Jeden z Dynamiků pilotoval nadšenec z Aeroklubu Plzeň Letkov, druhý rovněž amatérský pilot z příbramského letiště. Do letounu Cirrus OK-AGT, který uvítací letku doplnil, jsme usedli s kamerou i my, za což děkujeme zástupci českého prodejce těchto letadel OK Light Aircraft Miloši Dermiškovi.
Po slavnostním přivítání na příbramském letišti nám Jiří odpověděl na několik otázek. Známe se z blogů iDNES.cz dlouho, proto si tykáme.
Jiří, nalétal jsi toho už hodně. Byl pro tebe tenhle let hodně výjimečný?
Byl. Dobou, kterou jsem strávil nad širým mořem bez možnosti přistání jinde než na vodě, kdyby vysadil motor. Sám jsem byl zvědav, co to se mnou udělá, přece jen, legrace to není. Naštěstí to se mnou neudělalo nic, možná i proto, že jsem byl ve spojení s pevninou pomocí satelitního telefonu – mohl jsem komunikovat s lidmi doma, neměl jsem tudíž pocit, že jsem v té dálce ztracený. A to je hodně důležité.
Co se té výjimečnosti týká, od pilotů v Benavente jsem se dozvěděl, že jsem první, kdo s letadlem této kategorie přeletěl z Madeiry na portugalskou pevninu. To bylo příjemné zjištění. A také jsem se zpětně dozvěděl, že letiště na Madeiře, kde jsem přistál, patří mezi desítku nejnebezpečnějších letišť světa. Takže mám další hodnotný zářez, opravdu se tam přistávalo nedobře. Vítr z hor na přistávací dráze přistání docela komplikuje. Jinak třeba už dříve v Africe jsem letěl také čtrnáct dní v kuse, ale nad pevninou, takže co se týká délky letu, až tak výjimečný pro mě dnes zakončený let nebyl.
Autor článku předává Jiřímu Prušovi na uvítanou dort s mapou Evropy a trasou letu. Vyrobila a osobně dovezla cukrárna Fregatta z Měchenic.
Kolik jsi nalétal celkem kilometrů?
Zhruba kolem devíti tisíc, přesně to teď zjistit nejde. Přibližně to počítám podle letových hodin – jedna hodina znamená v průměru dvě stě zdolaných kilometrů. Přesněji to zjistím podle mapy, ale to až si najdu chvilku času.
On-line: Evropské ostrovy z nebe Dvoutýdenní cestu pilota Jiřího Pruši nad evropskými ostrovy v kabině letounu Dynamic WT-9 (OK-LEX) jste mohli sledovat ve speciální příloze na iDNES.cz. |
Kdybys měl vybrat tři nejkrásnější zážitky nebo momenty z cesty, které by to byly?
Když se ti po pěti hodinách nad mořem objeví na horizontu země, tak to máš opravdu velkou radost. Třeba když jsem letěl ze španělského Jerezu do Lanzarote, což bylo přes tisíc kilometrů nad širým mořem, vyhlížel jsem zemi vcelku nedočkavě.
Moc mě také potěšilo přivítání v Benavente, kdy mě vzlétly uvítat dva Dynamiky z místní patnáctičlenné "dynamické" flotily, fajn bylo i setkání s amatérskými leteckými fotografy v Maia. Nachystali pro mě oběd, já jim udělal dva průlety, takže mám od nich i nádherné fotky.
S pár lidmi zůstanu asi v kontaktu i do budoucna. Třeba právě s piloty z Benavente a hlavně s dispečerem vojenského letiště v Lisabonu José Rochou, který zároveň létá v Benavente na Dynamiku. Ten mi velice pomohl, když mi pár dnů před návratem klekl satelit, protože posílal na iDNES.cz polohu letadla místo mě.
Uvítací letka na zemi. Uprostřed Cirrus, po stranách dva Dynamiky.
Uvítací letka nad příbramským letištěm.
Na co naopak nebudeš vzpomínat rád?
Nejvíc mi let ztrpčovali úředníci na některých letištích. Ti si občas vymýšleli opravdu neskutečné věci. Marně se jim snažíš vysvětlit, že musíš dodržet letový plán a že slunce kvůli jejich formulářům nezapadne ani o vteřinu později. A já nesmím přistávat za tmy. Vůbec nehorší byla dvojice městských policistů v Quiberonu v Bretani. Vysílačkou zaslechli moji komunikaci s letištěm, nelenili, do deseti minut byli na letišti, kde mě hodinu masírovali s formulářem, kterému sami pořádně nerozuměli, jen potřebovali nakrmit svého byrokratického šimla. Letečtí inspektoři mi nevadí, ale když někdo neví, oč běží a tím víc je důležitý, to je vskutku něco.
Hned na dalším bretaňském letišti jsem zase málem nenatankoval. Pumpa se sice tvářila, jako když je v provozu, jenže benzin nikde. Jen náhodou jsem se od kolemjdoucího místního pilota dozvěděl, že si musím dojít přes celé letiště pro čip k té pumpě. Takže jsem musel vysílačkou volat věž, ta mě poslala kilometr pěšky do letištní hasičárny pro čip, poklusem k pumpě natankovat, pak zase kilometr zpátky vrátit čip a znovu k letadlu. A mezitím zvládnout test inteligence s laškovnou pumpou, která vyžadovala odklikat několik dotazů ve francouzštině, přičemž po třetím z nich celý systém spadl, takže znova. Nakonec se to podařilo, ale bylo z toho půldruhé hodiny zdržení.
Viděl jsi shora hodně lodí kvůli případnému přistání na vodě?
Ani moc ne, jejich trasy a moje trasa se příliš nepotkávaly. Viděl jsem asi tři nebo čtyři nákladní lodě, přesněji řečeno nejprve jejich stopu, až pak samotné lodě. Menší lodě jsem ale mohl z té výšky snadno přehlédnout. Blízká loď znamená blízkou možnost záchrany, takže bych jich radši viděl víc, ale naštěstí jsem záchranu nepotřeboval.
Samolepka s logem projektu na kompozitovém krytu kokpitu Prušova Dynamiku.
Uvítání na příbramském letišti. Letecká veřejnost sledovala projekt s napětím a nadšením.
Byla chvíle, kdy sis říkal, tohle nemusí dopadnout dobře?
Ani ne. Dost nepříjemná ale byla situace, kdy mi docházel benzin před plánovaným přistáním v Gibraltaru. Nad mořem mi kvůli silnému protivětru 60km/h začalo docházet palivo. Vyřešil jsem to tak, že jsem spotřeboval komplet palivo z jedné nádrže a pak přepnul na druhou. Kdybych letěl na obě, nevěděl bych pořádně, kolik paliva mi zbývá. Údaje jen z jedné nádrže jsou přece jen přesnější. Gibraltar jsem tedy nakonec vynechal a přistál v Jerezu. Při přistání mi zbyla v nádrži přesně povinná rezerva deset litrů.
Trápily tě technické problémy během letu?
Chvála Bohu nic. Až na notebook, který naštěstí s vlastním letem neměl co do činění a rozhodl se zahynout pár dní před koncem, fungovalo všechno perfektně. Takže jsme ke konci řešili zasílání textů pro články na Cestování po telefonu. Letadlo ale fungovalo bezchybně.
Co plánuješ dál?
Začátkem léta bych rád zmapoval Hebridy, Faerské ostrovy či Shetlandy. Čili z Příbrami přes Německo, Francii a Skotsko na Faerské ostrovy a pak přes Norsko a Německo zpátky. To by mělo být o něco kratší než trasa, ze které jsem vrátil dnes.
