Štědrovečerní večeře
Čechy
Za vrchol českých Vánoc můžeme považovat Štědrý den, kdy se celá rodina sejde u slavnostní večeře. V minulosti nesměl na stole chybět houbový kuba, sušené ovoce, rybí polévka, čočka či hrách a kapr a maso.
Každá potravina měla svůj význam, například konzumace luštěnin podle tradice zajišťovala hospodáři dostatek peněz, kapr a maso zase rodinnou pohodu a štěstí. V současnosti se tradiční večeře skládá z rybí či knedlíčkové polévky a smaženého kapra podávaného s bramborovým salátem.
Sasko
Sasové jsou hrdí na svou hornickou historii. Dodnes je hojně udržován starý vánoční zvyk „Neunerlei“ neboli štědrovečerní pokrm hornické rodiny. Taková večeře se skládá z devíti různých pokrmů a každý má své specifikum. Například klobása má přinést fyzickou sílu, čočka dostatek drobných, kompot má osladit život a pečená husa zajistit rodinný blahobyt.
Protestantské rodiny udržují často jinou štědrovečerní tabuli, o dost chudší. Servírují jen bramborový salát s vídeňským párkem, klobásou nebo vajíčkem.
Zdobení stromku
Čechy
Musí se vybrat stromek dost veliký, dostatečně rovný, krásně zelený. Kritérií je mnoho. Když se už podaří najít ten správný, přichází další fáze – zdobení. Víc než polovina národa preferuje klasické skleněné zdobení a barevná světýlka, další používají cukroví, čokoládové kolekce nebo sušené ovoce a slaměné ozdoby.
Sasko
Ozdobený stromek je neodmyslitelným symbolem Vánoc a tradice jeho zdobení pochází právě od našich německých sousedů. Ti si jej od 16. století zdobili sušeným ovocem, slámou a ořechy, v 18. století přibyly hořící svíčky.
Dnes Sasové samozřejmě také zdobí stromek světýlky nebo skleněnými ozdobami rozličných tvarů a čokoládovými kolekcemi. Děti si na samotné vyšperkování stromku musí počkat až na Štědrý den.
Pohled na vánoční Drážďany.
Cukroví
Čechy
Český národ peče rád a hodně. Každoročně se v domácnostech objevují desítky druhů cukroví, pečené, nepečené, suché, s marmeládou, každý si vybere. Závod oblíbenosti vyhrávají na plné čáře vanilkové rohlíčky, linecká kolečka, kakaové ořechy a vosí hnízda, kterých sní každý průměrný Čech za celé Vánoce víc než kilo.
Další typicky českou vánoční sladkostí je vánočka, ta má svým tvarem připomínat Ježíška v zavinovačce a poukazovat tak na křesťanskou tradici těchto svátků.
Sasko
Pečicí mánie je na obou stranách stejná, druhy cukroví se však liší. Na německé straně hranice jsou nejtypičtější a nejoblíbenější perníčky, skořicové hvězdičky, biskupský chlebíček nebo vaječné cukroví.
První zmínka o drážďanské vánoční štole je již z roku 1474 a je na účtence křesťanského špitálu sv. Bartoloměje. O vynikající vánoční pochoutce se tehdy ovšem rozhodně hovořit nedalo.
Nejtradičnější je však vánoční štola, hutné pečivo napěchované rozinkami a na povrchu posypané moučkovým cukrem. Na rozdíl od naší vánočky se peče už čtyři týdny před svátky, aby se pořádně odležela a všechny chutě se mohly rozvinout.
Mše
Čechy
Přestože jsou Češi povětšinou ateisté, zajít o Vánocích do kostela se rozhodne většina národa. V průběhu adventu si tam totiž mohou poslechnout krásnou církevní skladbu nazývanou Česká mše vánoční, lidově zvanou Rybovka podle autora Jakuba Jana Ryby.
A pak je tu půlnoční mše, která začíná o půlnoci z 24. na 25. prosince a je tradičně nejnavštěvovanější mší v roce, pro většinu národa jedinou, kterou navštíví.
Sasko
Sasko je na rozdíl od Čech rozděleno na dva náboženské proudy – protestanství a křesťanství. Křesťané chodí do kostela už od 22 hodin, půlnoční mši neznají. Protestanti mše začínají už odpoledne, kdy děti hrají příběh Josefa a Marie a poté následuje samotný obřad. Ten musí skončit nejpozději v pět hodin odpoledne, aby byl čas na večeři a rozdávání dárků.
Kdo nosí dárky
Čechy
Na co se malí i velcí těší o Vánocích? Přece na dárky! Ty v Čechách rozdává malý Ježíšek. Nemá sice žádnou konkrétní podobu a ani se neví, jak vlastně dárky pod stromeček doručuje. Ale ať už vypadá jakkoliv a volí jakoukoliv doručovací cestu, každý rok se mu daří nevídané a vykouzlí miliony úsměvů.
Sasko
Našim sousedům pak dárky nenosí Ježíšek, ale Vánoční muž, německy Weihnachtsmann. Tedy postarší muž se zrzavými vlasy a vousy, na sobě má šedý kabát s kapucí. Aby rozdal všechny dárky včas, cestuje na divokém větru.
V mnoha rodinách se však nenechává jen a pouze na dětech a jejich fantazii, aby si Weihnachtsmanna představily, často se za něj někdo z rodiny převlékne, zazvoní u dveří a dárky reálně donese. Díky tomu mají děti krásné zážitky a mohou se ve škole chlubit ještě několik měsíců.
