, které stromy potřebují ke svému zdravému růstu.
Odborníci varují, že stačí málo, aby lesy v Jizerských horách zase začaly hynout. Obavy vzbuzují především zvyšující se koncentrace oxidů dusíku, které jsou způsobeny především nárůstem automobilové dopravy.
Pak je tu i přízemní ozon, který se vyskytuje v horkých letních dnech, největší koncentrace přitom meteorologové naměří ve vyšších nadmořských polohách. Další neznámou je globální oteplování.
Ochránci přírody i lesníci navíc shodně uvádějí, že jizerskohorské stromy ohrožuje přemnožená spárkatá zvěř. Podle ochránců je v Jizerských horách dvakrát až třikrát víc jelenů, než by pro přírodu bylo únosné. "Jeleni okusují hlavně mladé stromky. Ty pak mohou slábnout a hrozí, že brzy uhynou," upozornil před časem Jiří Hušek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
Největším rizikem, které může zásadním způsobem zasáhnout do další obnovy jizerskohorských lesů, jsou ale obří investorské projekty. Podobně jako v Polsku probíhají na severní straně přípravné práce k vybudování lyžařského střediska za výrazné pomoci dotací z EU, existují podobné záměry i u nás. Hovoří se o přímém záboru minimálně 100 hektarů lesa a vybudování rozsáhlého lyžařského areálu na Smrku, uvedl pro iDNES.cz Jiří Hušek.
Investice, které by se měly pohybovat v řádu stamilionů, by měly přijít právě z EU. Obce se nyní snaží protlačit některé oblasti do územního plánu.
Jizerskohorské lesy mají nyní naději na obnovu, tak jen můžeme doufat, že i za pár let bude co obnovovat...
|
|
Tip redakce cestování iDNES.cz: Historii Jizerských hor včetně stovek srovnávacích fotografií mapuje dvoudílná publikace "Jizerské hory včera a dnes" od Jana a Šimona Pikousových.Redakce iDNES.cz děkuje Správě CHKO Jizerské hory za poskytnutí starších i současných fotografií. Speciální poděkování patří Ing. Vladimíru VRŠOVSKÉMU, který je autorem všech současných snímků.
