Změny k lepšímu
Moderních klimatizovaných vlaků u nás jezdí stále ještě žalostně málo, přičemž zhusta se s nimi lze svézt pouze do ciziny. Přesto už se objevují první vlaštovky: vedle zpočátku vysmívaného, ale čím dál vyhledávanějšího pendolina také úplně nové dvoupatrové "pantografy" čili příměstské vlaky hromadné dopravy.
Personál, ten jako by dráhy obměnily kompletně. A pozor - zásadně k lepšímu! Pokud přesednete po letech z auta do vlaku, nestačíte se divit, jak jsou čeští průvodčí najednou usměvaví, nažehlení a obvykle ochotní vyhledat vám jízdní řád ve svém kapesním počítači (ano, něco na ten způsob i se zabudovanou tiskárnou jízdenek skutečně teď často nosí s sebou místo kleštiček na lístky!).
Dráhy se poslední dobou po vzoru těch zahraničních pustily také do "podnikání" v cestovním ruchu. A tak na mnoha českých stanicích najdete například půjčovny jízdních kol s přijatelnými cenami, obvykle od 100 do 200 korun za den, přičemž železniční bicykl vám svezou vlakem zdarma a vrátit jej můžete bez příplatku v kterékoli jiné drážní půjčovně v daném kraji.
Bez diplomu z matematiky na jízdence neušetříte...
Jistě, cestování dráhou má stále určité nevýhody. Zaprvé: nejste úplnými pány svého času. Zadruhé: ani český vlak přes neskutečně hustou železniční síť nedojede úplně všude a systém návazné dopravy do míst bez kolejí má k dokonalosti pořádně daleko. Zatřetí: abyste cestovali za nejlevnější možné jízdné, k tomu se hodí vysokoškolský diplom z matematiky. Systém slev na dráze je tak komplikovaný, že se v něm občas ztrácejí i sami nádražáci.
Ale jak hlásala před časem jedna drážní reklama: železnice, to je svého druhu poezie. A tak, pokud by vám přes všechny výhody nebyla dost dobrá ta česká, zkuste to jinde. Třeba ve Švýcarsku, které se pyšní titulem mistrů Evropy v cestování vlakem. Je to díky průměrným 40 jízdám na osobu ročně. Na světě jsou na tom lépe jen Japonci s 55 cestami, zatímco Češi jedou vlakem průměrně 18krát za rok. Přidáte se?
Deset nejlepších výletů vlakem po Česku
|
Jaké slevy a výhodné letní nabídky nabízejí České dráhy? Kompletní přehled najdete ZDE. |
|
Zajímavé informace pro milovníky vlaků najdete na webech: |
Pendolinem na sever Moravy
Takhle vypadá železnice 21. století! Na západ od našich hranic celkem obvyklý standard, u nás převratná novinka, kterou stojí za to vyzkoušet. Už proto, že dostat se po zemi z Prahy do Ostravy za 3,5 hodiny jinak než tímhle vlakem je zázrak, navíc velmi riskantní.
Jistě, ke koukání z okna to moc není: co je blízko trati, mihne se tak rychle, že to ani nepostřehnete (třeba cedule nádraží, kterými projíždíte), a to, co je od kolejí kousek dál, si nemůžete prohlížet o moc déle. Ti, kdo se rádi občas vykloní z okna, aby ucítili vítr ve tváři, musí na svou libůstku zapomenout. V pendolinu otevírat okna nejde. Je klimatizované, i teď v parných dnech je v něm chládek. Nabízejí tu lehké občerstvení až k vašemu sedadlu (v 1. třídě v ceně jízdného), ale můžete posedět i v jídelním voze.
Zdroj: MAFA
Z Prahy přes Říp až do Hřenska
Z Prahy do Berlína lze vlakem dojet zhruba za 4,5 hodiny. Je však škoda profičet zmíněnou štrekou podél Vltavy a posléze Labe tak rychle. Lákadel se tu nabízí rovnou na několik dní. Vyjedete-li z Prahy, zastavte se na zámku v Nelahozevsi, kde najdete rodný dům a muzeum Antonína Dvořáka.
