1. Kafkův rodný dům
Téma Kafkovy domy by vydalo na samostatný článek. Za svého života totiž vystřídal celou řadu bydlišť. Drtivá většina z nich se poněkud překvapivě nacházela v okruhu pouhých pár ulic, kolem Staroměstského náměstí na Starém Městě.
Franz Kafka se narodil v roce 1883 do rodiny obchodníka s galanterií v domě U Věže, který kdysi býval součástí benediktinského kláštera. Stával u kostela svatého Mikuláše v bezprostřední blízkosti Staroměstského náměstí.
Během asanace židovského ghetta v roce 1897 byl dům stržen a na jeho místě vyrostl nový. Vypadá podobně, jen je o něco vyšší a zastrčený hlouběji do ulice.
Jedna památka na Kafkovu dobu tu však přeci jen zůstala, a to barokní portál starého domu, benediktinské prelatury. Malé náměstíčko, které se jmenovalo Kurný trh a později ulice U Radnice, bylo v roce 2000 přejmenováno na náměstí Franze Kafky.
Dům U Minuty, snímek ze dvacátých let 20. století. To už měl dům odhalená svá charakteristická sgrafita.
2. Dům U Minuty
Kafkův otec Hermann pocházel z jižních Čech z chudé židovské rodiny, dokázal se však vypracovat až na majitele velkoobchodu s galanterií a malé továrny na azbest. Za ženu si vzal Julii Löwy, dceru bohatého židovského obchodníka s textilem z Poděbrad.
S tím, jak jeho podnikání stále více a více prosperovalo, se Kafkovi stěhovali za lepším. V druhé polovině osmdesátých let 19. století zakotvili přímo na Staroměstském náměstí. Jejich domovem se stal jeden z nejkrásnějších domů, které tu dnes najdeme: dům U Minuty. Jeho pozdněgotický profil zdobí nádherná sgrafita, která byla ovšem v Kafkově době zabílená. Krátce po sobě se tu narodily všechny tři Franzovy sestry: Gabrielle, Valerie a Ottilie.
Před 100 lety zemřel v sanatoriu u Vídně světoznámý spisovatel Franz Kafka |
Franz právě odsud začal docházet do německé školy v Masné ulici. Musel tedy projít přes celé Staroměstské náměstí a stísněnou Týnskou uličku. Každý, kdo někdy navštívil Prahu, moc dobře ví, že je to náročný úkol. Šestiletý Franz se bál množství lidí a toho, že se ztratí – jak se zmínil ve svých denících.
Kafkovo dětství obecně nebylo příliš šťastné, především kvůli komplikovanému vztahu s otcem. Z něj se vypsal v Dopisu otci, vydaném v roce 1919, který má téměř padesát stran.
Nejdražší otče, nedávno jste se mě ptal, proč stále trvám na tom, že se vás bojím. Jako obvykle, nemohl jsem přijít na žádnou odpověď na vaši otázku, zčásti proto, že se vás bojím, a zčásti proto, že by to znamenalo zajít do mnohem větších detailů, než bych dokázal udržet v hlavě, kdybych je měl říci. A i když se vám pokusím předložit odpověď v psané podobě, stále to bude velmi nedostačující.
Franz Kafka, Dopis otci, 1919
3. Dům U Tří králů
V roce 1892 se rodina stěhovala znova. A opět ne daleko: do domu U Tří králů v Celetné ulici, čp. 3. Jeho základ pochází už ze 13. století a podzemní chodbou je prý spojený s Týnským chrámem. Oknem z Kafkova pokojíčku šlo vidět přímo do chrámu. Za bývalého režimu proto pokoj využívala Státní bezpečnost, která sledovala, kdo se sem chodí modlit.
Kafkovi v domě U Tří králů obývali šestipokojový byt v druhém patře. V přízemí měl otec Hermann sklady zboží a obchod s galanterií, kde za kasou seděla jeho manželka. Tady Kafkovi zůstali po celou dobu Franzových studií na gymnáziu a vysoké škole. Na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě vystudoval práva a získal titul doktora práv.
The Forum. Tento dům na Václavském náměstí byl postaven pro pojišťovnu Assicurazioni Generali a byl také místem, kde pracoval Franz Kafka.
