Po šumavské Šukačce jsem našel další místo, kam se jezdí už jen proto, aby si tam turisté vyfotili ceduli nebo se u té cedule vyfotili přímo oni sami. Osadu Prdel. My jsme toto slovo obyčejně v MF DNES vyhvězdičkovávali a vytečkovávali, ale když je to oficiální zeměpisný název s velkým P, není to podle mě nutné.
Jihočeská osada Prdel nefiguruje ještě na všech internetových mapách, ale zaměříte ji snadno podle Hospůdky Před Prdelí, což je jakási „brána do Prdele“. Nejbližší vesnice je Rapšach, nejbližší město Suchdol nad Lužnicí a zdejší kraj se už stovky let nazývá Vitorazsko.
Napůl Česko, napůl Rakousko
Vitorazsko, to slovo zní vznešeně a až tak nějak goticky. Je to kraj, který se nazývá podle rakouského města Weitra, česky Vitoraz. Je to oblast rozkročená mezi dnešní Rakousko a Česko, a i tu českou část jsme dostali na základě smluv o rozdělení Evropy po první světové válce v roce 1920. U nás je Vitorazsko vymezené zhruba trojúhelníkem měst České Velenice, Suchdol nad Lužnicí a Chlum u Třeboně na okrajích.
Krajina Vitorazska kolem Prdele je hodně lesnatá a protínají ji rovné asfaltové cesty. Trochu to tu připomíná Brdy.
Je to kraj lesů a pastvin. Až jsem si říkal, že je to zvláštní, že to co vidím podél silnice, by za normálních okolností jinde v Česku bylo obilné pole, ale tady je to pastvina s huňatými béžovými kravami.
Hej, Hejmone
Ale zpátky do osady Prdel. Vlastně jsou to jen tři bílé domy na louce a cedule upozorňující na začátek a konec osady. Prdel člověk přejde za minutu a může ji na konci snadno opustit. Jak se jmenuje obyvatel Prdele, už raději spekulovat nebudu. Cestu do osady ukazuje u hospody vyřezaný rozcestník ve tvaru velké dřevěné sovy, který má na křídlech nápis: „Výpadovka do Prdele“. Původ názvu osady Prdel je docela zajímavý a originální. „Je jedna varianta, proč se tak osada jmenuje. Prý tam býval rybník a u něj mlýn a ten stál pod hrází, takže tam byla tma i ve dne…“ říká mi do telefonu nájemce Hospůdky Před Prdelí.
Svérázný rozcestník ve tvaru dřevěné sovy ve Vitorazsku
A teď pár zajímavostí z Prdele a okolí: kousek od Prdele východně je osada Malý London, kousek západně Paříž, jižně Bosna. Původ zvláštních názvů se někdy spojuje s emigrací (ale to by spíš v zámoří byla New Ass, Nová Prdel), zatímco druhá verze je, že úředníci, kteří uměle pojmenovávali nové shluky domů, chtěli být národnostně citliví a chtěli se vyhnout českým i německým názvům ...tak se vydali netradiční cestou.
Nedaleko od Prdele také stojí lovecký zámeček Nová Huť a v jeho okolí se prý zjevuje asi nejpodivnější české strašidlo – Hejmon. Když budu citovat jednu z knih pověstí: „Nikdo neví, jak vypadá a může vypadat jakkoli. Jako pařez, jako vítr, jako obrovitý zajíc.“ Je to dobrý ochranný duch Třeboňska a Novohradských hor a má spadeno zvláště na pytláky. A do třetice, zajímavostí je tu i samotný Chlum u Třeboně se zámkem a lávkou na ostrov na rybníku Hejtman, která se stala hitem Instagramu.
Kamenná zadnice
A když už jsme u těch zadnic, můžeme navštívit i druhé místo s tímto jménem v české krajině. Skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě je mnohem známější než výše zmíněná osada. Vypravil jsem se tam po zelené značce z Valtinova a mohu potvrdit, že název je skutečně přiléhavý. Skála v malém lesíku vypadá jako dva metry vysoká vystrčená zadnice klečící postavy s nezbytnou čárkou uprostřed. Další vodorovné šrámy jsou v levé části, jako by někdo čerta přes ten zadek praštil. Vedle nechybí malé odpočívadlo a informační tabule.
Skalní útvar Ďáblova prdel v České Kanadě opravdu zadní část těla silně připomíná.
A protože jde o skálu ze žuly, těžko ji někdo přitesával, jako kdyby to byl pískovec. Prdel vznikla zvětráváním. V kraji jsou i další podobné kameny, třeba Zkamenělý drak nebo Ďáblův chléb.
Docela by mě zajímalo, jak staré je to pojmenování – jestli tak jadrní byli už naši předkové? A proč „ďáblova“? Jen kvůli té velikosti? Na jedné internetové stránce o České Kanadě jsem se dočetl, že skálu znovuobjevil a zpopularizoval fotograf Jiří Tiller, který ji dal na obálku své knihy Sculpturae Naturae z roku 2006.
V českém místopisu se jinak vyskytuje ještě skála Kamzičí prdel u Srbské Kamenice. Ať je to jakkoli, když jsem fotku kamene u Valtinova poslal jednomu kolegovi, přišla do mailu stručná odpověď: „Děláš si p**el? Ta je obrovská.“
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