Před Roudnicí nad Labem se před vámi rozprostře pohled na horu Říp, symbol české historie. Vystoupit na ni jako praotec Čech můžete rovnou z Roudnice, respektive z nedalekých Krabčic. Nádherné jsou scenerie Porty Bohemiky neboli České brány, kaňonovitého údolí Labe. Nenechte si ujít pohled z hradu Střekov, dominanty Ústí nad Labem. Z Českého středohoří se dostanete až k monumentálním Labským pískovcům mezi Děčínem a Hřenskem.
V nejníže položené obci republiky můžete vyrazit na Pravčickou bránu.
Zdroj: Miloš Stloukal, www.zelpage.cz
Jihočeské električky
Jeden z nejúchvatnějších úseků železnice v Česku měří pouhých 22 kilometrů. Na téhle štrece se elektrický vláček courá celých 45 minut, takže cestou máte spoustu času užít si okolní krajinu.
Z Rybníka, ležícího na trati z Českých Budějovic do Horního Dvořiště na rakouské hranici, se vagóny lokálky šourají kolem Rožmberka přes Vyšší Brod a Loučovice až k lipenské přehradě. Vodáci tuhle trať s neobvyklými vyhlídkami na horní tok Vltavy dobře znají. Nápadně shodně pomalá elektrická dráha jezdí v jižních Čechách ještě z Tábora do Bechyně. O ní se traduje výstižný vtip: Volá strojvůdce z okna jedoucího vlaku na babku houbařku: Babičko, nastupte si!
A stará paní jen mávne rukou: Děkuju panáčku, půjdu po svých. Já dneska spěchám.
Zdroj: Václav Růžek, www.zelpage.cz
Z Harrachova až do Drážďan
Nejromantičtější trat Libereckého kraje vede z Harrachova přes Kořenov do Tanvaldu. Je nejstrmější tratí v Česku. Z Tanvaldu lze pokračovat nejpohodlnější "lokálkou" Českých drah. Moderní "motorové pendolino" německých drah sem zajíždí dvakrát denně a čtyřikrát denně nabízí přímý spoj mezi Libercem a Drážďany. Pro lidi zvyklé na cestování českým "motorákem" je jízda tichým vlakem velmi příjemným zážitkem.
A svezení lze pořídit nečekaně lacino: o víkendu může na jízdenku Sone+ za 160 korun dojet do Drážďan až 5 lidí (dva dospělí a tři děti).
Zdroj: Pavel Šturm, www.zelpage.cz
Osoblažská úzkokolejka
Chcete zažít romantiku při supění malé parní lokomotivy z minulého století a poznat trochu drsnou poetiku chudého, ale průmyslem zcela nezatíženého Osoblažská?
Pak nasedněte v Třemešné na Bruntálsku na vlak, který má i pivní vagón s dlouhým barovým pultem. Zrekonstruovaná parní lokomotiva zvaná Resita vozí návštěvníky do kdysi sudetského kraje čtyř zapadlých zámků či rozvalin kostela v lese. Ujet pár desítek kilometrů zabere tři hodiny.
TIP NA KRÁSNÝ VÝLET NA OSOBLAŽSKO - ČTĚTE ZDE
Do srdce Šumavy
Tuhle trasu nesmí vynechat žádný milovník přírody. Nasedněte v Českých Budějovicích do motoráčku, který jede směrem na památkami nabitý Český Krumlov, dále přes boletické vojenské Újezdy a Černou v Pošumaví podél lipenské přehrady na Černý kříž.
Okolí téhle opuštěné stanice skrývá nádherná místa, jako je rezervace Mrtvý luh či horní toky Studené i Teplé Vltavy. Z Černého kříže vede navíc podél Studené Vltavy šumavskými hvozdy odbočka trati do léta zakázané stanice Nové údolí na německé hranici.
Z nedalekých Volar pak lze třeba ještě pokračovat "horskou" dráhou přes nejvyšší české nádraží Kubovu Huť (995 m n.m.) do Vimperka.
Zdroj: www.cztrain.com
Posázavský pacifik
Kultovní trampská trasa vede z nádraží Praha-Braník podél Vltavy do Davle, kde odbočuje k Sázavě. Tady začíná nejkrásnější úsek, přesněji řečeno, kdysi musel být nejkrásnější. Dnes je násep vysoko nad řekou divoce obrostlý vegetací, a tak se vám jen v záblescích otevře výhled hluboko dolů na sázavské peřeje.
