Podzim a zima přinášejí ideální podmínky pro vznik inverzní, nízko ležící oblačnosti. Zatímco obyvatelé nížin a údolí mrznou a topí se v mlze a smogu, na horách je tepleji a kopce olizují sluneční paprsky. Kromě turistů si na své přijdou také fotografové, kteří vyrážejí do hor za fotografiemi mraků a z nich vykukujících horských štítů.
Za ideálních podmínek se ocitnete nad hustou vrstvou oblačnosti, připomínající peřinu nebo rozvlněné moře; jindy můžete alespoň pozorovat pomalu se rozpouštějící mlhu v údolí.
Ne vždy se pozorování tohoto meteorologického fenoménu vydaří, záleží na konkrétní situaci, větru, stabilitě atmosféry apod. Někdy se oblačnost rychle rozpouští po východu slunce, jindy vydrží celý den – určitě je lepší si přivstat a vyrazit brzo ráno. Pro úspěšný výlet „nad mraky“ se vyplatí sledovat předpověď počasí, monitorovat kamery umístěné na kopcích a číst v družicových snímcích. Šikovný fotograf potom vyráží téměř najisto.
Pohled na inverzní oblačnost v Krkonoších
Krkonoše
Naše nejvyšší hory poskytují díky své nadmořské výšce nejlepší podmínky pro pozorování inverzní oblačnosti. Pokud chcete stihnout východ slunce nad mraky, vyplatí se ubytování v některé z horských bud nebo budete muset vyrazit za tmy. Autem se nejvýš dostanete například na Mísečky, kdo se ubytuje na Špindlerovce nebo Erlebachově boudě, má výhodu dojezdu autem až do 1200 metrů. Ideální podmínky pro pozorování inverze v Krkonoších poskytují bezlesé vrcholy hlavního hřebene – například Kotel, Vysoké Kolo nebo Dívčí Kameny. Ze Sněžky můžete za ideálních podmínek pozorovat Orlické hory. Hezký výhled po podkrkonoší a na hlavní krkonošský hřeben nabízí Černá hora (na vrcholu je rozhledna) vyzkoušet můžete také rozhlednu na Hnědém vrchu nad Pecí.
Ještěd
Výrazný vrchol Ještědu náleží k Jizerským horám, stojí však do značné míry izolovaně, a tak často proráží inverzní oblačnost. Na vrchol lze dojít pěšky, dojet autem nebo lanovkou. Z Ještědu budete mít při inverzním počasí nádherný výhled na Krkonoše, Jizerské hory a Vrcholky Lužických hor.
Českosaské Švýcarsko je nejmalebnější na podzim. Pohled na Pravčickou bránu
Při pohledu z Boubína upoutánejen inverze, ale i vrcholky Alp.
Pohled z legendami opředeného Blaníku
Milešovka
Nejvyšší vrchol Českého středohoří dosahuje 837 metrů a své okolí převyšuje o úctyhodných 350 metrů. Při dokonalých klimatických podmínkách se budete moci kochat nejenom krásami Českého středohoří, ale uvidíte i Ještěd, Krkonoše, Krušné hory, Šumavu a za mimořádných podmínek jsou vidět i špičky přes 300 km vzdálených Alp. Když v roce 1819 na špičce této hory stanul slovutný německý přírodovědec Alexander von Humboldt, prohlásil výhled z Milešovky za třetí nejhezčí, který kdy ve světě spatřil.
Tip od fotografaUrčitě se bude hodit teleobjektiv a stativ. Pokud budete čekat v mrazu například na východ slunce, je dobré se nejenom teple obléknout, ale také si plně nabít baterie a vybavit se čelovou baterkou a termoskou s teplým čajem. |
České Švýcarsko
Zvlněná krajina Českého Švýcarska nabízí při nízké inverzní oblačností úchvatné pohledy na mlhou vyplněná údolí a z nich vystupující horské masivy. Vyplatí se přivstat si na východ slunce a vystoupat na některou z osvědčených vyhlídek - Mariinu či Vilemíninu nad Jetřichovicemi, Růžovský vrch, vyhlídky u Pravčické brány nebo rozhlednu na Studenci.
Boubín
Šumava patří mezi spíše plochá pohoří bez výrazných údolí, do kterých se inverzní oblačnost „nalévá“. Pokud budete mít slunečný den na Šumavských pláních, často si ani inverzní oblačnosti nevšimnete. Lepší je tedy vypravit se na některý z předsunutých vrcholů – například Kleť, Ostrý, Velký Javor nebo Boubín. Boubín je snadno dosažitelný autem i vlakem a od parkoviště na vrchol s rozhlednou vyběhnete za hodinu a půl. Za vynikající viditelnosti odtud navíc uvidíte i Alpy.
Fotogalerie |
Velký Blaník
Tento mytický vrchol leží ve středních Čechách nedaleko Vlašimi. Na 638 m vysokém vrcholu najdete celoročně otevřenou rozhlednu s kruhovým výhledem. Výstup od parkoviště na vrchol zabere necelou hodinu času. Blaník převyšuje o 200 metrů okolní krajinu a při nízké oblačnosti je vrchol často nad mraky. Za ideálního inverzního počasí odtud uvidíte i Šumavu
Žižkovská věž
V Praze a okolí jsou přirozené výškové rozdíly většinou nedostatečné na to, abychom mohli prorazit nízkou oblačnost. Jednou z výjimek je Žižkovská věž, jejíž vyhlídková observatoř leží téměř 100 metrů nad okolím a přes 150 m nad údolím Vltavy. Pokud tedy leží vrstva oblačnosti velmi nízko, je šance dostat se nad „inverzi“ i v centru Prahy.
Může se hoditVytipovat si to správné místo, kde bude inverzní počasí můžete podle snímků družice NOAA Dobře odhadnout situaci pomohou také webové kamery v Krkonoších, na Ještědu, Milešovce a ostatních lokalitách. |
Jeseníky
Nejvyšší moravské pohoří nabízí skvělé podmínky pro fotografování inverzní oblačnosti. Doporučujeme hřeben Hrubého Jeseníku, konkrétně okolí Pradědu – například vyhlídka u Petrových kamenů nebo vrchol Vysoké Hole. Hezký vyhlídkový bod poskytuje také vrchol Keprníku, kam se nejlépe dostanete od horní stanice lanovky na Šerák.
Vysoké Tatry
Kdo vyrazí na podzim a v zimě do Tater, má velkou šanci dostat se „nad mraky“. Nejjednodušší (ale také nejdražší) je vyjet lanovkou na Lomnický štít. Výborné podmínky nabízí turisticky dostupné vrcholy, bohužel je jich většina v zimě pro návštěvníky uzavřena. Dostupný je vrchol Predné Solisko a pokud není sníh, také Slavkovský Štít. Vystoupit se dá také na Téryho chatu, která je otevřena celoročně. S horským vůdcem můžete vylézt na některý z vrcholů.
Pohled na rakouské Alpy a údolí zalité mlhou ze střediska Saalbach-Hinterglem
Ranní mlhy v alpských údolích se rychle rozpouštějí.
Alpy
Milovníci vysokohorského lyžování a skialpnisté, kteří se pohybují v nejvyšších alpských oblastech, si pohledu na „oceán mraků“ užívají poměrně často. Stačí přespat v některé z horských chat nebo ve stanu a budete mít velkou šanci na ranní pokoukáníčko. Za stabilních podmínek si inverzního počasí užijete i při běžném lyžování v některém z alpských středisek.
