Úsek z Vyššího Brodu do Boršova je nejvíce sjížděným úsekem Vltavy. Přehradní nádrž Lipno zaručuje splavnost i v době největšího sucha. Proto v těchto dnech hodně vodáků míří právě sem. Díky tomu se u jezu stále něco jede a vy můžete být u toho. Jez to není náročný, ale táhne trochu doprava a musí se při jeho sjíždění pádlovat. Pár vodáků se při jeho sjíždění cvakne.
Jez je sjízdný jen vpravo, za větší vody je nebezpečný
Jez je sjízdný pouze vpravo, z pohledy kamery vlevo. Za větší vody je velmi nebezpečné jezdit přes korunu jezu. Voda se nenápadně, ale silně vrací pod jez. Kvůli tomu má už Herbertov několik obětí. Poslední dva raftaři zahynuli v roce 2013.
Jezdí se po dřevěné šupně, (to je ta šikmá deska neboli klouzačka), protože samotná vorová propust je zahrazená a tedy příliš vysoká na to, aby přes ni lodě mohly seskočit. Kdo se na splutí necítí, přenáší loď okolo jezu po pravém břehu.
Jez se jmenuje oficiálně Horní mlýn – Herbertov, má výšku 1,5 m a je postavený z kamene. Zprava pod jezem přitéká do Vltavy Větší Vltavice, ochranáři ji ale zakazují splouvat.
Sledujte jez Herbertov živě na SlowTV - klikněte na video
Šlajsna od dob Jana Lucemburského
Na soutoku stál Horní mlýn, který patřil už od středověku cisterciáckému klášteru v nedalekém Vyšším Brodu. Šlajsna (propust) bývala v jezu vždy, nejpozději byla vybudovaná za Jana Lucemburského, protože ten nařídil přesné a standardizované rozměry vorových propustí v celých Čechách. Tudy se totiž plavilo kvalitní dřevo, které sloužilo především na stavbu Prahy a něco plulo až do Německa a po Labi do Hamburku. Později se část méně kvalitního dřeva zpracovávala ještě na Šumavě do celulózy a na papír. Šlajsna ale byla potřeba stále.
Dnes je v místě Horního mlýna malá vodní elektrárna (která krade vodákům vodu z koryta), hotel a areál ČVUT s hřišti a ubytovacími kapacitami areálu Herbertov. Pod propustí býval vodácký slalomový kanál, v současnosti z něho zbyly jenom rychlé a dlouhé peřejky. Když se loď zvrhne, je těžké odtud zachraňovat materiál i lidi. Lepší je nechat plavat a zachraňovat je asi o sto metrů dál, kde se už voda uklidní. Proto je důležité, aby tady vodáci měli plovací vesty. Ty jim pomohou bezpečně odplout do bezpečnějších vod.
Krumlovský vodácký maraton
Tohle místo je klíčové v podzimním závodě Krumlovský vodácký maraton, protože do úzké šupny se vejde jen jedna loď a kdo před jezem zaváhá a nenacpe se před frontu čekajících lodí, nemá šanci vyhrát. Závod je otevřený pro všechny druhy lodí i posádek, amatéry i profesionály. Jede se z Vyššího Brodu do Českého Krumlova.
Krumlovský vodácký maraton
Krumlovský vodácký maraton
Vodácká bída na všech řekách v Česku
Kvůli vedrům jsou hladiny českých řek rekordně nízko, vodáci musí překonat mělčiny. Částečně splavná je například Vltava, ale řadě dalších toků voda chybí, uvedl Vojtěch Jančar z Českého kanoistického svazu.
„Mnoho řek se dostalo nebo dostává k historicky nejnižším průtokům. Kde není možné dotovat průtok v řekách přehradní vodou, tak to pro vodáky není nijak radostné,“ míní. Dlouhodobě je splavná Vltava pod Vyšším Brodem, ale s „odřeným kýlem“ mohou vodáci sjet i jiné řeky.
Třeba na Sázavu se podle Jančara mohou lidé vydat z Ledče do Týnce, ale musí počítat s občasným přetahováním lodí přes mělčiny. „Také mezi Plzní a Nižborem se přetažením některých jezů a mělčin pod nimi poperou s Berounkou,“ doplnil. Podobně lze proplout na Otavě od Sušice ke Katovicím. Nejhůře je na tom s vodou podle Jančara Ohře a lépe se nedaří ani Lužnici.
Na Moravě lze splouvat jen Dyji pod Bulhary a řeku Moravu pod Olomoucí. „Jen malinko lépe jsou na tom Moravané díky blízkosti Slovenska, kde Hron a Váh jsou stále splavné, stejně jako i Dunajec či dolní tok Popradu,“ sdělil Jančar. Nedostatek vody ovšem trápí i většinu neledovcových rakouských řek, sucho prostě zasahuje snad celou Evropu.
