Na kanoi po Berounce. Kde chytal ryby Ota Pavel a krajina stále čaruje

  0:01aktualizováno  0:01
Berounka je česká vodácká klasika a zároveň patří mezi naše nejjednodušší řeky. Prakticky po celé své délce teče líně, jen tu a tam se svezete na vlnkách jezové propusti. Proto je vhodná pro začátečníky nebo rodiny s menšími dětmi. Na druhou stranu vodákům nabídne nádhernou krajinu a celoroční sjízdnost.

Pod jezem v Čilé | foto: Jan Hocek

Berounku proslavil spisovatel Ota Pavel, který do jejího kraje zasadil dějiště mnoha svých povídek a knížky „Jak jsem potkal ryby.“ Kraj, kterým Berounka protéká, je skutečně nádherný a hodný prozkoumání.

Fotogalerie

V horním úseku pod Plzní protéká široká a mělká řeka panenským údolím bez měst, silnic a železnice, teprve od Skryj ji lemuje významnější silnice. Pokud chcete, můžete navštívit několik zřícenin a známé hrady Křivoklát a Karlštejn.

Nejčastější začátek splutí je v Chrástu u Plzně, odkud můžete v pohodovém tempu za týden doplout až k ústí do Vltavy. My jsme pro začátek vyrazili na jednodenní výlet a vybrali jsme si jeden z krajinově nejkrásnějších úseků Zvíkovec – Roztoky.

Ke Skryjským vodopádům

Startujeme ve vodáckém tábořišti ve Zvíkovci. Pod silničním mostem se ráno u stanů kouří z ohníčků a první vodáci se pomalu chystají na plavbu. My nafukujeme naše lodě – kanoi Scout a jednomístný kajak Safari – a vyplouváme směrem Skryje.

První hodinku plujeme po typické Berounce, řeka je tu široká a pomalu teče mělkým korytem. Místy je potřeba se vyhnout písečným a štěrkovým mělčinám nebo zbloudilému balvanu, jinak na nás řeka neklade žádné vyšší vodácké nároky. Břehy lemují olše a vrby a jak se za námi vzdaluje most ve Zvíkovci, objevují se první chaty a krásná romantická zákoutí.

Tábořiště ve Zvíkovci, start našeho výletu
Skryjská jezírka a vodopády tvoří zajímavý přírodní úkaz, který je ukryt v...

Start našeho výletu byl v tábořišti ve Zvíkovci. Skryjská jezírka stojí za malou zastávku.

Klidná hladina a hlubší voda nám posléze napovídají, že se blíží jez v Čilé. Pamatuji si to místo z dětství, jezdili jsme sem za tetou do Skryj a na jezu jsme trávili celé dny. Po jeho koruně se dala přejít řeka, to už ale dnes nedokážete, protože jez je využíván malou vodní elektrárnou a majitel jej zvýšil hrazením.

Splouváme vpravo a hned pod jezem přistáváme na písečné pláži. Odtud je to podél Zbirožského potoka asi dva kilometry ke Skryjským jezírkům a Skryjským vodopádům.

Skryjská jezírka a vodopády tvoří zajímavý přírodní úkaz, který je ukryt v zalesněném údolí. Jde o velmi populární cíl výletníků a určitě stojí za samostatný výlet – svižní vodáci prohlídku i s návratem zvládnou za necelé dvě hodinky.

Skryjské zkameněliny a hrad Týřov

Pokračujeme loďmo dál a zakrátko nás vítá obec Skryje. Zastavujeme v kempu u řeky, doplňujeme zásoby pití a trochu se vykoupeme. Koho zajímá geologie, určitě by neměl vynechat malé muzeum J. Barranda ve Skryjích, pěšky je to od řeky kilometr a můžete jít i po naučné stezce.

V muzeu najdeme paleontologickou a geologickou expozici nálezů prvohorní fauny z okolí Skryjí a Týřovic, vystavené jsou i horniny typické pro skryjsko-týřovické kambrium. Zajímavostí je ukázka možného vzniku zkamenělin nebo dvě vitríny s osobními přístroji J. Barranda. Jeho pomník stojí nedaleko muzea u budovy bývalé obecné školy.

Jez nad Skryjemi můžete splout na pravé straně.

Jez nad Skryjemi můžete splout na pravé straně.

Teď nás čeká asi krajinově nejhezčí část výletu – údolí se zahlubuje a strmé zalesněné břehy po obou stranách vypadají divoce a nepřístupně. Za prvním zákrutem se před námi objevuje majestátní zřícenina hradu Týřov. Ke zřícenině vede žlutá značka, lodě je možné zanechat u ústí Úpořského potoka.

Tady pod hradem žil 16 let Václav Matoušek neboli „Fialový poustevník“. Svérázný filozof, umělecký truhlář a naivní malíř, který se koncem 30. let minulého století ve svém stanu z chatrného plátna usadil na louce pod hradem Týřovem, měl být námětem knihy Oty Pavla.

