Tuto inscenaci představují ústečtí většinou jen při katolických svátcích. "Uvedli jsme ji například v Hradci Králové při slavnosti Nejsvětějšího srdce Ježíšova nebo v Libchavách při svátku Nanebevzetí Panny Marie. Svojanov je výjimkou. Tam nás zlákalo gotické prostředí," říká režisér hry Martin Malínek.
Ochotníky ovlivnil i fakt, že Claudel psal Zvěstování na Troskách. "Legenda se tak vrátí do hradních zdí. Patří tam i kvůli gotickým kostýmům a ději, který se v té době odehrává. Když tento kus autor dopsal, byla to první inscenace, kterou uvedlo Národní divadlo v roce 1914," poznamenává režisér. Děj diváka zavede do francouzského kraje Champagne kolem roku 1430, do doby stoleté války mezi Francií a Anglií. Vychází z pověsti o dívce, která se slitovala nad osobním neštěstím malomocného člověka a ve víře, že ji Bůh ochrání, jej políbila na ústa.
Inscenace zaujala i porotu na přehlídce amatérských divadelních souborů Zlom vaz po I., kterou hostilo v březnu Ústí nad Orlicí, na níž posbírala ceny za nejlepší hru, režii a ocenění si odvezli i herci. "Zvěstování Panně Marii nabízí velmi silný příběh, který předkládá k úvaze téma morálky a nutí k zamyšlení," vysvětluje si úspěch režisér a vedoucí souboru. Malínek představil středověkou legendu na videozáznamu i ve Francii na konferenci, která se konala začátkem června. "Nejvíce je zaujalo využití symbolů z textu ve výtvarné stránce inscenace, citlivé zkrácení textu včetně připsání nových postav, jakými jsou Panna Marie, Sen či jeptišky," říká Malínek.
Práva k uvádění Claudelových her si jeho potomci přísně hlídají. Přesto však Malínka vyzvali k tomu, aby nastudoval i další kus, kterým by měl být Polední úděl.
 |
