Kupole pravoslavných kostelů mi vždycky připomínaly kopečky šlehačky na dortu. Barvu ovšem nemají bílou, většinou spíš zlatou. V Česku je nejznámější trojice lázeňských kostelů v Karlových Varech, Františkových Lázních a Mariánských Lázních. Pravoslavných kostelů v ruském stylu jsem po Česku napočítal devět. Další jsou v Mariánských Lázních, Třebíči, Chudobíně a Kroměříži.
Ortodoxní církev využívá i další kostely, například dřevěné kostelíky v karpatském stylu nebo barokní kostely, které se na první pohled neliší od katolických. Ty jsem tentokrát ponechal stranou.
Františkolázeňský kostel svaté Olgy je takový trochu „periferní“. Takové kostely bývají i v Rusku na předměstích. Provází ho hlavně zajímavý příběh místního popa. Otec Jan Křivka tam přišel ve věku 23 let v roce 1949 a sloužil v kostele celý život do roku 2013! Normálně nedávám do článků vykřičník, ale tady je na místě. Křivka věnoval chrámu 64 let a kdykoli ho míjím, tak si na něj vzpomenu.
Hledat nejkrásnější „ruský chrám v Česku“ mě prvně napadlo v Olomouci. Tamní chrám svatého Gorazda byl dlouho mým favoritem. Má neobvyklou kombinaci růžové fasády, zelených střech a zlaté báně.
A hlavně je na něj zajímavý průhled předlouhou Komenského ulicí přes dvě řeky od centra Olomouce od katedrály. Je to takový nečekaný vznešený „soused“ činžáků na olomoucké periferii.
Pravoslavný funkcionalismus
Brno je funkcionalistické a brněnský pravoslavný chrám svatého Václava na svahu Špilberku je takovou skoro funkcionalistickou kostkou s přidanou věžičkou. Obdivuji jeho čisté linie.
Připletl jsem se tam zrovna k bohoslužbě. Rusové se chlubí okázale svým bohatstvím. Před vchodem do kostela stál sportovní vůz, kolem něj ostří týpci, ale v kostele se i tihle lidé pokorně skloní. Toho si vždycky všimnu.
A vždycky se nechám unést atmosférou liturgických zpěvů z těchto kostelů. Brno převzalo vedení po Olomouci.
Premiérův chrám
Praha má malý ruský pravoslavný Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na olšanských hřbitovech. Dokonale zapadá do symetrie pravoslavného hřbitova, bohužel dovnitř se nedá.
Brněnský pravoslavný chrám svatého Václava byl postaven ve 30. letech minulého století ve funkcionalistickém slohu. "Prozrazuje" ho akorát typická ruská věžička.
Olomoucký kostel svatého Gorazda má i kapli zasvěcenou mučedníkovi Gorazdovi II. popravenému za heydrichiády nacisty.
Když jsem si ho prohlížel, vyšel z něj vousatý muž a řekl přísně: „Zakrýto.“ (rusky: zavřeno). Zajímavé je, že na jeho výstavbu přispěl prvorepublikový premiér Karel Kramář (měl ruskou manželku), který je tam i pohřben v kryptě.
Nakonec jsem si nechal největší a nejkrásnější český pravoslavný chrám - karlovarského svatého Petra a Pavla. Možná to bylo trochu čekané, ale musím uznat, že v Česku nemá konkurenci.
Když někomu ukážete jeho fotku, můžete úspěšně tvrdit, že je z Ruska. Kostel je běžně otevřený pro prohlídky a zatímco jiné pravoslavné kostely jsou uvnitř trochu nepřehledné, ten karlovarský má prosvětlený interiér s obrovským zeleným kobercem.
Karlovarský chrám svatého Petra a Pavla je největším a nejkrásnějším ruským pravoslavným svatostánkem v Česku.
Všimněte si i postav svatých na fasádě. Svatý Petr svírá klíč a vedle je i ruský car Nikolaj II., kterého pravoslavná církev uctívá jako svatého. V Karlových Varech přebýval v roce 1711 ruský car Petr Veliký a vypráví se, že už on si jako první přál výstavbu pravoslavného kostela v tomto městě. Vary se však dočkaly až na konci 19. století.
Místo pointy - občas teď přemýšlím, jestli jednou nebudu psát podobný článek na téma „nejkrásnější mešita s minaretem“ v Česku. Ukáže se v budoucnosti.
