Výjimečně uchovaný fortifikační systém se v Hlučíně uchoval jen zázrakem. Také zde se již od počátku devatenáctého století začalo s likvidací městských bran i hradeb. "Jinde to vzali více z gruntu, podívejte se třeba na nedalekou Ostravu nebo Opavu," odkazuje Wanderburg na nepatrná hradební torza, která v obou městech dosahují jen několikametrové délky.
Podle historika lze jen litovat, že komplex opevnění již nedoplňují dvě dvanáct metrů vysoké věže, v době výstavby opatřené padacími mosty. "Kámen z Opavské brány posloužil později na stavbu školy v obci Píšť," popisuje osudy jedné z kamenných bran hlučínský historik.
Kamenné opevnění Hlučína bylo vybudováno oproti jiným městům poměrně pozdě a prameny říkají, že "toto dílo bylo dokončeno za času Bernarda ze Zvole, rytíře Zlatého rouna", jenž zemřel v roce 1536. Hradby byly původně vysoké 9 metrů a hradební systém zesilovalo 13 půlkruhových bašt, každá s třemi klíčovými střílnami.
Unikátnímu významu hlučínského opevnění trochu ubírá nezájem města o jeho širší prezentaci. V Hlučíně například není umístěna jediná informační tabule, která by přiblížila jeho historii.
"V kraji už obdobně uchované středověké opevnění nenajdeme. Nejbližší srovnatelné zájemci najdou až v Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji," potvrzuje význam opevnění města Hlučína Igor Krčmář z Památkového ústavu v Ostravě.