Jarní atmosféra na Češovských valech

Jarní atmosféra na Češovských valech | foto: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz

Úchvatné jako hradby v Dubrovníku. Češovské valy nemají v Česku obdoby

  • 4
Namísto rozpálených zdí z bílého vápence v Dubrovníku na vás čeká u vísky Češova mohutné hliněné opevnění, které se ovšem počalo rodit už před pár tisíci lety. Češovské valy patří mezi ojedinělá a kouzelná místa na Jičínsku a rozhodně by byla chyba jejich návštěvu vynechat.

Přirovnání k honosnému Dubrovníku zavání silnou nadsázkou, avšak společných rysů se sídly, co vábí turisty na okružní procházku po svých hradbách, se pár objeví. Jen pohled na červené střechy rušných měst tady nahrazuje divočina přírody.

Češovské valy se řadí mezi pamětihodnosti mimořádného významu. Především se jedná o výjimečně dochovaný systém opevnění, jaký u nás sotva najde konkurenci.

Zároveň Češovské valy uchvátí svojí velikostí. Výše valů místy dosahuje třináct metrů, v naší republice je to řadí na čelní pozici. Celková délka dosahuje zhruba tři kilometry, hlavní val opisuje kruh a doprovází ho až šest metrů hluboký příkop. Množství zeminy použité k vybudování opevnění odpovídá kapacitě 15 000 nákladních vagónů.

Linie vnějšího valu před severní branou

Češovské valy dodnes doprovází řada otazníků. Například proč vznikly, kdy byly zbudovány a komu sloužily. Věnoval jim pozornost už František Palacký a jako jediné hradiště ho uvádí ve svých Dějinách národa českého. Tehdy záhadné opevnění považoval za pozůstatek avarského tábora. Následně se objevily hypotézy o keltském oppidu. Archeologické nálezy zde doopravdy potvrdily lidskou přítomnost v době kamenné, bronzové i železné.

Další etapu rozvoje přinesl ranný středověk, kdy se uvnitř valů rozprostíralo slovanské sídliště. Strategická poloha na dominantním návrší sem prý přitáhla Žižkovy bojovníky. A ti se mezi hliněnými valy utábořili. Češovské valy jim umožňovaly pozorovat území od Polabí ke Krkonoším. Navíc tu existují prameniště vody, což je pro udržení vojenského tábora nezbytné. Během třicetileté války zde rozbili své ležení Švédové, kteří valy zpevnili, rozšířili a přizpůsobili pozicím dělostřelectva a proměnili je tak na klasické „šance“.

Jihozápadní část opevnění při pohledu od blízké lesní cesty. Fotografie velikost valu lehce potlačují, reálně působí mnohem mohutněji.

Nynější tvář Češovských valů se připisuje právě švédské přestavbě. Naposled se staré hradiště dočkalo praktického využití během prusko-rakouského konfliktu roku 1866. Tenkrát opevnění kupodivu nevyužili vojáci, nýbrž se sem do jejich bezpečí stáhli vystrašení civilisté.

Okružní túra

Dříve sem směřovala trasa žluté značka, ale ta byla zrušena. Zašlé značení se však naštěstí stále objevuje v terénu. V současné době přivádí návštěvníky k Češovským valům boční větev naučné stezky Češov – Vysoké Veselí. Když jsme se polní stezkou přiblížili k lesu, tak už mezi stromy probleskoval vysoký val. Za ním nás čekal šok. Z příšeří porostu se najednou vynořily fragmenty monumentální brány s vysokým opevněním a hlubokým příkopem. Poblíž se nachází památník Tomáše Svobody – panského myslivce a tajného protestanta z Češova, kterého roku 1729 v blízkém Kopidlně popravili, protože odmítal přestoupit na katolickou víru.

Monumentální severní brána

Příkrou stezkou se drápeme na korunu valu a následně po vyšlapané stezce pokračujeme dál do neznáma. Napravo hluboko dole zeje příkop a za ním se rýsuje předchozí vnější linie opevnění. Z druhé strany se zase táhne rovina vnitřního hradiště.

Obranné prvky jsou perfektně vidět a máme je tu jako na zlatém podnosu. Po pár stovkách metrů chůze mě napadla podoba s již zmíněnou procházkou po hradbách v Dubrovníku.

Postupujeme pomaloučku, s každou minutou se nám odkrývají pozoruhodná zákoutí. Temné jezírko a bahnité tůně s popadanými kmeny stromů signalizují přítomnost spodní vody. Nejvíce mě ale fascinuje obdivuhodná zachovalost valů a propojení impozantního lidského díla s přírodou i tichem místa ztraceného mimo dosah současné civilizace.

Nejimpozantnější úsek představuje jihozápadní část opevnění.

Míjíme předsunuté opevnění nazvané Prasečí rynek, poté i skromnější jižní bránu. Za jihovýchodním cípem se pak pokoušíme dostat k mohylovému pohřebišti. Před krajem lesa objevujeme nápadnou uměle navršenou plošinu. Další území, kde by se měly schovávat mohyly, bohužel pokrývá husté houští. Vracíme se zpět a u hlavní brány uzavíráme kruh. Dohromady jsme se v prostorách hradiště potulovali téměř tři hodiny. Potkali jsme pár lidí, spíše však šlo o místní, kteří se vydali na procházku s pejsky.

Pestrá paleta jara

Ideální dobu na výpravu k Češovským valům představuje jaro a zima, kdy přilehlý listnatý les ještě zůstává prosvětlený. Rozhodně tu musí být hezky také během barevného podzimu. V létě hradiště halí stín a putování po valech mohou trochu znepříjemnit křoviny.

Dubnová záplava dymnivky duté

My jsem se sem vydali počátkem druhé půle dubna a zastihli jsme velkolepý nástup jara: vnitřní plochu hradiště pocukrovaly koberce rozkvetlých sasanek. Naopak tělesa valů hýřila barevnou paletou dymnivek dutých. V některých úsecích dokonce dymnivky pokrývaly celý val od paty až ke koruně.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Češovské valy patří ke chráněným kulturním památkám, takže jakékoliv poškozování je trestné. Nálezy odtud jsou uloženy v jičínském muzeu.

Před výpravou doporučuji si nastudovat předpověď počasí, za větrného dne tu hrozí pády suchých větví a stromů.

Veřejnou dopravou jsou Češovské valy dostupné od autobusových zastávek Češov nebo Kozojedy-cihelna. O víkendu však bývá frekvence spojů nízká.

Internet
www.cesov.wz.cz
https://carokraj.cz

, pro iDNES.cz