Přestože první písemná zmínka o jeskyni pochází již z roku 1663, na opravdový průzkum si musela počkat až do 19. století. Klíčový zlom nastal v roce 1867, kdy sem zavítal Jindřich Wankel, zakladatel české speleoarcheologie. Během svých vykopávek odhalil paleolitické sídliště staré desítky tisíc let. O dva roky později Wankel učinil jeden z největších archeologických objevů ve střední Evropě – nalezl bronzovou sošku býčka, která se stala symbolem celé lokality, a rozsáhlý halštatský hrob.
Zajímavostí je, že název Býčí skála pochází ještě z dob před nálezem sošky býčka. |
Wankelova výprava tehdy objevila 40 lidských koster, převážně mladých žen, oltář s lebkou a useknuté ruce. Wankel si to vysvětlil jako rituální pohřeb mocného náčelníka, kterého doprovázely obětované mladé ženy a služebnictvo.
„Byli zavlečeni dovnitř, zbaveni ozdob a usmrceni. Některým byly useknuty ruce, jiným rozťaty hlavy. Vraždilo se neúnavně, dokud nebyly všechny oběti mrtvé. I koně rozsekali na kusy a jejich údy rozeseli po jeskyni. Nádoby s obětními dary byly navršeny na jednu hromadu a na vše bylo rozestřeno zuhelnatělé obilí,“ popsal v knize své domněnky Wankel.
Archeologové objevili množství úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní.
Novější výzkumy zpochybňují tuto teorii a naznačují, že šlo o povražděnou skupinu bohatého kupce nebo že jeskyně mohla sloužit jako útočiště před válkou a ukrytí lidé se zde stali obětí katastrofy, když se na ně zřítil strop jeskyně. Ať už je pravda jakákoliv, nálezy jsou unikátní. Část z nich, včetně slavného bronzového býčka, si dnes můžete prohlédnout ve vídeňském Přírodovědném muzeu.
VIDEO: Masakr na Moravě. Býčí skála dodnes děsí i odborníky |
Co zjistily moderní výzkumy?
Podle nejnovějších archeologických výzkumů byla jeskyně využívána v období halštatské kultury jako pohřebiště keltské elity. Zkoumají se zde pohřební rituály a je zde nalezeno velké množství artefaktů, které svědčí o bohatství zemřelých. V jeskyni se nachází i ženská pohřebiště, která jsou plná šperků, keramiky a bronzových ozdob. Tyto nálezy poukazují na významnou roli žen v keltské kultuře. Jedna lebka zde dokonce na sobě měla korunku a šperky, proto se nazývá princeznou z Býčí skály.
Kdo opravdu byla obětovaná žena z Býčí skály, se dodnes neví. Vědci (drží ji Petr Kostrhun z Moravského zemského muzea) se pokusili vytvořit její pravou podobu. Vycházeli z její nalezené lebky, na jejíž kopii nanášeli vrstvy kopírující svaly a kůži.
„Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období,“ uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Druhá nejstarší malba v České republice
Důležité upozornění: Jeskyně je veřejnosti přístupná jen v omezené míře, a neolitický obrazec je navíc chráněn před poškozením. Není proto běžně viditelný pro návštěvníky. |
Dalším fascinujícím objevem, který dokazuje, jak významná byla tato lokalita už v pravěku, je neolitický obraz, který byl nalezen uvnitř jeskyně Býčí skála. Tato malba, která je považována po malbách v Kateřinské jeskyni za druhou nejstarší na území České republiky, má rozměry přibližně 30 na 40 centimetrů a je složena z několika svislých a vodorovných čar. Pomocí radiokarbonového datování (metodou C14) se podařilo určit, že obrazec je starý přibližně 5 200 let, což spadá do období neolitu.
Tato malba je důkazem toho, že jeskyně byla využívána už v době kamenné a měla pro tehdejší obyvatele pravděpodobně velký kulturní nebo rituální význam.
Tajemství a legendy Býčí skály
Býčí skála je opředena mnoha pověstmi a legendami. Říká se, že je tam možné vidět záhadná světla, slyšet šeptání nebo dokonce ženské výkřiky, které mají odkazovat na tragické rituály. Jeskyně je často spojována s negativní energií, což jen přidává na její tajuplnosti.
Vědci a speleologové mají pro některé z těchto záhad logické vysvětlení:
- Záhadná světla: V některých případech mohou být světla způsobena průchodem slunečního světla do jeskyně. Nicméně v některých případech se objevují i v noci, což může být způsobeno odrazy od vodních ploch nebo bioluminiscenčními organizmy.
- Šeptání a křik: Zvuky, které připomínají šeptání nebo křik, mohou být způsobeny akustikou jeskyně. Zvuk se odráží od stěn a vytváří neobvyklé ozvěny.
Býčí skála v Moravském krasu
Současné využití a návštěvnost Býčí skály
Ačkoliv je Býčí skála turisticky známá, pro veřejnost je z důvodu ochrany přírody, především kvůli zimovišti netopýrů, většinu roku uzavřena. Přístupná je jen několik víkendů na jaře, a to za doprovodu zkušených průvodců. I přes provizorní osvětlení a blátivé cesty nabízí tato prohlídka jedinečný zážitek. Jeskyně se díky své tajemné atmosféře stala i kulisou pro natáčení filmů, pohádek a v minulosti se zde konaly dokonce i koncerty.
Obrovský zájem turistů o prohlídky Býčí skály překvapil i speleology.
Býčí skála v kontextu Moravského krasu a ochrany přírody
Býčí skála je významným archeologickým místem v CHKO Moravský kras, ale i významnou speleologickou lokalitou. S délkou přes 18 kilometrů patří k největším jeskynním systémům v Česku, konkrétně druhým nejdelším hned po Amatérské jeskyni. Podzemní chodby jsou úzce spojené s nedalekým Rudickým propadáním a Josefovským údolím.
Během druhé světové války zde nacisté budovali podzemní továrnu na letecké motory, což poškodilo část jeskynního systému. Továrnu kutali v nelidských podmínkách váleční zajatci, mnoho z nich zde zemřelo. I to přispělo k pověstem o temné energii, která zde vládne.
Po válce zde probíhal další průzkum a od roku 1992 se vědci zabývají proudem potoka, který vede podzemím. Navzdory veškerému výzkumu zůstává Býčí skála jedním z nejtajemnějších a nejzajímavějších míst, které v sobě ukrývá bohatou historii i přírodní krásy.
