Pokud se rozpomínáte, jestli jste někdy byli v zámku Načeradec, tak nejspíš ne. Ještě do roku 2015 tam totiž sídlil výchovný ústav, který dodnes na zámku připomíná bistro s půvabným názvem Polepšovna. Načeradec nyní opravuje pražská podnikatelka Stanislava Bártová, která ho před pár lety koupila. „Zámek jsme vydražili za dvanáct milionů korun, byli jsme jediní zájemci.“ říká Bártová.
Dům tiché pohody
Zámek Načeradec se bude slavnostně otevírat v sobotu 14. června. Návštěvníci si budou moci poprvé prohlédnout památku, která nebyla nikdy otevřená a ve které se dochovaly původní schodiště, sklepy, chodby a klenby, byť tam nebude přímo prohlídková trasa a pokoje jsou moderně zařízené. I pro neubytované turisty bude celoročně kromě bistra Polepšovna otevřený anglický park, který byl také dosud nepřístupný, protože byl zámek sociálním ústavem. Pro hotelové hosty pak bude k dispozici i wellness.
Na zámku žila od 30. do 60. let i jedna významná osobnost – dnes už spíš zapomenutá spisovatelka Hana Klenková, neteř prezidenta Edvarda Beneše, jejíž manžel byl ředitelem výchovného ústavu a ona sama tam pracovala jako vychovatelka. Načeradecká polepšovna inspirovala i její dílo.. Už jen ty názvy knih: Dům tiché pohody a Darebák jsou výmluvné.
Na stránkách Načeradce se objevuje i zmínka, že majitelé mají k tomuto kraji vztah. „My jsme se po nějakém historickém objektu poohlíželi poměrně dlouho, deset let zpátky. Jednu dobu to byl zábavný program na víkendy. Už jsme to skoro vzdali, všechno bylo buď velikánské, nebo přes to prošla armáda. Pak jsme byli na výletě v Táboře a v nějakém realitním magazínu se tam psalo, že se koná asi desáté kolo dražby zámku Načeradec. Manželova babička odtud pochází, manžel tam trávil prázdniny. Zdejší kořeny naší rodiny jsou přímé a autentické, bylo to asi znamení,“ pokračuje nová „zámecká paní“.
Zámek je rozlehlý, nápadný, i když pravda, že ne úplně zdobný, je bez věže, ale zámek to je. A když jsme se tam procházeli klenutou chodbou a na jejím konci se v protisvětle rýsovalo litinové točité schodiště, dostavila se i správná zámecká atmosféra.
„Mělo to v době výchovného ústavu kapacitu čtyřicet pět děcek, ale standardně jich bylo tak padesát procent na útěku, takže jich tady pobývalo luxusně tak dvacet. Ekonomicky to moc nedávalo smysl,“ vypráví Bártová, proč byla památka v nabídce.
Jako asi každého, kdo si koupí zámek, ve kterém „hospodařilo 20. století“, i Bártovou čekala mnohá překvapení – třeba topení na lehký topný olej s pěti velkými barely přímo v kotelně, ve kterých se palivo skladovalo.
Zámek plný uprchlíků
Podobně jako Matěj Stropnický a Dan Krejčík, kteří na čerstvě koupeném zámku Osečany ubytovali ukrajinské uprchlíky, Bártová udělala to samé.
„Když vypukl konflikt na Ukrajině, chtěli jsme to nějak nabídnout. Nahoře je patnáct místností. Dali jsme tam postele, a byli jsme napjatí, jestli to půjde vytopit a světe div se, topení se rozjelo na plné obrátky. Ubytovalo se tady šedesát maminek a babiček s dětmi. Zareagovali i naši dodavatelé z firmy, takže se to podařilo vybavit nábytkem a elektronikou,“ dodala majitelka.
Bártová původně zvažovala, jestli má interiér vybavit replikami historického nábytku nebo moderně. Nakonec se rozhodla pro druhou možnost. Když zámkem procházíme, musím souhlasit, že je to lepší, protože pak působí mnohem útulněji. Jeden „vzorový“ pokoj už je tam zařízený.
Jednopatrový zámek s podkrovím, který se „roztahuje“ hlavně do šířky, byl postaven v barokním slohu někdy kolem roku 1730. Před sto lety ho získala organizace s krásným názvem Družina válečných poškozenců a od té doby už sloužil až do doby nedávné jako sociální domov státu.
Radnice „vykukuje“ z tvrze
V Načeradci hned vedle zámku je ještě jedna cenná památka – částečně románský kostel z 12. století, ke kterému byla trochu zvláštně „přilepená“ gotická loď na druhé straně. Teprve v roce 2009 tam byly odkryté malby na stěnách a ještě se nepodařilo ani rozluštit, kdo je na nich vyobrazen. „Lepení“ staveb z různých slohů má zřejmě v městečku tradici.
Další kuriozitou Načeradce je totiž bývalá gotická solnice (podle některých pramenů tvrz), jejíž zřícenina byla „nastavená“ návstavbou klasicistní zvonice a vedle byla ještě přistavěná radnice. Výsledek trochu vypadá jako známější kostel v Žulové, který zase „vykukuje“ ze zdi bývalého hradu.
Načeradec je také výchozím bodem pro výlet na Blaník, na který se po zelené značce dostanete za hodinu.
