Stopaři zřejmě vymřeli. Proč ze silnic fenomén uplynulých dekád postupně zmizel? Spisovatel Jan Cempírek autostopem procestoval nejen Česko, ale i další země. Na oplátku pak sám stopaře vozil a zapisoval si jejich příběhy. „Moc by mě zajímalo, jak se jejich životy ubíraly dál,“ říká spisovatel.
Proč jste začal sbírat příběhy stopařů? Sám jsem si stopování hodně prožil. Člověk začínal s autostopem už tak od patnácti, tedy na sklonku osmdesátých let, kdy jsme jezdili tímhle způsobem po Čechách. Po roce 1990, kdy se otevřely hranice, nastal obrovský boom cestování do ciziny. Chtěli jsme všechno vidět, zažít. A autostop byl jednou z mála možností pro člověka z bývalého komunistického bloku, jak tohle všechno najednou finančně zvládnout. Ale pravý stopařský ráj jsem nakonec zažil mimo Evropu.
Se stopařem se můžete bavit hodně otevřeně, protože je minimální šance, že se ještě někdy potkáte. V podstatě jde často o takovou zpověď jejich života.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
