0 / 20
Zatímco dnešní svět drží suchý únor, v někdejším Československu byla návštěva restaurace a posezení u piva samozřejmostí v každém měsíci. Starší ročníky si jistě vybaví dělení restauračních zařízení do cenových skupin – od noblesních „jedniček“ až po drsnější nádražní „čtyřky“. Od Obecního domu, Jalty či Barrandovských teras se proto vydáme i tam, kde přes kouř nebylo vidět na půllitr.
Autor: ČTK
První zdravotní jídelna v Praze zahájila provoz v bývalé restauraci U Bumbrlíčka. „Tato restaurace je novinkou v našem pohostinctví a zřízení jídelny tohoto druhu bylo již dlouho očekáváno lidmi, kteří trpí neduhy zažívacího ústrojí,“ uváděl dobový tisk. Novinka v československém pohostinství byla určena lidem s dietními omezeními – na stolech nechyběly cedulky s označením jednotlivých dietních skupin. (1. prosince 1948)
Autor: ČTK
Maminky od mnoha dětí, pracující v zemědělství, se poprvé v životě dostali na „dovolenou“. Díky Jednotnému svazu českých zemědělců se podívaly do Prahy, navštěvovaly památky, divadla i restaurace a večer si užívaly společenské posezení s hudbou a tancem. „Pro všechny tyto ženy, které ve svém životě plném tvrdé práce nepoznaly dosud, co je to dovolená, je to radostný a silný zážitek,“ hlásal tehdejší ministr sociální péče. (25. ledna 1949)
Autor: ČTK
Družstevníci z JZD Veleň po práci nemířili domů, ale rovnou do hospody, kde se probíraly pracovní i osobní starosti. Pivo byla jejich zasloužená odměna. (3. května 1951)
Autor: ČTK
Výčep piva v Paláci Drahňovský ve Vodičkově ulici v Praze měl jednoduchý interiér, rychlou obsluhu a nabízel jistotu, že pivo bude vždy studené. (1. března 1954)
Autor: ČTK
Slavnostní otevření hotelu Jalta na Václavském náměstí. Restaurace v přízemí patřila k těm noblesnějším podnikům, kam se chodilo nejen jíst, ale i „být viděn“. (31. května 1958)
Autor: ČTK
Dům potravin na Václavském náměstí nabízel dvacet druhů vín z celého světa, speciální nápoje, kávu i cukrářské výrobky. Pro mnohé návštěvníky malý výlet do světa chutí. (29. října 1958)
Autor: ČTK
Restaurace Praha na Letenské pláni byla stále plná. Hosty lákala nejen kuchyně, ale především jedinečný výhled na Prahu nad řekou. (14. července 1960)
Autor: ČTK
Masné krámy v Českých Budějovicích čepovaly pivo z místního pivovaru Budvar. Tradice, která přetrvala desetiletí, dodnes patří k symbolům města. (1. ledna 1961)
Autor: ČTK
K těm lepším podnikům patřila také Bruselská restaurace v Letenských sadech. Moderní architektura a terasa nad Vltavou byly synonymem pro atmosféru šedesátých let v plné síle. (25. června 1963)
Autor: ČTK
Příjemné letní posezení nabízela také terasa Mánesu u Vltavy. Horké dny byly se studenými nápoji a Prahou jako na dlani snesitelnější. (26. července 1963)
Autor: ČTK
Živo bylo i v zahradní restauraci na Vyšehradě. Partie šachu vyžadovala soustředění – i když kolem cinkaly půllitry a šuměl letní večer. (1. srpna 1963)
Autor: ČTK
Za jeden z pilířů pražské pivní kultury byla odjakživa považována Restaurace u Pinkasů. (8. srpna 1963)
Autor: ČTK
Kdo si chtěl užít výhledy na osvětlenou Prahu, mířil za letních večerů na Barrandovské terasy. (8. srpna 1963)
Autor: ČTK
Vysoká kvalita se netýkala jen hlavního města. Speciální zážitek s výhledem na hory po dni na svahu nabízela restaurace v Interhotelu Montana ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. (22. ledna 1970)
Autor: ČTK
Interiér restaurace Berjozka v Domě sovětské vědy a kultury v Praze. Takto vypadala typická výzdoba, která odpovídala tehdejší době. (3. června 1971)
Autor: ČTK
Hospůdka U dvou srdcí na Malé Straně byla stále plná. Starobylý interiér s klenutými stropy a atmosféra pravé putyky lákaly štamgasty „na jedno“. (13. ledna 1972)
Autor: ČTK
Veřejnosti se otevřela nová restaurace a hotel na Ještědu. Při otevření nabídla kavárnu, bar i salonky – a především výhled, který bral dech. (13. července 1973)
Autor: ČTK
Možností pro občerstvení turistů byla na Staroměstském náměstí několik. V pozadí Staroměstský orloj a Týnský chrám v lešení. Praha působila jako magnet pro návštěvníky z celého světa. (1980)
Autor: ČTK
Francouzská restaurace v Obecním domě patřila k jedné z pražských „jedniček“. Stala se symbolem elegance a secesní krásy, kde se historie snoubila s gastronomií. (1. dubna 1986)
Autor: ČTK
