Oba historici se v minulých letech už proslavili Velkou valašskou výpravou, která hledala stopy Valachů na jejich pouti z Rumunska do Beskyd, a historickou expedicí Po hranicích mezi Moravou a Slezskem.
Stopy jantarové stezky, která dostala své jméno podle zkamenělé pryskyřice z pravěkých jehličnanů, kterou od břehů Baltu převáželi obchodníci až k Jadranu, míní oba historici hledat nejen v terénu ale i v muzejních expozicích měst při stezce.
Cestu zahájí v ruském Kaliningradu u Baltského moře, městě založeném českými Přemyslovci, jehož předchůdcem byla starověká Sambie proslavená už v antickém světě jako největší naleziště jantaru na světě.
"Zapátráme i po jantarové komnatě," připomínají cestovatelé osud za války ztraceného jantarového pokladu, který podnes hledají odborníci i nadšení amatéři především na území bývalé NDR.
"Od břehů Baltu, kde se pokusíme najít i nějaké jantary, zamíříme po Visle a později po Odře do Moravské brány," popisují plánovanou trasu. Přes Bratislavu dále poputují k Petronelu, bývalému římskému překladišti jantaru na Dunaji, a napříč Slovinskem k Terstu a Aquileji, kde byl největší starověký přístav na export jantaru.
22. června 2001 6:51
Ostrava -
Na expedici Jantarová stezka 2001 odcestovali ostravští historici Mečislav Borák a Pavel Hamza. Starou obchodní stezku, využívanou již v mladší době kamenné, ve starověku a značně frekventovanou i za středověku, míní oba cestovatelé zdolat za šest týdnů. "Původně jsme plánovali pěší cestu, ale trasu jantarové stezky dnes prakticky ve většině úseků využívají hlavní dálniční tahy, takže raději volíme automobil," vysvětlili historici.
