Při pohledu na Zámecký a Příčný vrch ze Zlatých hor je jasné, že dnešní cykloturistický výlet je pro ty cyklisty, kterým začala sezona dříve než 1. června. Pokud patříte mezi ty, kteří už mají letos něco najeto, bude pro vás těch 30 kilometrů hračkou.
Začínáme na asfaltu a až na Heřmanovický hřeben pojedeme po širokých a pohodlných cestách. Ale jen proto, abychom se trochu rozjezdili před trochu obtížnějším úsekem vedoucím po žluté po hřebeni na Biskupskou kupu.
Hrad v bukovém lese
Po modré turistické značce a cyklotrase 6072 jedeme ve Zlatých Horách kolem dětského sanatoria a lanovky k hradu Edelštejn. Ten pochází pravděpodobně ze třináctého století a již v roce 1467 se stal zříceninou, a to poté, co ho po neustálém střídání majitelů dobyl a nechal zbořit vratislavský biskup Jošt z Rožmberka.
Na začátku dvacátého století byly snahy hrad spolu s rychlebskou zříceninou obnovit do původního stavu, pro nedostatek peněz však z plánů sešlo. Dnes stojí v bukovém lese jen pár zbytků tlustých kamenných zdí. Dál budeme pokračovat po modré až k Výrovu kameni, kde se ve středověku těžila měděná ruda. Po těžbě se zachovalo několik drobných štol.
Cykloseriál
|
Trasa ve Zlatohrské vrchovině je 11. částí Štoly a závaly
Celý Zámecký a Příčný vrch je protkán desítkami štol, kde se po staletí těžily rudy železa, olova, mědi a zlata. Zlata se tu vytěžilo ze zlatonosných sedimentů a rud na 3 380 kg a zbytky po jeho těžbě jsou dodnes patrné. Kdo má zájem o historii dolování, může se od Výrova kamene vydat po hornické naučné stezce, ta je ale pro kolo příliš náročná. My pojedeme po široké lesní cestě vedoucí okolo Příčného vrchu. I tady je několik vyústění starých štol a terén okolo cesty je místy propadlý, jak postupně dochází k závalům starých hornických děl.
Mineralogický ráj
Poté, co se napojíme na zelenou značku, nás čeká jedno z mála klesání. Sjedeme na Heřmanovický hřeben a cestou mineme vyhlídku na Hrubý Jeseník, která je na okraji lesa u cesty. Při zastavení si nelze nevšimnout neobvyklého množství much, kvůli kterým se dnes budeme zastavovat, jen když to bude opravdu nutné.
Kousek za Heřmanovým hřebenem dojedeme po úzké silnici na žlutou značku, která nás po hřebeni dovede až na Biskupskou kupu. Široká lesní cesta přechází v úzkou pěšinku, která je až na pár výjimek celá sjízdná. Cestou mineme spoustu skalních výchozů, tvořených zvrásněnými metamorfovanými horninami. Zámecký a Příčný vrch, to je mineralogický ráj. Tady by se líbilo geologům specializujícím se na strukturní petrologii.
Z paseky na úbočí Macova se můžeme pokochat vyhlídkou na Příčný vrch a rekultivované odkaliště v areálu Rudných dolů v údolí. Přes vrchol Macova, porostlý hustým borůvčím, kolo přeneseme a sjedeme po rozšiřující se cestě pod Biskupskou kupu.
Stáhněte si trasuProjetou trasu si můžete stáhnout do programu Google Earth ZDE. Pro ostatní mapové programy stahujte ve formátu GPX ZDE. |
Náročný výstup
Výjezd a výstup na kopec je zkouškou fyzičky a zručnosti, cesta je sice široká, ale místy kamenitá. Kousek musíme opět kolo tlačit, jinak se dá vyjet téměř na vrchol Biskupské kupy. Tam stojí rozhledna císaře Františka Josefa. Ta byla za nádherného počasí dne 26. srpna 1898 otevřena pro veřejnost.
Dnes je stavba trochu omšelá a po blízké restauraci zbyly jen základy. V pokladně si můžete koupit nanuk a kofolu a je to první občerstvení, které jsme cestou potkali. Vyhlídka z rozhledny je nádherná, kromě Zlatohorské vrchoviny, Jeseníku a polských nížin můžeme prý za jasného počasí zahlédnout i vrcholy Tater.
Tak a konečně nás čeká dlouhý sjezd do Zlatých Hor, kde si konečně dáme něco k jídlu. Odvážnější jedinci to mohou vzít po spádnici po zelené, já však raději doporučím sjet zpátky k rozcestí u Petrových bud, po silnici dojet k zelené značce a teprve od silnice sjet kolem Mnichova kamene a kaple svatého Rocha do Zlatých Hor.
Stroganoff pro silné nátury
Nakonec jsme navštívili restauraci U Modrého zvonku. Prostředí hezké, vzadu za restaurací je i pěkná velká zahrádka se stojany na kola. Cyklisté jsou zde vítáni a obsluha je milá a ochotná. S panem kuchařem ovšem nesdílím zálibu v zeleninové obloze ve formě kopečků zelí, naštěstí jste servírkou předem varováni.
Také toho sladkého českého rajského protlaku v omáčkách by mohlo být méně a hovězí Stroganoff, to si zde vůbec nedávejte. Klasickou smetanovou omáčku se žampiony zde podávají ve formě špatně rozmíchaného protlaku se smetanou. Přestože po ježdění v kopcích pořádně vyhládne, je místní hovězí Stroganoff záležitostí pro silné nátury. Ale jak říkám, prostředí je hezké a obsluha výborná. Jen ten kuchař.
Může se hoditDélka: 30 km  Trasa Zlaté Hory. Autor: SHOCART |
