Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

aktualizováno 
Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky na kole nabízí na každém kroku objevy drobných památek, přírodních zvláštností či netušených krajinných scenérií s dalekými výhledy.

Větrný mlýn v Přemyslovicích | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Do Bouzovské vrchoviny, lemující ze západní strany sníženinu úrodných hanáckých rovin, jezdí turisté obdivovat především pohádkový hrad Bouzov a divukrásné Javoříčské jeskyně.

Zbytek rozlehlého území převážně opuštěného venkovského charakteru čeká na vnímavé objevitele. Putování bukovými lesy, rozkvetlými loukami, jabloňovými alejemi i sklizenými poli kolem zapadlých hanáckých vesniček patří k nezapomenutelným zážitkům.

Romatika starých časů

Oblast Bouzovské vrchoviny má charakter převážně náhorní roviny a je chudá na vydatnější povrchové toky. Tím více tu ale bývá větrno, což v minulosti podmínilo hojnou výstavbu větrných mlýnů. Jeden velmi pozoruhodný stojí v malebné vesničce Hačky.

Fotogalerie

Větrný mlýn v Hačkách není ani dřevěný celootáčivý, ani zděný s otočnou střechou, ale zcela atypický. Vznikl v roce 1923 jako svérázný produkt, sestrojený patrně podle vlastních plánů zručného a fantazií vybaveného vesnického řemeslníka a stavitele.

Základem je zděná hranolová budova s dřevěnou nástavbou útlého, kónického tvaru bez oken, která je kryta otáčivou střechou se šesti lopatkami. Netradiční bylo i mlecí zařízení, které nemlelo mouku, pouze šrotovalo a vyrábělo kroupy.

Vzhledem k době vzniku byl větrný mlýn v Hačkách v průběhu 20. století považován za novodobý a „památkově nevýznamný“ objekt. Například v Časopise turistů z roku 1946 autor krátkého příspěvku uvádí, že větrnému mlýnu v Hačkách schází „romantika starých časů“.

Atypický větřák stál proto stranou zájmu památkářů, historiků i vlastivědných pracovníků a o jeho činnosti se nezachovaly prakticky žádné informace. Památkové ochrany se mlýn nedočkal dodnes, přestože „romantiku starých časů“ mu dnes již určitě nelze upřít.

Větrný mlýn v Hačkách

Větrný mlýn v Hačkách

Údolí Pilavky s pramenem Ochozské kyselky

Údolí Pilavky s pramenem Ochozské kyselky

Neznámá hanácká kyselka

Od větrného mlýna v Hačkách vás polní cesta přivede do malebného údolí říčky Pilavky, kde kdysi pracoval pro změnu vodní mlýn. Dnes je z něj příležitostně a sezóně otevírající hospůdka „Na starym mléně“. Osamocené stavení je zároveň východiskem k nedaleké Ochozské kyselce, jejíž věhlas má dosah bohužel jen pár kilometrů do okolí. A to navzdory vynikajícím chuťovým vlastnostem!

V širším regionu představuje Ochozská kyselka vzácný přírodní jev, protože široko daleko žádné kyselky nevyvěrají. Pramen pojmenovaný podle nejbližší vesnice souvisí s pokračováním tzv. rovenského zlomového pásma, které se táhne od Rovenska pod Troskami přes celé východní Čechy až k nedaleké Konici.

Po této rozsáhlé poruše zemské kůry se z hlubin země dostává do podzemních vod oxid uhličitý a zvyšuje schopnost rozpouštět horninové prostředí. Celkové množství rozpuštěných látek ve vodě (typ HCO3 – Ca – Mg ) dosahuje až 1800 mg/l, což se příznivě projevuje na chuti vody. Pocit osvěžení pak ještě zesiluje velké množství rozpuštěného oxidu uhličitého (až 2200 g/l).

Hospůdka Na starym mléně

Hospůdka Na starym mléně

Pramen Ochozské kyselky

Pramen Ochozské kyselky

Ochozskou kyselku prý objevili a poprvé podchytili prázdninující studenti na sklonku 19. století. Pozdější snahy o lázeňské využití se nesetkávaly s valným úspěchem, přestože vodě byly přiřčeny léčivé účinky. Lokalita získávala věhlas spíše tanečními zábavami a později letními pionýrskými tábory. Dva z původních tří pramenů postupně zanikly, ten třetí k tomu po několika lokálních povodních na počátku 21. století rovněž neměl daleko. Několik let pramen připomínaly pouze unikající bublinky v korytě potoka. Do současné podoby byl vývěr obnoven v roce 2009.

