Hory na Liberecku spojila Hřebenovka. Pěší na ní nachodí 150 kilometrů

Liberecký kraj jako první v zemi navázal na původní slavnou Blauer Kammweg neboli Modrou hřebenovku. Trasa pro pěší, cyklisty a běžkaře kopíruje historickou cestu pohraničními horami a jen pěší část měří dohromady 150 kilometrů. Lidé se tak mohou vydat po hřebenech jako předci před sto lety.

Nová Hřebenovka po české i německé trase hor. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Na začátku 20. století po ní mohli turisté dojít z Krušných hor až na Praděd. Turisty vedl symbol modrého hřebene. Ten mají turistické cedule i dnes. "Věříme, že se další kraje přidají a že budou v projektu pokračovat, abychom se jednou dočkali toho, že trasa bude znovu vyznačená po vrcholcích hor, tak jak to bylo před sto lety," uvedla náměstkyně hejtmana Hana Maierová.

do PC
pro iPad

V kraji jsou nyní vyznačeny tři paralelní trasy pro turisty, cyklisty a běžkaře. Vyznačeny jsou tak, aby procházely známými územími českoněmeckého pohraničí, ale i místy méně využívanými.

Pěší část má severní a jižní větev, obě začínají na česko-polském hraničním přechodu Jizerka-Orle. Severní trasa pak poutníka vede přes vrcholové partie Jizerských hor, kolem Oldřichova v Hájích a pokračuje do Hrádku nad Nisou, kde překračuje státní hranici. Na českou stranu se trasa znovu vrací na přechodu Černá Brána a končí v Nové Huti na hranici s Ústeckým krajem.

Přibylo lepší zázemí i dětská hřiště

Jižní trasa vede turistu z Jizerky přes Desnou, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje na Ještěd. Trasa se pak vine přes Petrovice a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu, kde se napojuje na severní větev.

"Chceme turisty nalákat i do míst, která nejsou tolik známá. Například z Ještědu dolů do Kryštofova údolí," uvedla vedoucí odboru cestovního ruchu Libereckého kraje Eva Hornová.

Mapa tras nové Hřebenovky po české i německé trase hor.

Obce doufají, že vyznačená Hřebenovka přiláká další návštěvníky. Například rodiny s dětmi mohou využívat nová odpočinková místa s dětskými hřišti. Díky projektu mají také turisté mnohem lepší zázemí. Vznikly nové přístřešky, lavičky, stojany na kola nebo pět desítek map.

"Jsme rádi, že u nás vzniklo odpočinkové místo. Je tam krásně vidět na Špičák a už teď je velmi navštěvované. Jezdí tam převážně místní, ale i turisté tam cestu určitě najdou," věří starosta Smržovky Marek Hotovec.

Teď se musí zapojit i podnikatelé

Pouhé nové značení ale nestačí. Do hry musejí vstoupit místní podnikatelé. "Hřebenovka má velký potenciál. Osobně se ale domnívám, že se nesmí skončit u vyznačení, turistům se musí jít naproti a udělat i další krok. Víc lidí to přitáhne, jen pokud budou vytvořeny turistické balíčky, jako mají v sousedním Německu. Když si tam lidé zaplatí pětidenní přechod, jsou v tom třeba zahrnuta přespání v penzionech," domnívá se Jiří Rak, vedoucí oddělení cestovního ruchu o.p.s. České Švýcarsko v sousedním Ústeckém kraji. Společnost nyní usiluje o napojení na Hřebenovku u Šébru v Lužických horách a vyznačení takzvané Lužické spojky.

"Liberecký kraj trasu vyznačil, teď už ale musí přijít role našich turistických regionů. Časem by měly spolupracovat s cestovkami nebo penziony a nabízet turistům různé zajímavé balíčky. Šance by se tedy měli chopit podnikatelé," zmínila Eva Hornová.

Hřebenovka

Hřebenovka propojí atraktivní místa vrcholových partií pohraničních hor. V rámci projektu se obnovilo značení na 149 kilometrech pěších, 135 kilometrech cyklistických a 60 kilometrech běžkařských tras na dvou lyžařských magistrálách.

Pěší část má severní a jižní větev, obě začínají na česko-polském hraničním přechodu Jizerka-Orle.

• Severní trasa vede přes vrcholové partie Jizerských hor, kolem Oldřichova v Hájích pokračuje trasa do Albrechtic u Frýdlantu a Hrádku nad Nisou, kde překračuje státní hranici. Na německém území pokračuje do Oybina, na vrchol Hvozdu, kterým prochází česko-německá státní hranice a dál do Jonsdorfu. Na českou stranu se trasa znovu vrací na přechodu Černá Brána a končí v Nové Huti na hranici s Ústeckým krajem.
• Jižní trasa vede turistu z Jizerky přes Desnou, Tanvald, Černostudniční hřeben na Milíře a dále pokračuje přes Ještědský hřeben na Ještěd. Trasa vede dál přes Petrovice a končí na česko-německé hranici u Lückendorfu, kde se napojuje na severní větev.

Na českém území je součástí 5 odpočinkových míst s prvky dětského hřiště, 9 přístřešků, 9 stojanů na kola a 51 venkovních map.

Projekt vyšel na 17 milionů korun a byl financován z přeshraničního programu Cíl3 Česko-Sasko.