Dlouhý sjezd Krušnohořím

Rozlehlé pláně zakončené dlouhými sjezdy nabízejí zejména turistům-běžkařům Krušné hory. Jedním z krásných výletů může být cesta za poznáním hřebene od Bouřňáku po Osek, případně přes Dlouhou Louku. Horskou dráhou pojedete z Mostu či Teplic přes Oldřichov až na Nové město, jehož staniční budova je v současnosti opuštěná. V době, kdy se české uhlí vozilo přes Moldavu do Saska, se však v této stanici spínaly rozpojené vlaky z Dubí, aby pokračovaly dále - stoupání trati totiž nedovolilo dopravovat celé vlaky.

Od kolejí se dáte vzhůru lesem a pak mezi chatkami na pláň, po které se dostanete na křižovatku cest na Novém Městě poblíž restaurace Bendlovky. Tam nastoupíte na červenou značku směr Fláje. Stopa vede nejprve mezi chatami rekreantů a pak podle tyčového značení vstoupí do lesa.

Nevýrazný Vrch tří pánů (874 m) poznáte podle malého přístřešku a značeného rozcestí. Červenou opustíte a přejdete na žlutou, která pokračuje v našem směru, kdežto červená odbožuje vpravo. Další rozcestí značek je na křižovatce se zelenou, tu ale necháme a bude nás zajímat červená, která vede do dvou směrů.

Rovná směřuje k Dlouhé Louce, což je horská obec turistů a lyžařů. Je tu hospoda a točí se tady větrná elektrárna. Autobusové spojení je však v zimě nejisté a sjezd do údolí je náročný, neboť vede prudkým spádem. Levá větev červené vedoucí do Oseka je sice bez hospody, ale sjezd je na ní pohodlný a dlouhý. Z rozcestí krátce vede se zelenou (do Domaslavického údolí) a stále ještě po hřebenové rovině se blíží ke hraně svahu hor. V místě prudšího sjezdu vede oklikou mimo značku, aby se k ní po překonání klesání vrátila.

Objedete východní a jižní svah výrazného vrcholu Stropníku (855 m), na jehož vrcholovém skalisku stávala dřevěná rozhledna. Zimní vichřice v roce 1928 ji srazila. Protože vrchol je beze stromů, je z něj pěkný výhled do údolí a na Středohoří. Na červené začíná i slibovaný sjezd. Široká lesní silnice má stálý spád a dojedete po ní až k hradní zřícenině Rýzmburku, z kterého uvidíte zbytek věže. U hradu asi sjíždění na lyžích skončí, je tu menší spád a bude tu asi i méně sněhu. Projedete ale kolem kaple s památnou lípou a k horní dráze na okraji Oseka jsou to 2 km.

Na hřebenu hor vám poslouží mapa KČT Krušné hory Teplicko.

Těsně před závorami je na levé straně pomník, postava muže a ženy s výrazem smutku. Roku 1934 došlo k tragickému výbuchu na dole Nelson, který si vyžádal 144 životů horníků. Pokud nebude moc sněhu, můžete si přečíst jména na deskách v zemi. Jsme úplně dole po asi osmnáctikilometrové trase. Pokud pojedete na Most, je nádraží na horní trati. Pokud na Teplice, projdete ještě celým Osekem kolem cisterciáckého kláštera na pravé straně. Řád zde byl založen před osmi staletími a stále se jeho působiště rozšiřovalo, a tak zde můžete sledovat několik stavebních slohů jednotlivých přístaveb či přestaveb. S modrou značkou kolem hřbitova zakončíte cestu na dolním nádraží a dál se svěříte vlaku.