Most Přesunutý kostel
Těžba uhlí Mostecko hodně poznamenala. Jsou zde ale i místa, která si nesou svůj příběh a stojí za vidění. Jedním z nich je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Aby nemusel být při likvidaci starého města Mostu z důvodu těžby uhlí zbourán, rozhodli se ho památkáři přestěhovat mimo centrum.
Přesun se uskutečnil v roce 1975 a kostel tehdy urazil po čtyřech kolejích cestu dlouhou 841 metrů. Putoval rychlostí 2,16 centimetru za minutu a dostat se na nové místo mu trvalo měsíc. Šlo o stěhování nejtěžšího předmětu po kolejích, což je zaznamenáno i v Guinnessově knize rekordů.
Panenský Týnec Tajemná energie
Na první pohled jde o ruinu, gotický chrám v Panenském Týnci v okrese Louny však nikdy nebyl dostaven, dokončena byla později pouze barokní zvonice. Ač jeho stavbu provázela smůla (nejdříve došly finance a pak ještě nedokončenou stavbu zachvátil požár), dnes sem návštěvníci jezdí čerpat pozitivní energii. Považujete řeči o léčebné síle některých míst za nesmyslné báchorky? Pak do zdejšího chrámu, v jehož středu se údajně kříží dvě pozitivní energetické zóny, nejspíš budete muset zajet osobně.
Říká se, že pobyt mezi jeho monumentálními zdmi dokáže odstraňovat deprese, přináší radost a dobrou náladu. Ať už tomu chcete věřit, či nikoli, budete se tu cítit dobře. Jde totiž o nádherné místo. Jiné takové v Česku (a nejspíš ani na světě) není. Nedostavěný chrám láká i snoubence. Ročně se tu koná až sto svateb.
Žítková Umlčené bohyně
Na samých hranicích České republiky, v malebných kopcích Bílých Karpat, leží vesnička Žítková, která vábí svou pohnutou historií a magickou atmosférou. Ještě donedávna zde žily ženy, které byly obdařeny zvláštními schopnostmi, léčily pomocí bylin a praktikovaly různé rituály. Za své „čarování“ byly ale pronásledovány a trestány, až jejich umění nakonec zcela vymizelo.
Příběhy „žítkovských bohyň“ v roce 2012 oživila spisovatelka Kateřina Tučková a do vesničky se začali sjíždět turisté, kteří touží nasát tajuplnou energii, projít se mezi původními roubenkami a pokochat se dechberoucími výhledy.
Dolní oblast Vítkovice Magický železný svět
Po skončení těžby uhlí a výroby železa před téměř třiceti lety zůstaly takřka uprostřed Ostravy bývalý důl Hlubina a vyhaslý hutní komplex. Za proměnou továrního areálu v otevřený živý prostor stojí architekt Josef Pleskot.
Z bývalého obřího plynojemu vznikla multifunkční aula Gong, jež byla zařazena mezi deset nejpozoruhodnějších staveb světa. Energetická ústředna byla přeměněna na technické muzeum, nově vznikl Velký svět techniky. Do Ostravy dnes míří nejen fanoušci industriální architektury, ale i milovníci hudby, kteří se už nyní těší, že se sem příští léto vrátí festival Colours of Ostrava.
Neratov Pohled do nebe
Vejdete, pohlédnete vzhůru a zůstanete stát v úžasu. Barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Neratově v Orlických horách, který byl před třiceti lety tak zdemolovaný, že z jeho nitra dokonce vyrůstaly stromy, má dnes prosklenou střechu. A jelikož zdejší pan farář Josef Suchár razí heslo „na co kostely, které jsou zavřené“, můžete sem vejít třeba uprostřed noci a pozorovat hvězdy. Za dne se sem ale vrátíte, abyste mohli vystoupat do obou kostelních věží.
Neratov byl už od 17. století významným poutním místem a dnes se sem zástupy věřících i nevěřících vracejí. V obci, kde v roce 1989 žili dva stálí obyvatelé, je dnes pivovar, kavárna, obchod... Velkou zásluhu na tom má nezisková organizace Sdružení Neratov, která pomáhá a zaměstnává lidi s postižením.
Bučina Železná opona
Temné časy naší ne tak dávné historie si můžete připomenout na šumavské Bučině. Vznikla zde totiž replika obludného zátarasu, který v 50. letech lemoval pohraničí, aby zabránil útěku českých i slovenských občanů na Západ. Návrat do minulosti je to vskutku autentický. Ostnatý drát, který býval pod napětím, strážní věž, výstražné cedule...
