Okolí Víru nabízí několik tras kombinujících silnice, lesní cesty i singletracky tedy traily pro horská a gravel kola plné zatáček, sjezdů a terénních výzev. Zkombinovat lze všechny možné terény.
Začít lze přímo v obcí Vír a vyrazit směrem k Vírskému mlýnku, což je vodní betlém s pohyblivými figurkami, které se roztáčí díky proudu vody. Původní dílo vytvořil pan Vincenc Navrátil. Replika z roku 2007 tu funguje dodnes a najdete ji na konci Hrdé Vsi. Figurky ožívají denně každou půlhodinu mezi 10 a 19:30 a rozhodně stojí za zastávku.
Po vyšlapání pořádných kopců jsou výhledy do krajiny opravdovou odměnou. (13. června 2025)
Z betlému trasa pokračuje po silnici a se zamíří přímo do lesa, odtud se už jen stoupá. Na patnáctikilometrové trase lze dosáhnout převýšení až 379 metrů, takže pořádný výšlap. Výjezd přes zeleně značenou stezku vede do Karasína k rozhledně. Jízdu si zpestřete zastávkami se skvělými výhledy, protože v v tu chvíli máte už šest kilometrů, takže odměna v podobě panoramat rozhodně potěší.
Po vystoupání na rozhlednu lze z Karasína pokračovat směrem k Vítochu a odtud opět do lesa. Tady se vyřádí hlavně ti, kdo vyhledávají technické sjezdy. Stezka k přehradě Vír vede kamenitou cestou, což pro zdatné jezdce je určitě výzva, pro opatrnější spíš úsek, kde se kolo vede. Ale o to větší je radost, když se z lesa vynoříte a ocitnete se hned u vody.
Chudobínská borovice se tyčí uprostřed přehrady Vír. (13. června 2025)
Podél břehů přehrady vede upravená Vodohospodářská stezka s několika informačními cedulemi, které seznamují s regionem a využitím místního vodního díla. Zajímavou zastávkou je Chudobínská borovice, 350 let starý strom, který získal své jméno po zatopené vesnici, která padla za oběť právě nádrži Vír. Díky svému unikátnímu vzhledu, kdy se osamoceně tyčí na skále, se stala v roce 2020 Evropským stromem.
Stezka okolo nádrže má kolem sedmi kilometrů a stejně jako zbytek trasy není zcela nenáročná a kopcovitý profil si drží i tady. Cyklovýlet končí tam, kde začal, tedy ve Víru.
Skromné ubytování i kino
Kola i vybavení si lze půjčit na celý den v areálu bývalé továrny Rotter. Kromě půjčovny tu funguje i informační centrum, skromné ubytování v hostelu a kantýna. Ta kdysi sloužila zaměstnancům fabriky, dnes láká na oběd výletníky i cyklisty.
Okolo Vírské přehrady se dá jet bez problémů i s dětmi. Cesty se ovšem vlní nahoru a dolů. (13. června 2025)
Jídelna v budově, která dokonce přežila dva požáry, působí jednoduše, ale má své kouzlo. Celý areál si zachoval industriální charakter a co jde, to se opravuje. Původní materiály i staré vybavení dostávají druhou šanci. V patře se nachází například malé improvizované kino s vysloužilými sedačkami ze zrušeného sálu.
Občerstvení kantýny sice na první pohled nenabízí žádné špičkové pokrmy, ale zato čerstvé a připravené podomácku. Spoustu věcí si tu totiž připravují sami, ať už to jsou utopenci, marmelády, čatní, škvarky nebo bůčková pomazánka. Z jídelního lístku si vyberou milovníci smaženého sýra i ti, kteří ocení třeba jen polévku nebo pizzu. I ceny jsou příznivé a najíst se dá bez problémů do 200 korun.
V brownfieldu pod vírskou přehradou vznikají první projekty. Musí být udržitelné |
Za zmínku i ochutnání stojí místní pivo Tovar, které vaří sládek z Tišnova podle jejich vlastní receptury. A kdo se rozhodne zůstat, může využít skromné ubytování s palandami a společnými sprchami, pro nenáročné cestovatele úplně dostačující. A podle provozovatelů je prostor vhodný i na teambuildingy.
Ti, kdo preferují větší pohodlí, mohou využít luxusní ubytování v nedalekém Forest Resortu, který nabízí vyšší standard jen pár minut cesty od továrny.
Komín, ferraty a dávka odvahy
Ferraty nad Vírskou přehradou jsou jednou z adrenalinových aktivit. (13. června 2025)
A kdo má energie na rozdávání a nemá ještě dost, ve Víru je ještě co objevovat. Například dvě zajištěné ferratové cesty, a to Velkou věž a Jezerní stěnu. Vybavení si lze přímo před nástupem půjčit a rovnou si nechat vysvětlit jeho používání.
A pokud toužíte po opravdu silném zážitku, můžete na závěr skočit z komína. Ne, není to nadsázka. Starý cihlový komín bývalé továrny, vysoký 26 metrů, dnes slouží jako adrenalinová atrakce, místo volného pádu s lanem a magnetickým brzděním. Kdo se bojí skákat, může komín alespoň slanit nebo si ho vyšplhat ferratovým stylem.
