Historická Modrá hřebenovka kdysi vedla přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Sněžník až na Praděd.
Trasu po současné Hřebenovce jsme si vyzkoušeli v úseku od rozhledny Císařský kámen přes Ještědský hřeben do malebného Kryštofova údolí.
Z Císařského kamene k Obřímu sudu
Výlet zahajujeme v obci Proseč nad Nisou, kam se lze vrátit z Machnína vlakem, ti zdatnější mohou vše ujet na kole a přidat si tak asi 15 km navíc.
Lesní asfaltka vystoupá lesem serpentinami z údolí Lužické Nisy do obce Milíře, odkud už to je kousek k nově postavené rozhledně Císařský kámen. Architektonicky zajímavá stavba z oceli s dřevěným opláštěním je celoročně otevřená a k vyhlídkové plošině ve výšce 21 metrů musíte zdolat 112 schodů.
Z jejího ochozu perfektně uvidíte, co vás v následujících hodinách čeká – otevírá se tu nádherný pohled na Liberecko a celý Ještědský hřeben, který završuje typická silueta vrcholového vysílače.
Po silnici sjedeme do Jeřmanic, kde překonáme dálnici a před námi se objeví hora Javorník s malým skiareálem na severním svahu.
Na zalesněném vrcholu stojí oblíbená restaurace Obří sud, která tu byla postavena v roce 2011 jako replika původního obřího sudu z roku 1924.
K restauraci musíme zdolat několik strmých serpentin klikatících se obcí Javorník. Pokud se vám až na vrchol nechce, můžete zastávku u Obřího sudu vynechat a odbočit v páté serpentině doprava na modře značenou cestu.
Liduprázdným hřebenem na Ještěd
Z Javorníku sjíždíme k Javornické kapli, odkud se dáme vlevo a po neznačené cestě klesneme do Rašovského sedla, kde se opět napojíme na modře značenou Hřebenovku.
Pak už cesta sleduje hřeben s dalekými výhledy na obě strany, vlní se horskými loukami a neustále stoupá k vrcholu Ještědu. Z Rašovského sedla vystoupáme k rozhledně Rašovka a následuje panoramatický úsek loukami a občasnými lesy k restauraci U Šámalů. Tady najdeme skulpturu ve tvaru kamenného stolu, odkud se otevírá nádherný výhled. Za dobrého počasí odtud uvidíte výrazné vrcholy Ralska, Bezdězu nebo Kozákova.
Projdeme malou osadou a teprve za ní se zanoříme do souvislého lesa. Stoupání trochu nabírá na strmosti a po pěkné lesní cestě směřujeme k Hlubockému hřebeni. Na Hlubockém hřebeni se kopec na chvilku narovnává a pak sjedeme k Chatě Pláně. Teprve tady potkáváme první turisty, místo je oblíbenou zastávkou při sestupu nebo sjezdu z Ještědu do Horního Hanychova. V Chatě Pláně najdeme restauraci a malou expozici věnovanou horské službě.
Zastávka přijde vhod, můžeme si odpočinout a chytit dech před strmým výšlapem na Skalku, který nás nyní čeká. Kdo nerad jezdí do kopce na kole, může se i s bicyklem vyvézt na vrchol Skalky lanovkou. Tady také najdete bikové sjezdové tratě různé obtížnosti.
Od horní stanice lanovky spatříme vrchol Ještědu, k naší radosti se to zdá už jen kousek. Zatímco převážnou část trasy jsme doposud jeli liduprázdnou krajinou, nyní se extrém obrací. Poslední stoupání po asfaltu od parkoviště na samotný vrchol Ještědu jedeme v uličce mezi davy pěších výletníků, a tak trochu si připadáme jako ve finiši horské etapy Tour de France.
Na vrcholu Ještědu stojí od roku 1973 nezaměnitelná stavba vysílače, hotelu a restaurace, která byla oceněna mezinárodní architektonickou cenou. Z jejích ochozů se otevírají jedinečné pohledy na Liberec, Krkonoše, Jizerské a Lužické hory a uvidíte i již zmíněné vrcholy Kozákov, Ralsko nebo Bezděz. Zdejší restaurace nabízí design ve stylu retro, ceny jsou naopak více než současné. Kdo by chtěl strávit na Ještědu noc, může se tu i ubytovat.
Kryštofovo Údolí
Jsme ve výšce 1 012 metrů a teď už to bude skoro pořád z kopce. Nejprve sjíždíme po silnici do sedla Výpřež, odkud vede rychlá lesní cesta do Křižanského sedla. Zastavujeme u skalky Dánské kameny, ale na mapě avizovaná vyhlídka je zarostlá vrcholky stromů.
Cesta po perfektní šotolinové svážnici rychle ubíhá, kilometry přibývají a výška naopak rapidně klesá. Podjedeme vrchol Malý Ještěd a za pár minut brzdíme v Křižanském sedle. Tady Hřebenovku opustíme, byla by totiž škoda minout malebné Kryštofovo Údolí.
V hlubokém údolí říčky Rokytky, obklopena lesy Ještědského hřebene, se nachází obec Kryštofovo Údolí se spoustou zachovalých roubených a hrázděných stavení. Najdeme tu dokonce orloj, barokní mostek, muzeum betlémů a technickou zajímavostí je také kamenný železniční viadukt nad údolím Rokytky. Díky tomu všemu je Kryštofovo Údolí vyhledávaným cílem výletníků.
Cíl výletu se blíží, ještě nás ale čeká jedna technická zajímavost. Je jí „transbordér“, unikátní samoobslužný přepravník přes Lužickou Nisu, který postavili pod železničním mostem u zříceniny hradu Hamrštejn.
Jakmile se v kabince přetáhneme na druhý břeh, je před námi poslední úsek k železniční zastávce Machnín, odkud lze s jedním přestupem v Liberci dojet k východišti, do Proseče nad Nisou.
Kdo má dost sil (jako my), může pokračovat po cyklotrase č. 14 dál do Liberce. Do samotného centra Liberce nás přivede hezká asfaltová cyklostezka, vinoucí se podél mírně zapáchající Lužické Nisy.
Projedeme kolem fotbalového areálu Slovanu Liberec a za chvilku jsme v centru města, ze kterého vykličkujeme po značené cyklotrase č. 20, která ale místy vede frekventovanými ulicemi.
Teprve když podjedeme rychlostní komunikaci č. 14, provoz se uklidňuje a po vedlejších silnicích dojedeme do Proseče nad Nisou.
Může se hoditDélka trasy: 37 km (celý okruh s průjezdem Liberce 52 km) Náročnost: sportovně náročný okruh s celkovým stoupáním 1000 m. Vhodné pro horské nebo trekingové kolo. Občerstvení na trase: Milíře, Obří sud Javorník, Rašovka, Pláně pod Ještědem, Ještěd, Kryštofovo Údolí Užitečné odkazy: |