Beskydy jsou poslední živé hory v Česku, říká ředitel tamní CHKO

  15:02aktualizováno  15:02
Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy byla vyhlášena 5. března 1973 a její současný ředitel považuje právě Beskydy za poslední živé hory v Česku. Jsou to opravdové hory a jsou zde hospodáři, kteří se o své pozemky a krajinu starají, říká František Jaskula.

Velký Javorník od zvoničky Strážkyně Beskyd na Horečkách | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

CHKO Beskydy je s rozlohou 1200 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice, byla vyhlášena přesně před 45 lety.

„Lidé, kteří krajinu obhospodařují, za ni nesou obrovskou zodpovědnost a oni si to uvědomují. My bychom jim měli co možná nejvíc pomáhat, aby tady působili nadále jako hospodáři,“ uvedl ředitel.

Beskydy jsou podle něj specifické velkým množstvím lesů. „I když na jednu stranu dostávají smrkové lesy těžce ‚na frak‘ od kůrovce a václavky, tak ten zbylý základ starších porostů s bukem nebo jedlí je v rámci České republiky naprosto úžasný a obývají ho lesní druhy zvířat, které jinde buď nejsou, nebo jsou velice vzácně,“ řekl Jaskula.

Fotogalerie

Důležitá je podle něj ochota lesních hospodářů měnit způsob hospodaření, aby byly lesy zdravější a nabízely příznivější podmínky pro rostliny i živočichy.

Území podle Jaskuly částečně ohrožuje unifikace. „Z jedné strany jsou to třeba dotace na zemědělské hospodaření, které je všude stejné, a to potírá kouzlo rozmanitosti a druhového bohatství. Na druhou stranu problémem je, že spousta lidí už hospodařit nechce,“ řekl Jaskula. Některé pozemky se tak přemění v les nebo je majitelé nabídnou ke stavbě. „Krajina jako taková přichází o svou romantiku, kdy její mozaiku lesních pozemků a zástavby dotváří právě zemědělská krajina luk a pastvin. Mám obavy, aby pak nezbyly jen z jedné strany lesy a z té druhé jen domy. Úbytek druhově bohatých luk a pastvin je to největší nebezpečí, které Beskydy mají,“ uvedl ředitel.

Důležité je podle něj zachovat drobné hospodáře, kteří krajinu obhospodařují různorodě. „Nejvíc druhů rostlin a hmyzu, zvláště těch vzácnějších, se vyskytuje na předělech mezi pozemky, tam je to druhově nejpestřejší, protože každý hospodaří trošku jinak a každý druh si tak může najít to své místečko k žití. Pokud se hospodaří jednotně na velkých plochách, pak je druhové bohatství mnohem menší,“ řekl Jaskula.

Veřovické vrchy z Velkého Javorníku

Veřovické vrchy z Velkého Javorníku

Na Beskydy mají velký vliv návštěvníci, kterých přibývá, například na Lysou horu ročně vystoupá kolem 450 000 lidí. „Turisté představují větší erozní prvek než mráz a voda, chodníky jsou více poškozovány průchody lidí než přírodními procesy, zaklesávají se i do skalního podloží,“ řekl Jaskula.

Hory se podle něj stávají „masovou tělocvičnou“, která je příjemná pro lidi, zvířata již však nemají klid téměř v žádnou roční či denní dobu. Lidé si však podle Jaskuly více uvědomují hodnotu přírody a krajiny a většina návštěvníků se chová slušně. „Ke změně přístupu došlo i u místních, dříve se třeba řešily černé skládky, dnes je odpadové hospodářství na obcích tak dobré, že černé skládky jsou jen okrajový problém,“ uvedl ředitel.

Správa CHKO Beskydy zaměstnává 22 lidí, má také 40 dobrovolníků. Práce ochránců přírody se změnila, přibylo úřednické práce, zejména týkající se stavební činnosti, pracuje se s dotačními tituly. Ochránci se podíleli například na projektu likvidace invazivní rostliny křídlatky, nyní podporují pastviny na hřebenech či populace tetřeva hlušce. Chystá se projekt zaměřený na vzácné druhy motýlů v Beskydech a Bílých Karpatech i na slovenské straně hranice.

CHKO Beskydy

Chráněná krajinná oblast (CHKO) Beskydy, která byla vyhlášena 5. března 1973, je svou rozlohou 1166 kilometrů čtverečních největší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Zaujímá téměř celé území Moravskoslezských Beskyd, podstatnou část Vsetínských vrchů a moravskou část Javorníků, které tvoří hranici ze Slovenskem. Krajině moravskoslezského pohoří dominuje vrchol Lysé hory, končí zde a zároveň dosahuje nejvyšších nadmořských výšek na našem území karpatský horský oblouk. Správní středisko oblasti je ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Hlavním důvodem pro vznik chráněné oblasti byly zejména původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů, druhově pestrá luční společenstva, unikátní povrchové i podzemní pseudokrasové jevy. Na území CHKO, kde pramení i řeky Bečva a Ostravice, se nachází přes 50 maloplošných zvlášť chráněných území. V hornatém zalesněném terénu se rovněž daří divokým šelmám jako jsou medvěd, vlk a rys.

Autor:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Chorvati letos opravdu přitvrdili, varoval policista v Rozstřelu české řidiče

Policista Darko Stankovič v diskusním pořadu Rozstřel (10. června 2019)

Tradičně největší problémy čekají na české řidiče mířící do Chorvatska při jízdě po dálnici D1. Na chorvatských...

Ostrov, kde vraždí turisty. Policie nedokáže záhadná úmrtí vyšetřit

Thajský Koh Tao vypadá jako ráj na zemi. Bohužel, v posledních letech za...

Thajský Koh Tao vypadá jako ráj, avšak jen do té doby, než tam zemřete. Série vražd a záhadných úmrtí na thajském...

Pro lajky cokoliv. Turisté se v Černobylu svlékají i do spodního prádla

Do Černobylu se hrnou davy turistů, kteří chtějí na místě pořídit co nejlepší...

Do ukrajinského Černobylu se po úspěchu stejnojmenného televizního seriálu hrne čím dál více návštěvníků, kteří touží...

V Kapském Městě touží po „propasti vášně“. Nechávají si trhat zdravé zuby

V jihoafrickém Kapském Městě si lidé dobrovolně nechávají vytrhnout zdravé...

Na předměstí Kapského Města lze často potkat lidi všeho věku bez předních zubů. Nejde o žádný zdravotní problém, ale o...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Další z rubriky

Nádherná příroda Brna těsně u paneláků. Bobrava vás dovede i za pivem

Cihlový most u Spáleného mlýna

V těsném sousedství brněnských paneláků a plechových firemních skladů objevíte poklidnou přírodní oázu s přijatelným...

Kouzelná Vysočina umí i zaskočit. Rozporuplný výlet od Brtnice k Rokštejnu

Zámek v Brtnici

Údolí řek a říček na Vysočině nikdy nezklamou a vždy překvapí. Někdy i nemile. Více než dvojnásob to platí pro Brtnici,...

Na co zírá mašinfíra: Městskou linkou napříč Prahou od severu k jihu

Motorová jednotka řady 845 na městské lince S49 ze stanice Praha-Hostivař do...

V dalším dílu seriálu Na co zírá mašinfíra se projedeme první a dosud jedinou městskou linkou S49 podél Vltavy z Roztok...

Najdete na iDNES.cz