Dechberoucí podzemní katedrály. Tajemná říše z filmových fantasy. Nebo taky trpasličí doly Morie z Pána prstenů. Podobných přízvisek se už dočkaly unikátní prostory tří bývalých vodojemů pod brněnským Žlutým kopcem.
Podzemní stavby z přelomu 19. a 20. století se letos otevřely veřejnosti a zájem byl mimořádný: termíny prohlídek na léto byly obratem vyprodané. Trvalo to prý jen čtvrt hodiny...
Nevšední krása
Vodojemy pod Žlutým kopcem sloužily k zásobování obyvatel Brna až do roku 1997. Dva jsou cihlové a jeden je z betonu, všechny tři jsou chráněnou památkou. Zatím se návštěvníci dostanou do jednoho, ale do dvou let by to snad mohlo být jinak.
Brněnští radní by rádi postupně zpřístupnili celý tento vzácný industriální prostor, myslí se i na kavárnu a další turistické zázemí. Zatím byl vybudován vstup do nejstaršího z vodojemů. Ten vznikl v letech 1869–1872 v hloubce šesti metrů. Je vyzděný pálenými červenými cihlami a jeho rozměry činí 45 × 45 metrů.
Druhý vodojem byl vybudován na přelomu 19. a 20. století o rozměrech 45 × 70 metrů. Nejmladší z vodojemů pochází z 20. let minulého století, hluboký je pět metrů a tvoří ho dvě betonové nádrže o rozměrech 30 × 35 a 30 × 45 metrů.
Trojice různě starých památek je skryta ve svahu mezi ulicemi Tvrdého a Tomešova a tomu, jaká nevšední krása se tady jen pár metrů pod zemí rozprostírá, na pohled nic nenasvědčuje.
Jako v Istanbulu
Projekt brněnské úpravny vody vypracovali v druhé polovině 19. století londýnští stavitelé. Moravskou odpověď na „potopený palác“, jak se přezdívá cisternám Yerebatan, světově proslulé podzemní zásobárně vody v tureckém Istanbulu, mohlo donedávna spatřit jen pár desítek vyvolených, hlavně pracovníků Brněnských vodáren a kanalizací.
Poté, co byly vodojemy odpojeny od vodovodní sítě, se uvažovalo i o jejich likvidaci, což by byla opravdu velká škoda. Klenuté stropy, podepřené monumentálními pravidelnými sloupy se stupňovitými patkami, vzbuzují dojem, že se nalézáte v obrovském středověkém chrámu, který se přičiněním záhadných okolností propadl pod zem.
Vodojemy měly být zbourány. Naštěstí se tak nestalo.
Atmosféru dokreslují rzí pokryté potrubí a žebříky i spletitými kořínky pokryté části sloupů a stěn, jež tak působí, jako by je vyzdobil abstraktní malíř.
Brněnské podzemí je vůbec výjimečný fenomén. Jen málokteré jiné město u nás se může pochlubit tak rozsáhlým bludištěm podzemních tunelů, sklepů či štol. Pokud se třeba do vodojemů na Žlutém kopci nedostanete, máte v Brně mnoho jiných možností, jak nahlédnout pod povrch zemský.
Navštívit můžete zmíněný labyrint pod nejstarším dochovaným náměstím v Brně, Zelným trhem, nebo třeba Mincmistrovský sklep na Dominikánském náměstí, s expozicí prastarého řemesla ražby mincí.
A pokud se rádi bojíte, zavítejte také do kostela svatého Jakuba – pod jeho dlažbou se totiž nachází druhá největší objevená kostnice v Evropě. Počtem kosterních ostatků ji předčí jenom pařížské katakomby.