4. Kafkova zaměstnání
Po zdárně zakončených studiích se Franz Kafka vrhl do pracovního procesu. Nerad, původně snil o tom, že se vydá na zkušenou do Itálie, což mu ovšem nevyšlo. Zhruba rok byl zaměstnán v pražské pobočce pojišťovny Assicurazioni Generali, která sídlila v tehdy rakouském, nyní italském městě Terst. Do zaměstnání docházel Kafka na roh Václavského náměstí a Jindřišské ulice. Úchvatný neobarokní dům, který si pojišťovna nechala postavit, tu najdeme dodnes, v jeho přízemí se nachází parfumerie.
Oni k nám přicházejí a prosí. Místo aby zaútočili na společnost a vyvrátili ji ze základů, přicházejí k nám a prosí.
Kafka o svých klientech v pojišťovně
V roce 1908 získal místo v Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české v ulici Na Poříčí čp. 7. Nejprve zde pracoval jako koncipient, v průběhu let se vypracoval až na pozici tajemníka. Jeho kanceláře se nacházely ve čtvrtém a později v prvním patře. Vydržel zde dlouhých čtrnáct let, než v roce 1922 požádal o uvolnění ze zdravotních důvodů – již několik let ho sužovala tuberkulóza. Kolegové ho měli rádi, byl prý pečlivý a důsledný.
Nedělejme si však iluze, Kafka do kanceláře docházel nerad, alespoň tomu nasvědčuje dopis, ve kterém se zmiňuje, že „moje zaměstnání je pro mne nesnesitelné, protože odporuje […] mému jedinému povolání, a tím je literatura.“ Pracovní prostředí a byrokracie, které zde denně čelil, se odrazily v jeho díle. Zejména v románu Proces, kde se hlavní postava Josef K. potýká se zdánlivě nesmyslným a nemilosrdným právním systémem. V budově, kde pojišťovna sídlila, je dnes luxusní hotel.
Jediné autorské čtení Franz Kafka uspořádal v roce 1912 v hotelu U Arcivévody Štěpána na Václavském náměstí, později Šroubek a následně Grand hotel Evropa.
5. Hotel U Arcivévody Štěpána (dnes W Prague)
Mezi prací v pojišťovně si Kafka sice obtížně, ale úspěšně nacházel chvíle pro psaní. Je autorem tří románů – Ameriky, Procesu a Zámku – a celé řady povídek a novel. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů 20. století.
Příznivci jeho tvorbu z jeho vlastních úst slyšeli pouze jednou. Jediné autorské čtení Franz Kafka uspořádal v roce 1912 v hotelu U Arcivévody Štěpána na Václavském náměstí. Bylo to prestižní místo.
Skládám se z literatury a nejsem schopen být čímkoli jiným.
Franz Kafka
Velkolepá budova vyrostla na místě starého zájezdního hostince v roce 1872 a svou secesní podobu získala v roce 1905. Prý se jednalo o nejluxusnější podnik ve střední Evropě. To je sice sporné, dost dobře se ale mohlo jednat o nejluxusnější podnik v Praze. Úroveň pražských hotelů byla na konci císařství a v raných letech první republiky žalostně nízká.
Hotel pod novým názvem W Prague znovu otevřel své brány na konci října 2024 po dlouhé a náročné rekonstrukci. Místnost, ve které se konalo Kafkovo čtení, se dnes nazývá Great Room 3 a konají se zde konference. Pod dohledem památkářů byla pečlivě zrekonstruována a podoba, ve které zažila Kafku, zůstala zachována. To ostatně platí o celém hotelu, který je strojem času, jež návštěvníka přenese do raných let 20. století.
6. Dům čp. 22, Zlatá ulička
V Dlouhé ulici, kde bydlel ve svých zralých letech, Kafka neměl podle svých slov na psaní klid. Vysněným útočištěm se mu stala Zlatá ulička na Pražském hradě. Domek čp. 22 si s manželem pronajímala jeho nejmilejší, nejmladší sestra Ottla a Franze zde nechávala žít a psát. Pobýval tu několik měsíců na přelomu let 1916 a 1917. Tichá a romantická atmosféra uličky mu umožňovala pracovat v naprosté izolaci od rušného života Prahy.
