Juniorovi to dneska frčí. Usilovně šlape do pedálů a uhání šumavským lesem. Aby ne, když cyklostezka kopíruje Schwarzenberský kanál. Sklon vodního díla přitom činí pouhé dva milimetry na metr délky. Jedeme prakticky po rovině, ačkoliv jsme v horách.
V Jeleních Vrších brzdíme. Na břehu kanálu kdosi navršil hromadu polen, vzduchem se line vůně grilovaného masa. U pódia to vypadá na sousedskou slavnost: buchty, koláče, roztopený gril a velké zavařovačky na dobrovolný příspěvek za občerstvení. Do toho housle, banjo, kytara… Náhodou jsme trefili plavební den.
Nádherný výlet na kole po odlehlé straně Lipna, kudy se plavilo dřevo |
Plavební ředitel Hynek Hladík pozoruje, jak se kanál plní vodou, a pak dává signál. Děti házejí připravená polena do vody. Zanedlouho přichází hvězdná chvíle pro dva muže v modrých vestičkách a s podivnými halapartnami v rukách. Pomocí plavebních háků zvednou prkna tvořící stavidlo – a dříví se rozjede po proudu. Všechno nečekaně rychle mizí za zatáčkou – polena i muži ve vestičkách.
Schwarzenberský kanál byl ve své době divem techniky a zeměměřičství. Vodní dílo důmyslně vedlo po severních úbočích šumavských hor, aby překonalo rozvodí a dopravilo cennou surovinu přes rakouskou řeku Große Mühl až do Dunaje. Cíl? Vídeň. Důvod? Peníze.
Kanálem se plavilo dřevo ze Šumavy do Vídně, teď unikát láká turisty |
„Cena dříví ve Vídni byla dvojnásobná oproti ceně pražské,“ vysvětluje Hynek Hladík. Stavba kanálu odstartovala v roce 1793. První rok postoupila o dnes těžko uvěřitelných 21 kilometrů. Všechno ruční práce. Zlatá éra kanálu trvala zhruba sto let, přičemž se prodlužoval a také upravoval, aby mohl přepravovat až 19 metrů dlouhé klády určené pro stavebnictví.
„Kanálem prošlo osm milionů kubíků dřeva. Představte si náměstí v Českých Budějovicích, na kterém vyroste dřevěná věž vysoká jako sedm budějických Černých věží,“ popisuje plavební ředitel Hladík. Ale juniorku s juniorem víc než dřevěná věž zajímají malé žabky v kanálu...
Vítkův Hrádek. Místo, kam se nesmělo
Míříme do osady Svatý Tomáš. Od jižního břehu Lipna silnice prudce stoupá, takže i náš 160koňový motor má s plnou dodávkou co dělat. Silnička je navíc víc než úzká. Jestli něco nechcete, tak potkat tady v protisměru velkou alkovnu nebo dobře rozjetý lesnický traktor. Potkáváme to druhé, naštěstí na přehledném úseku. Nicméně výletu na nezpevněnou krajnici se nevyhneme.
Před rokem 1989 představoval Svatý Tomáš naprostý konec Československa. Výspa na kopci. Navíc v hraničním pásmu, kam se normální smrtelník nepodíval. Kdysi mocný hrad obsadila armáda a zřídila na něm hlásku PVOS (více čtěte zde).
Šumava pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit |
Po sametové revoluci se Svatý Tomáš otevřel lidem. Nadšenci za podpory donátorů hlavně z druhé strany hranice se pustili do obnovy gotického kostela i hradu. V devadesátých letech akce na místě dirigoval Petr Ziegrosser.
V té době sršatý sedmdesátník sídlící v kamenném domě naproti kostelu provázel místem návštěvníky. Čeští čundráci a vandráci si prohlídku museli odpracovat přepravou kamenů z rozpadlé hřbitovní zdi, u valutových cizinců byla preferována hotovost.
Šumava: Tipy na cestování
|
Na nejvýš položenou hradní zříceninu v Česku je to od kostela co by kamenem dohodil a zbytek došel. Kdysi hraniční pevnost, dnes romantická zřícenina a rozhledna v jednom. Uvnitř hlavní věže zachránci památky instalovali dřevěné schodiště, vrcholící plošinou.
A zdejší výhled opravdu stojí za to: lipenské jezero jako na dlani, hlavní šumavský hřeben ubíhá k severozápadu a vidět jsou i Novohradské hory. Za dobrého počasí místní průvodce slibuje dokonce Alpy.
Myslí tu i na děti. Malý koutek s hračkami je přímo pod schodištěm. Na nádvoří mezi donžonem a hradbami si pak potenciální následovníci Robina Hooda mohou zastřílet. Při naší návštěvě byl k dispozici klasický dlouhý evropský luk i menší reflexní luk, který tak ráda využívala lehká jízda z Východu. A o kus dál pod přístřeškem s lavicemi byly připravené tužky, omalovánky a bublifuky. Nebylo snadné odtamtud potomstvo dostat…
Vyšší Brod
Na vrcholu žebříčku nejvzácnějších středověkých předmětů v Česku jsou korunovační klenoty českých králů, které se uchovávají na Pražském hradě. Následuje relikviář sv. Maura uložený v Bečově nad Teplou ve Slavkovském lese. A třetí místo patří Závišovu kříži, který najdete v jihočeském Vyšším Brodě.
Toto místo má většina lidí zafixované jako start pro splouvání nejpopulárnější řeky v Česku, Vltavy. Ale zdejší cisterciácké opatství vykvetlo od sametové revoluce do krásy – a během obnovy poněkud omšelého areálu odborníci objevili mimo jiné skvostné fresky na Rožmberské bráně.
Ostatně tento rod stál u počátků kláštera a je zde pohřbeno deset generací jihočeských velmožů. Jako poslední Petr Vok, kterým rod po meči vymřel.
Zavišův kříž je v sezoně vystaven v tzv. Rožmberské oratoři, malé kostelní věžičce, kam se návštěvníci dostanou z chrámové lodi. Z čelní – zlaté – strany kříže září 51 drahokamů. Památka je k vidění jen od července do konce září a skupiny se na prohlídku musejí objednat. A věřte, oči tu přecházejí.
Dodávkou s dětmi
 |