Tady vám chtě nechtě naskočí příběhy zmařených lidských životů. Pozitivní energii vám vrátí nádherné výhledy (nacházíte se ve výšce 1162 m n. m.) či oběd v blízkém hotelu Alpská vyhlídka. Pozor, nesmí se sem autem! Takže buď pěšky, na kole, nebo ekobusem z Kvildy.
Svatý Jan pod Skalou Skály a baroko
Místo nedaleko hradu Karlštejn, považované za jedno z nejkrásnějších ve středních Čechách, je spjato se jménem prvního českého křesťanského poutníka Ivana. Ten odmítl žít v pohodlí na hradě Tetíně a dal přednost chladné a vlhké krasové jeskyni, v jejíž blízkosti dnes stojí barokní kostel svatého Jana Křtitele a vyvěrá zde pramen léčivé vody.
Nádherný výhled si užijete z mohutné vápencové Skály, vysoké 438 metrů. „To není žádná výška!“ řeknete si asi. No, posuďte sami. S nadšením uvítáte informační tabule podél cesty, u kterých se budete moci zastavit! Z Berouna přes Svatý Jan pod Skalou na Karlštejn vede nejstarší dochovaná značená turistická trasa.
Hrad Houska Brána do pekel
Hrad v hlubokých kokořínských lesích je opředen spoustou hrůzostrašných historek. Podle legendy byl vystavěn na skále, v níž byla průrva vedoucí až do pekla. Ostatně podzemních chodeb a místností je zde údajně víc. Jiná legenda vypráví, že se na Housce a v jejím okolí v noci zjevuje postava v černé mnišské kápi bez obličeje.
Noční návštěvy se tedy nedoporučují. Zato za dne si prohlédněte dřevěné vyřezávané mechanické peklo, umístěné v prostorách bývalé kočárovny, které znázorňuje pekelné tresty za po zemské hříchy.
Zámek Velké Losiny Čarodějnické procesy
Losinský zámek, respektive losinské panství, je spojeno s takzvanými čarodějnickými procesy, probíhajícími zde v letech 1678 – 1692. Podle místní legendy poradila zdejší kořenářka ženě, které nedojila kráva, aby jí podala hostii. Ona i selka a posléze další ženy byly následkem toho nařčeny z čarodějnictví.
Procesy s nimi vedl nechvalně proslulý právník Jindřich Boblig, který má na svědomí zhruba sto lidských životů. Dramatické osudy zdokumentoval Václav Kaplický v románu Kladivo na čarodějnice, podle nějž vznikl stejnojmenný film, který se tu také natáčel.
V Losinách se kromě zámku nachází i Ruční papírna, termální lázně a minipivovar. To vše v malebném podhůří Jeseníků.
Dělostřelecká tvrz Bouda Těchotín Pomník zašlé slávy
Možná by se mohlo zdát, že návštěva tohoto železobetonového srubu, budovaného v letech 1935 – 1938, zaujme především muže, ale naše zkušenost říká, že prohlídka nadchne celou rodinu. V Boudě, zapsané na seznam kulturních památek ČR, můžete zhlédnout unikátní podzemní systém včetně kasáren až pro tři sta mužů, vchodový srub, otočnou výsuvnou dělostřeleckou věž atd.
Stejně jako další pohraniční objekty opevnění i Bouda svému účelu – obraně před vpádem nepřátelských vojsk – sloužila jen pár měsíců, tedy do přijetí podmínek Mnichovské dohody 30. září 1938.
Králův mlýn Opuštěná vesnice
Königsmühle nebo také Králův mlýn je zaniklá osada nacházející se pod Klínovcem v Krušných horách. Patří k místům, která byla po roce 1945, tedy po odsunu sudetských Němců, vymazána z mapy. Nadšenci z obou stran česko-německé hranice se však pustili do oživení oblasti, z níž se postupně stává oblíbený cíl turistů či cyklistů.
Byly zde instalovány umělecké objekty, které zajímavě kontrastují s atmosférou opuštěné vísky. Z té se zachovalo jen pár obvodových zdí, ruina statku, kde se lze schovat před deštěm, či vchody do sklepů. Hlavním lákadlem je zdejší nedotčená příroda.
