Kamenný Čertův most nedaleko Mladče
Kolik se najde v české krajině útvarů s názvy jako Čertova skála, Čertův mlýn, Čertova hora, Čertova díra, Čertův most a dalšími? Jen Čertových skal lze u nás na mapách vystopovat celkem osm.
Většina z nich podle legend vznikla na základě sázky. Scénář byl vždy jasný. Čert se vsadil s člověkem, že přes noc něco postaví, a když to stihne, propadne mu nešťastníkova duše. Když to nestihne, bude člověk svobodný. Téměř vždy to dopadlo tak, že člověk nějakým jednoduchým trikem (typicky přinutil kohouty dřív zakokrhat a ohlásit ráno) čerta převezl a nemusel do pekla.
„Českej čert je trumbera, takové nešikovné nemehlo, které je v podstatě spíš k úsměvu, než aby se ho děti bály. V tomhle stojíme v evropském měřítku úplně mimo,“ říká filmový režisér Zdeněk Troška, který měl ve svých dílech čertů desítky.
Příjemná Pekla
Když jsem psal knihu Strašidelné Česko, věnoval jsem rohatému celý jeden oddíl. Zjistil jsem, že lidé si „počertovsku“ většinou vysvětlovali vznik geologicky poněkud vybočujících útvarů, který jinak moc nechápali.
Typickým příkladem je kamenné moře Čertova stěna, známé i díky opeře Bedřicha Smetany. O leckteré prohlubni ve skále si naši předkové vyprávěli, že je to otisk ďáblova kopyta.
A když už jsme u čertů, je také zajímavé, kolik se na mapě Česka nalézá „Pekel“. Překvapivě to ve většině z nich nevypadá nijak strašidelně, snad kromě jeskyní Pekelné doly, kde se usídlil motorkářský klub.
Ale do skalnatého údolí Peklo mezi Zahrádkami a Českou Lípou se zjara chodí za nádherně rozkvetlými lány bledulí. Ještě příjemněji působí výletní hospoda „Bartoňova útulna Peklo“ u Nového Města nad Metují, postavená podle projektu Dušana Jurkoviče. Útulna je romantická malovaná roubenka, kterou ale zdobí kovový lustr se „svítícími“ čerty a venku hosty vítá dřevěná socha pekelníka.
Kdysi jsem dokonce v jednom hravém článku zkoumal, jestli je to hezčí v Pekle, nebo v Nebi, protože kousek od Kašperských Hor existuje i místo s tímto jménem. Nakonec to dopadlo nerozhodně.
