Etnografové: Náhoda to není
To, že z 350 dřevěných kostelů zaznamenaných v českých zemí na sklonku devatenáctého století, jich v republice nezůstalo po dnešní časy ani třicet, přičemž většina z nich leží v Moravskoslezském kraji, etnografové nevysvětlují jako náhodu.
"Těšínské Slezsko, ve kterém se uchovalo vůbec nejvíce dřevěných kostelů, bylo chudým a odlehlým krajem ještě před půlstoletím. A dřevo stále zůstávalo základním stavebním prvkem," vypráví Veselská, která na počátku padesátých let prováděla na Těšínsku rozsáhlé etnografické výzkumy a dokonce se ještě setkala s horaly, kteří žili v dřevěných chalupách bez komínů s otevřeným ohništěm v jizbě - v takzvaných kurlocích.
Nejeden kostelík pohltily plameny
Nejeden z dřevěných kostelů v dnešním Moravskoslezském kraji pohltily v minulosti plameny. Naposledy šlo například teprve v roce 1965 o unikátní stavbu dřevěného kostela v Tiché na Novojičínsku. Jindy byly kostely záměrně zdemolovány pro svoji údajnou zchátralost a na jejich místě vystavěny nové zděné. To se stalo zhruba před sto lety například v Ostravě-Hrušově, Třanovicích na Těšínsku či v Tošovicích u Oder.
"Kostel v Tošovicích se ještě pokusil zachránit tehdejší ředitel opavského muzea a význačný středoevropský kunsthistorik doktor Braun, který zamýšlel celý kostel převézt do Opavy, " vysvětluje Pavel Šopák, který vyučuje dějiny umění na opavské Slezské univerzitě.
Plán převozu ztroskotal
Bohužel, plán převozu tehdy ztroskotal na protipožárních opatřeních, ale Braunovi se do opavského muzea podařilo přeinstalovat alespoň kompletní interiér kostela. V roce 1945 sál s vystaveným interiérem kostela nicméně padl za oběť ruskému bombardování.
"Tehdy se před požárem podařilo z tošovického kostela zachránit už jen gotickou truhlu, trojdílný oltář a sochu Madony, které podnes zůstávají ve stálé expozici Slezského zemského muzea," popisuje pohnutý osud kostela Pavel Šopák.
23. srpna 2001 11:53