Kde chytal ryby Ota Pavel

Řeka je pod Skryjemi opravdu kouzelná, místy to i docela teče, takže svižně pokračujeme k Branovu. Po obou stranách se objevují skalní masivy, obdivujeme zejména vlevo stojící Čertovu skálu.

Od Skryj jsme zatím nenarazili na žádnou hospodu a hlad se již hlásí. Nakonec se necháváme zlákat místem, které proslavil právě spisovatel Ota Pavel. Hostinec U Rozvědčíka má ale dnes daleko k atmosféře popisované v knihách a ani jídlo nám zde nechutnalo.

Rybář u Týřova
Muzeum Oty Pavla v Luhu pod Branovem leží pár metrů od řeky.

Tady chytal ryby spisovatel Ota Pavel. V Luhu pod Baranovem navštivte jeho muzeum.

O kilometr dál zastavujeme vpravo a jdeme prozkoumat Pamětní síň Oty Pavla. V domku převozníka Proška v Luhu pod Branovem najdeme spoustu fotografií a předmětů, které se váží k dílu a životu známého spisovatele, který sem jako dítě jezdil s rodiči na letní byt. Zajímavostí je, že přívoz stále funguje - jako jeden z posledních čtyř na Berounce.

Nás nyní čeká druhý a poslední jez u Nezabudického mlýna. Vodu opět požírá elektrárna, takže lodě přetahujeme přes betonový jez a pak ještě kousek polovyschlým korytem. Dvě poslední zatáčky a jsme na konci naší plavby v Roztokách.

Může se hodit

Délka popsaného úseku – 18 km, 4-5 hodin pádlování, obtížnost ZWC+

Ubytování – na tomto úseku můžete využít tábořiště Zvíkovec, Skryje a kemp Višňová

Půjčovny lodí – například Dronte nebo H2O Sport Sikyta

Stravování – restaurace ve Skryjích, Hostinec U Rozvědčíka a Višňová-Roztoky

Vodočet a sjízdnost – tento úsek Berounky je sjízdný víceméně celoročně, díky jezům a charakteru řeky je Berounka sjízdná i v letních obdobích sucha. Minimum je 85cm na vodočtu Plzeň, Bílá Hora.

Trasu jsme začali ve Zvíkovci a dojeli do Roztok u Křivoklátu.

Trasu jsme začali ve Zvíkovci a dojeli do Roztok u Křivoklátu.

Mapy poskytuje freytag & berndt vydavatel nejrozsáhlejšího obrazového vlastivědného průvodce o naší zemi Český atlas.

Autor: pro iDNES.cz

Nejčtenější

Máme plno, ale končíme. Stát zrušil rezervace a zavřel Richtrovy boudy

Zavřené Richtrovy boudy v Krkonoších (13.1.2019).

Na seznam zavřených krkonošských bud přibyla další položka. Státem vlastněné Richtrovy boudy nad Pecí pod Sněžkou od...

Vědci odhalili tajemství soch na Velikonočním ostrově. Označují vodu

Velikonoční ostrov - Kráter Rano Raraku - místo, kde sochy moai vznikaly

Po letech dohadů, za jakým účelem byly postaveny mystické sochy na Velikonočním ostrově, přišli vědci s rozluštěním...

SLEPÁ MAPA: Tvrdá lekce zeměpisu. Najděte evropské řeky

Ilustrační snímek

Labe, Temže, Dunaj. Kdo by neznal názvy těchto významných evropských řek. Jejich královnou je jednoznačně Volha,...

Na Poštovnu dorazil jediný dobrovolník, i tak je bouda ze sněhu venku

Odklízení sněhu u Poštovny na Sněžce (17.1.2019).

Jen jeden dobrovolník vyslyšel už ve čtvrtek volání o pomoc z Poštovny na Sněžce. V bílé tmě a extrémním větru...

Koloběžkou do Španělska. Žena z Tanvaldu jela poděkovat za život

Martina Josífek Zelinková na své pouti

V roce 2017, ve 46 letech, jí diagnostikovali zhoubný nádor. Po krátké, ale zničující léčbě sedla na koloběžku a odjela...

Další z rubriky

Zaniklé tratě v Česku. Dráhu do nitra Železných hor převálcovala vlečka

Parní lokomotiva 400.113 za Tasovickou odbočkou na trati do Vápenného Podolu v...

Další díl seriálu Zaniklé tratě nás zavede do sevřených údolí Železných hor. Podíváme se na dráhu, která byla postavena...

Neznámý Pražský hrad I. díl: Pětadvacet míst, která turisté míjejí

Pražský hrad

Význam Pražského hradu jako symbolu státnosti nespočívá pouze v jeho majestátnosti, ale i v detailech – turistům často...

„Moc nečum a upaluj.“ Rozpačité hledání jesenického Mrtvého muže

Vyhlídka Mrtvý muž

Jeseníky jsou plné tajemných míst. Patří k nim i jihovýchodní svahy hory Volyň, kde v hlubokých lesích uvádějí mapy...

Najdete na iDNES.cz