"Je to jediný závod tohoto typu, který se v tuzemsku jede. Je také jednoznačně nejnáročnější. Na běžných závodech jezdí auta sedm minut," přiblížil jeden z blanenských pilotů Stanislav Vondra.
Závod absolvuje na dráze jedno auto, tři až čtyři piloti se střídají u řízení. Během dvanáctihodinového vytrvalostního závodu tak každý z pilotů stojí každý pilot asi tři hodiny na tribuně a řídí. Ani slunce, ani bolest rukou ho nemůže rozptylovat.
"Nejtěžší je opravdu koncentrovat se takovou dobu. Každý tým si určí pravidla, po jaké době se budou piloti střídat. Každý musí při řízení hlídat své auto, musí hlídat stopu, rychlost i auta za sebou a před sebou. Závod je dlouhý, je potřeba zůstat na silnici a vyvarovat se zbytečných chyb," míní závodník z týmu RC Autoklubu Hrádek z Liberecka Josef Olša.
A jakou jejich družstvo zvolilo taktiku? "Jsme tady proto, abychom jeli co nejrychleji a zvítězili jsme. Nejdůležitější je ujet co nejvíce kol. Ne však za cenu toho, aby se auto rozbilo," přiblížil Olša. Pohyb závodních aut po dráze doprovází tichý šum jejich motorků, po každých dvaceti minutách s nimi jejich piloti zajíždí do boxů. Mění totiž baterie a pokud je to nutné i kola.
Tyto přestávky většinou stačí i k prostřídání výměnu pilotů. Jako na každých závodech, ani zde se závodní auta nevyhnou haváriím. "Haváriím se nedá vyhnout. Při špatném manévru dochází ke střetům. Když se auto otočí na střechu, musí k němu někdo zaběhnout a otočit ho zpátky na kola," vysvětluje jednačtyřicetiletý Vodra pilotující model Porsche. Závod rozhodně nebere jako hru s autíčky pro malé kluky.
"Závod je stejně napínavý jako u skutečných automobilových soutěží nebo formulí. Nastavujeme podvozky, ladíme motory, stejný je i zápal boje a snaha vyhrát," tvrdí. Potřebný je také patřičný trénink. "Řízení není jednoduché, člověk si na ně musí zvyknout. Začátečníkům dělá problém uvědomit si, když jedou autem k sobě a chtějí zatočit doprava, musí vlastně zabočit doleva," vysvětluje záludnosti tohoto sportu Vondra.
15. července 2001 0:37
Blansko -
Pilot závodního vozu na tribuně, závodní trať na ploše několika desítek čtverečních metrů, depo v podobě obyčejného stolu - to není žádný legoland, to je skutečný závod rádiem řízených modelů aut. V sobotu navíc na čtyřicet pilotů i jejich deset aut čekalo na blanenské dráze neuvěřitelné. Dvanáctihodinový maraton skončil o půlnoci.