Často jsem už myslel, že nejlepším způsobem života by pro mne bylo, kdybych se psacím náčiním a lampou pobýval v nejvnitřnějším prostoru rozlehlého, uzavřeného sklepa. Jídlo by mi přinášeli, postavili by je vždycky daleko od mého místa za nejzazší dveře sklepa. Cesta pro jídlo všemi sklepeními by byla mou jedinou procházkou…Co bych toho napsal! Z jakých hlubin bych to rval! Protože nejvyšší koncentrace nezná námahu!
Franz Kafka
Franz Kafka se sestrou Ottlou před domem čp. 15 v Siřemi.
Během svého pobytu v domku čp. 22, za mihotavého světla petrolejové lampy, Kafka napsal čtrnáct znepokojivých a šokujících povídek, které tvoří sbírku Venkovský lékař. Přestože vznikly v samém srdci staré Prahy, inspirovány jsou autorovými pobyty u příbuzných v Třešti na Vysočině.
7. Oblíbené podniky
Franz Kafka byl po většinu svého života vegetarián, nekouřil a nepil alkohol. Jednu slabost však přece jen měl: dobré kavárny. Čas v nich trávil ve společnosti přátel, diskusemi o literatuře a umění, ale někdy sedával sám a čerpal inspiraci a klid.
Často ho doprovázel spisovatel a překladatel Max Brod, jeho nejbližší přítel. Právě Brod po Kafkově smrti vydal jeho pozůstalost včetně románů Proces, Zámek a Amerika. A to i přesto, že Kafka v závěti stanovil, že má rukopisy zničit.
Celá řada podniků, která dodnes slouží svému účelu, se pyšní svou minulostí spojenou s tímto výjimečným spisovatelem. Jedním z nich je elegantní Café Louvre na Národní, do roku 1919 Ferdinandově třídě. Kafka se tu vídal mj. s Karlem Čapkem či Albertem Einsteinem v době jeho pražské profesury. Společně s Maxem Brodem byl také členem filosofického kroužku, který se tu scházel a měl pro své dýchánky zarezervovánu jednu celou místnost.
Za německy mluvicími intelektuály docházel Kafka do kavárny Arco na rohu Hybernské a Dlážděné. Společně založili spolek s názvem Café Arco. Přilákala je sem místní bohatě zásobená čítárna, kde si navzájem předčítali a recitovali svá díla.
Častým hostem byl Kafka také v kavárně Savoy poblíž Újezdu, v Café Montmartre v Řetězové ulici, ale i v hostinci U Glaubiců na Malostranském náměstí či U Zlatého tygra v Husově ulici. Žal po rozchodu s přítelkyní Felice Bauerovou léčil v oblíbeném výletním hostinci Šipkapas, který bychom našli v Dejvicích. Dnes jsou z něho ovšem jen ruiny.
Hory, moře a all inclusive. Tuberkulózní sanatoria byla resorty 19. století |
8. Místo posledního odpočinku
Svá pozdní léta prožil Kafka po sanatoriích a lázních nejen v Česku, ale i na Slovensku, v Rakousku, Itálii a ve Švýcarsku. Předčasné smrti ale neunikl, tuberkulóza, se kterou dlouho bojoval, se mu stala osudnou. Zemřel ve věku čtyřiceti let 3. června 1924 v sanatoriu Kierling v Rakousku. Letos tedy od jeho smrti uplynulo přesně sto let.
Jeho ostatky byly převezeny zpět do Prahy a pohřbeny na Novém židovském hřbitově na Olšanech do rodinné hrobky. Místo posledního odpočinku Franze Kafky je dnes takřka poutním místem, kam se sjíždějí lidé z celého světa, aby vzdali poctu géniovi.
Život je neobratně sestavená hostina, při níž se netrpělivě čeká na předkrm, zatímco kolem přešla v tichu hlavní pečeně.
Franz Kafka
Jeho prostý, avšak masivní náhrobek zdobí kromě jména a letopočtů jen hebrejský nápis. Hřbitov působí klidným, důstojným dojmem a je obklopen starými stromy a kamennými pomníky, které jako by vypadly z Kafkových příběhů. Řada obdivovatelů si spisovatele připomíná také u jeho pomníku v Dušní ulici na Starém Městě.