Nejstarší moravské lázně pod hanáckým Mont Blankem

Hluboké zlomy v zemské kůře omezují taky nejjižnější výběžek Bouzovské vrchoviny, vrch Velký Kosíř (442 m), kterému se přezdívá hanácký Mont Blanc.

Velký Kosíř je nejenom krajinnou dominantou s vynikajícím rozhledem prakticky uprostřed Moravy, ale také významným přírodním fenoménem v téměř bezlesé a zemědělsky intenzivně využívané krajině Hornomoravského úvalu.

K nejznámějším přírodním lokalitám patří Státní a Růžičkův lom, což jsou místa patřící mezi top-lokality českomoravské paleontologie. V devonských vápencích se tu vyskytují zkameněliny prvohorních korálů a řady dalších tehdejších mořských živočichů včetně trilobitů. Bohužel z rozhledny na vrcholu, postavené v roce 2013, se od letošního roku asi delší dobu nerozhlédnete, je totiž uzavřená z důvodů reklamace vad stavebního díla.

Rozhledna Velký Kosíř

Rozhledna Velký Kosíř

Lázně Slatinice

Lázně Slatinice

Tím spíše se ale zastavte v nenápadných malých lázních na severovýchodním úpatí Kosíře. Mohou se pochlubit přídomkem nejstarší na Moravě, což dokládá první písemná zpráva o lázeňské léčbě k roku 1526. Na konci 16. století píše o slatinických vodách rovněž učenec Tomáš Jordán z Klausenburku (1580).

Léčivou přírodní sílu zajišťují ve Slatinicích sirné vody o zvýšené teplotě (15–17 °C) vyvěrající podél velmi hlubokých tektonických poruch. Na počátku 21. století doznaly tyto prameny moderních úprav a získaly nevšední novodobý vzhled.

Návštěva slatinických lázní představuje v každém případě příjemný zážitek, kterému nechybí ani malé objevitelské kouzlo spjaté s hledáním některých zřídel v ulicích vesnické zástavby. Kromě pramenů láká návštěvníky Slatinic ještě Muzeum starých aut a motocyklů.

Keltská svatyně u Ludéřova

Pět kilometrů vzdušnou čarou od Slatinic se na okraji zdvihající se Bouzovské vrchoviny ukrývá v lese další pozoruhodné místo. Hradiště pravidelného čtyřúhelníkového tvaru s dobře zachovalými a patrnými valy i příkopy se dříve nazývalo Švédské šance, ve 21. století však do turistických map proniklo mnohem lákavější označení Keltská svatyně. Příznivci keltské kultury a mystiky totiž začali lokalitu interpretovat na základě analogie podobných staveb ze západní Evropy jako „Viereckschanze“ – kultovní místo Keltů, mimochodem jediné u nás!

Roku 2001 byl dokonce poblíž na travnatém návrší vztyčen čtyřmetrový novodobý menhir s typickými ornamenty, například spirálou – znakem nekonečnosti. Obelisk je umístěný tak, aby na něj celý den svítilo slunce, což způsobuje, že se postupně mění výrazy na vyrytých obličejích.

Menhir u Keltské svatyně

Menhir u Keltské svatyně

Nejnovější archeologické výzkumy však zřejmě přimějí tvůrce map vrátit se k původnímu názvu Švédské šance, neb se zjistilo, že valy a příkopy údajné keltské svatyně jsou mladší než historické cesty v okolí. Nicméně menhir i povídání na infotabuli o Keltech stojí když už ne za ezoterickou meditaci, tak alespoň za pozornost.

V Ludéřově, vesnici pod Keltskou svatyní, můžete navštívit hospodu U Čarodějnice, případně v neděli odpoledne, kdy mívá čarodějnice zavřeno, malou a postupně obnovovanou Barokní sýpku s malou expozicí o obci i Keltské svatyni.

