Horolezec z Mt. Everestu zveřejnil první fotky

6. června 2002 16:19, aktualizováno 16:19

Miroslav Caban, který v květnu vystoupil na nejvyšší horu světa bez kyslíkové masky, poskytl iDNES jako první redakci své fotografie přímo z vrcholu. Caban vystoupil na Mt. Everest takzvaným alpským stylem - tedy bez budování postupových táborů. To se ještě žádnému Čechovi před ním nepodařilo.

Horolezec se teď bude věnovat svému sklípku
Miroslav Caban, který v květnu dobyl nejvyšší horu světa, si chce aspoň na dva roky od horolezectví odpočinout. "Teď si dám na nějaký čas oraz, chodím s dětmi krmit slony, stále něco dělám. Chcu stavět ubytovnu k vinnému sklípku, který provozuji," říká sedmatřicetiletý Moravák.

Na zdolání Everestu potřeboval Caban čtyři dny. Na "třetím pólu Země" stanul 17. května v 11.30 nepálského času. Slzy dojetí ukáply už padesát metrů před vrcholem. "Nahoře na Everestu jsem se zabýval praktickými věcmi - musel jsem vyměnit film ve foťáku, rozbalit vlaječky s logem sponzora..."

Nejtěžší chvíle
Tři týdny poté rozebírá horolezec podrobnosti svých zážitků. "Nejhorší situace? Přečkat čtyři noci v 7200 metrech na Cho Oyu, kde nás zastihl tajfun. Máme z toho i videozáznam, " líčí Caban.

"Z dvaceti stanů, které tam byly předtím, zůstaly jenom čtyři, zbytek vítr odfouknul. Vytrhl z fixů, z ledu, s věcma to odnesl. Bylo to hrozné, snad můj nejtěžší moment. A tam jsme si s Milošem říkali, že jestli přežijeme tohle, tak snad přežijeme i třetí světovou."

Miloš Palacký stoupal po nepálských horách společně s Cabanem až do výše 8200 metrů. Tam se Palackému začalo velmi špatně dýchat. Rozhodl se, že nebude riskovat život a po obrovském přemáhání to vzdal. Poslední stovky metrů musel zvládnout Caban sám, bez českého kamaráda.

Na Mount Everest bez kyslíkové masky nebo s maskou?
Sedmatřicetiletý Miroslav Caban si pozdychne: "Média tyhle dvě věci často ani nerozlišují. Po mém výstupu na Everest mi jeden redaktor říká: spolu s vámi tam ale přece vylezlo dalších padesát lidí. Neřekne už, že drtivá většina z nich měla kyslík. A to je skutečně podstatný rozdíl."

Podle lékařů totiž tělesný stav horolezce s kyslíkem v 8000 metrech odpovídá podmínkám o 2000 metrů níže. "Když šplháte bez kyslíku, máte problémy překonat výškové rozdíly a najednou potkáte rozesmáté kyslíkáče, potřebujete hodně psychické síly to zvládnout," vypráví Caban, který horolezcům s kyslíkem říká někdy taky ufo.

Lidmi, kteří se dostávají do výšek s pomocí kyslíku, však Caban prý neopovrhuje. "Potkal jsem asi pětapadesátiletého Japonce, který šplhal na Everest s kyslíkovou maskou. Byl tak šťastný, splnil se mu jeho sen. V tomhle věku se dostat na Everest! Tak proč by mu někdo tohle jeho štěstí měl brát?"

Nevalné služby šerpů
Čeští horolezci si stěžovali na spoustu organizačních problémů. "Se stravou byly problémy, s kuchařem byly problémy, s šerpy byly problémy." Takové množství organizačních kiksů jsme si snad ani nezasloužili," usmívá se Caban.

Agenturu, která zprostředkovávala služby šerpů, požádal Caban dokonce o vrácení peněz. Proč?

"Z devadesáti procent to byli velmi mladí lidé - studenti, kteří nemají prakticky žádné zkušenosti. "Jeden šerpa nabíral v 7000 metrech sníh holou rukou. Měl pak omrzlé prsty a nijak nám nemohl pomoci," říká Caban a dodává:

"Druhý nám dokonce utekl dom. Poté, co nám vynesl jedny zavazadla, tak se asi lekl výšek a vymyslel si, že mu spadl kamen na hlavu."

Čeští horolezcí jsou z Himálaje konečně doma

Při výstupu v Himálaji ho zradily plíce

Pozdravy muže, který zdolal Mt. Everest

Služby šerpy přitom nejsou levné. Jeden tibetský pomocník přijde na 3000 dolarů (asi 100 tisíc korun) na osobu.

Bolest z omrzlin prstů, které si Caban přivodil na Mount Everestu, už ustupuje. Věci z expedice jsou vybaleny a Caban přemýšlí, co dál.

"Dřív než za dva roky se do další výpravy nepustím. Mám teď plno práce na Moravě. Chci postavit příbytek hostům k mému degustačnímu sklípku."