Pokud vystoupíte v Petrově nebo třeba Kamenném Přívoze, je to kousek k trampským osadám s chatami na kůlech nad řekou vyzdobeným americkými vlajkami a vybaveným nohejbalovými hřišti. Hra se tady někde zrodila.
Okolo Sázavy lze odtud pokračovat ještě mnohem dál: přes Týnec, Čerčany, Rataje, Český Šternberk, Kácov, Zruč a Ledeč až do Světlé. Odtud už míří rychlíky na Brno malebným údolím řeky Svratky i na Prahu s lákavou zastávkou v památné Kutné Hoře.
Zdroj: Miroslav Kočovský, www.zelpage.cz
Podél Berounky na Karlštejn
Dojíždíte-li vlakem do práce směrem od Berouna do Prahy, zřejmě by vás nenapadla pro víkendový výlet všednější trasa. A přece je pro turisty traf vinoucí se podél Berounky a pod majestátním Karlštejnem magnetem. Hluboký kaňon Českého krasu, ubíhající za okny, je prostě nádherný.
A jen kousek od trati se nabízí nekonečno lákadel. Už jen všechny ty hospůdky v Srbsku, Karlštejně, Svatém Janu pod Skalou i jinde stojí za návštěvu, stejně jako "poutní místa" Malá či Velká Amerika. O Karlštejnu nemluvě.
A ve skalách nad řekou se skrývá železniční rarita: parta nadšenců tu jako atrakci pro děti i dospělé provozuje důlní úzkokolejku v místě zvaném Solvayovy lomy. Můžete se vydat i dál. Z Berouna na Rakovník křivoklátskými lesy ke stejnojmennému hradu a třeba až do Luzné, kde sídlí železniční muzeum.
Zdroj: www.zelpage.cz
Úzkokolejkou po Jindřichohradecku
Chcete se vrátit proti proudu času? Pak se vydejte do Jindřichova Hradce a nechte se svézt po jedné ze dvou úzkokolejných tratí v okolí města, ať už motoráčky vyrobenými před více než 50 lety, či historickými vozy taženými parní lokomotivou z roku 1907.
První trasa vede romantickou krajinou České Kanady do příhraniční Nové Bystřice. Zajímavým zastavením je stanice Kaproun, která prý vznikla v místě, kde byl z vlaku vyhozen legendární Jára Cimrman cestující načerno. Druhá trat vás zavede skrz kopcovitou krajinu plnou lesů do malé obce Obrataň, 20 kilometrů od Tábora. Železniční historie se vás dotkne i při kontrole jízdenek: průvodčí místo lístku tištěného na počítači kleštěmi proštípne starou dobrou lepenkovou jízdenku.
Zdroj: Jan Kužílek, www.cztrain.com
Semmeringem ze Smíchova
Hádanka pro obyvatele pražského sídliště Řepy: Víte, že na konečné stanici zdejších tramvají máte železniční stanici? A že sem lze dojet "z Prahy"?
Takřka zapomenutá je jedna z nejkrásnějších tratí v Česku, přezdívaná Pražský Semmering. Jen žalostně málo vlaků za den vyjíždí z takzvaného severního nástupiště stanice Praha-Smíchov po vysokánských obloukových viaduktech na okraji Prokopského údolí pod barrandovským sídlištěm, dále přes ošuntělou zastávku Žvahov s kolejištěm zarostlým stromy a vzápětí vzhůru po úbočí Dívčích hradů s překrásným panoramatem Prahy dole pod tratí. A dál přes Jinonice a Cibulku do Zličína, což je zmíněné řepské nádražíčko.
Zdroj: Jaroslav Charvát, www.zelpage.cz
 Na trati z Harrachova |
 Z Prahy přes Říp až do Hřenska |
Jihočeské električky |
Úzkokolejkou po Jindřichohradecku |
Podél Berounky na Karlštejn |
 Osoblažská úzkokolejka |
Osoblažská úzkokolejka |
Pendolinem na sever Moravy |
Posázavský pacifik |
Z Prahy přes Říp až do Hřenska |
Semmeringem ze Smíchova |
Z Harrachova až do Drážďan - viadukt na Smržovce |
Do srdce Šumavy |
 Viadukt na Smržovce |
