Bizarní a strašidelné
Čertovy hlavy. Údajně největší skulptury ve volné přírodě v Evropě vytesal v 19. století Václav Levý u Želíz. Čerti měří devět metrů, jsou volně přístupní. Šklebí se čertovsky, ale rohy nemají. Levý má v okolí na svědomí ještě Hada, Harfenici a jeskyni Klácelku s trpaslíky.
Připadal jsem si jako v nějaké indiánské hororové zahrádce, přestože jsem stál u hlavní silnice, pár set metrů od kýčovitě malebného centra Slavonic. Všude se kroutily pahýly kmenů a větví, občas na některé visela lebka zvířete a najednou se objevil muž, který mě lákal dál. Myslel jsem, že mě zavede do perníkové chaloupky, ale Karel Tůma mě uvítal ve svém Muzeu samorostů. Má v něm 1 500 exemplářů.
Opatruje Adama a Evu s nepřehlédnutelnými pohlavními znaky, slona s chobotem nebo bezpočet samorostíčků připomínajících parůžky a vidlice „Manželka byla dcera hajného, u kterého jsem sloužil, tak má pro dřevo z lesa pochopení,“ směje se pan Tůma.
Hájovna, ve které pan Tůma žije. Část samorostů má i v několika místnostech uvnitř.
Co si představíte, když se řekne – nejbizarnější místa v Česku? Já si představím třeba právě slavonické Muzeum samorostů nebo Dům oběšených panenek ve Rváčově u Hlinska. Ten také vypadá jak z hororu.
Jedete kolem a už ze silnice je vidět, že na klaccích na neoplocené zahradě, na stromech i jinde visí torza plastikových dětských hraček. V některých případech jsou to jen hlavičky, jinde celá těla, často špinavá a zaprášená. Majitel domu rád vypráví, že ho panenky uklidňují a že si skrz ně představí to dítě, které si s nimi hrálo.
Garantuji vám, že většinu kolemjdoucích a kolemjedoucích rozhodně neuklidní, spíš vyděsí. Panenka s plastovýma výraznýma očima vypadá děsivě, obzvlášť za zimního soumraku.