A pokud zbude čas tak i tvrz Černou věž v Drahanovicích nebo Zahradní železnici ve Střížově. Drobných, málo známých a velmi vděčných míst k návštěvě je na území Bouzovské vrchoviny rozseto opravdu bezpočet.

Červená značka ukazuje přibližně mlýn v Hačkách a pramen Ochozské kyselky, šedá značka keltskou svatyni u Ludéřova a modrá vrch Velký Kosíř

Červená značka ukazuje přibližně mlýn v Hačkách a pramen Ochozské kyselky, šedá značka keltskou svatyni u Ludéřova a modrá vrch Velký Kosíř

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Může se hodit

Mapy
1 : 50 000 KČT č. 51 – Haná-Prostějovsko, Konicko, Litovelsko
1 : 50 000 KČT č. 57 – Haná-Olomoucko

Jak se tam dostat
Z jihu a východu obkružují Bouzovskou vrchovinu rychlostní komunikace v úsecích Prostějov – Olomouc (D46) a Olomouc – Mohelnice (D35).
Do nitra vrchoviny směřují silnice Prostějov – Konice (č. 366), Olomouc – Konice (č. 448) a Litovel – Konice (č. 373)

Autor: pro iDNES.cz
  • Nejčtenější

Vzpoura na luxusní lodi. Místo fjordů jen rozbouřené moře a ucpané záchody

Dovolenou, kterou zažijí jednou za život. To si slibovali cestující výletní lodě Norwegian Spirit, kteří se vydali na...

Rakouský recept na dokonalost. Smíchejte hory, jezera a parádní vyhlídky

Jen jenom na vás, jaký druh výletu si zde zvolíte. V tomto rakouském horském ráji můžete vyrazit na kole, projít si...

Dvacet minut a pauza. Hoďte se do klidu v největším termálním jezeře Evropy

Není to od nás daleko. V maďarském Hévízu můžete zažít dokonalý relax protkaný neopakovatelnou atmosférou. Však bylo...

Šanghaj není jako Brno. Netradiční pohled na život v čínské metropoli

Navštívit Šanghaj je něco jako jet na seznamovací kurz na škole. Probudí ve vás zvědavost, poznáte plno nového a...

Zaniklé tratě: Kladensko-nučická dráha odvezla do hutí miliony tun materiálu

Dnešní Zaniklé tratě se zaměří na dráhu, která měla zásadní vliv na rozvoj průmyslu v českých zemích, a to i přesto, že...

Premium

Gott šel měsíc před smrtí do Archivu bezpečnostních složek. Měl čisté svědomí, říká Špátová

Ten titulek musím hned opravit, protože Olga Špátová s Karlem Gottem prožila vlastně roky dva. Už před deseti lety, k...

Premium

Audioknížka o životě Jeana-Paula Belmonda, vyprávěná Jiřím Krampolem. Zcela zdarma

Jiří Krampol daboval Belmonda ve 28 filmech a jeho hlas je tak s tímto hercem téměř neoddělitelně spojen. Stylově tedy...

Premium

Červenobílý život na hraně. Čína se zlobí, Tvrdík i celá Slavie trnou

Žádná legrace to není. Aspoň pro slávisty určitě ne. Sám prezident republiky naznačil, že do slavného fotbalového klubu...

  • Další z rubriky

Český výletník: Proč se v Teplicích říká exprimátorovi Kubera Fontanovič

Teplice nabízejí turistům unikátní kolekci pětadvaceti fontán z různých období. Může za ně exprimátor Kubera i pověst o...

Vodákům v Česku sebevědomí nechybí. Často ale neumí základy, tvrdí expert

Vodáctví má v Česku dlouholetou tradici a tuzemské řeky hlavně během prázdnin praskají ve švech. Některým vodákům,...

Zaniklé tratě: Úzkokolejka na Bruntálsku čelila závějím i chudobě

Další díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede na severní Moravu, do chudého kraje, kterému úřady ani nepovolily postavit...

Pro ty, co se umí postarat. Vyberte nejkrásnější nádraží letošního roku

Ne každé nádraží v Česku je krásné, malebné a udržované. O to větší pozornost si zaslouží ta místa, kde se daří...

Najdete na iDNES.cz